Ostrý holky, měkký řezy

Muž prý překročí práh dospělosti, když vyřeší svou první partnerskou krizi komunikací, a ne prásknutím dveřmi.

Naproti tomu žena se ze šlupky oddané a poslušné holky Popelky vyloupne právě s prvním otřesením veřejí.
 
Až moc dobře si pamatuju, jak jsem se do dospělosti propráskala já. Přátelé, ráda bych vám dala dobrou radu.
Nikdy nepráskejte dveřmi, jsou-li skleněné. Vybírání tří set tisíc bodavých střípků z koberce s vysokým chlupem člověku, který se právě rozešel, nijak nepřidá. Tím spíš, když ty dveře byly vaše.

Aby ostrý řez tolik nebolel, je potřeba zvolit vhodnou metodu. Rychle! Rčení o dvojím měření je v případě kolabujícího vztahu stejně cynické, jako kdyby chirurg zrušil amputaci přímo na operačním sále, "poněvadž to za pár týdnů tak jako tak odehnije samo"

Jenže rozhodnout se rozejít je jedna věc a skutečně to provést druhá. Své o tom ví moje spolubydlící Olinka. 

Přítele opustila před sedmi dny. Statečně, nezvratně a natrvalo. Je vážně škoda, že o tom chudák zatím neví. Olince se do ostrého řezu nějak nechce. Pro jistotu mu vůbec nezvedá telefon. Který zvoní čím dál častěji.

"Třeba se bojí, co s tebou je," vyslovila jsem odvážnou domněnku.
"A to je přesně to!" nadskočila Olina. "Copak můžu chodit s chlapem, který nemá ani trochu empatie?"

Ostrý řez nakonec zbyl na mě. Když mě včera ve dvě v noci asi po dvacáté osmé vzbudilo šílení jejího telefonu, došlo mi, že je třeba zabít Olinu. Na cestě do kuchyně pro bodnou zbraň jsem mrkla do jejího pokoje. Ležela bez hnutí na břiše s hlavou utěsněnou prostěradlem, dekou, třemi polštáři a kožichem našeho osmikilového perského kocoura a v napřažené ruce drtila mobil. Brala jsem to jako prosbu o pomoc.
Skaláry v našem akvárku sice hlasové vytáčení čísla neocení, ale o esemesky už projevily živý zájem.

Dneska jsem Olince v cukrárně koupila báječně měkký koňakový řez. Protože i nejostřejší holky mají právo vyměknout.


napsal/a: pavel_75 11:22 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář