Snad není takový rozdíl mezi někým komu je 25 a 32, ale rozdíl mezi dětmi ve věku 12 a dospívajícími, kteří se už dávno cítí dospěle, tedy 19 letými, je ohromný. Na tom nic není, to je přece zřejmé. Jistě, ale...
Dnes jsem se vracel z centra Prahy na předměstí, kde moje osoba zatížená všemožnými problémy a také absolutní pomaturitní volností, která je někdy více vyčerpávající než stereotyp školních dní, už dekádu bydlí. Do autobusu se nahrnulo patnáct, možná dvacet dětí paté, či šesté třídy základní školy. Řeklo by se, že nastane neutuhcající ruch, rej nadávek a přímo otravná atmosféra. Avšak... Nic z toho se nekonalo, děti se roztomile pošťuchovali a ja jsem si všimnul něčeho, co jsem nikdy nepozoroval. Díval jsem se na všechny ty tváře a pošťuchující se školáky s velkým sentimentem. Jejich chování, ačkoliv bylo občas vyloženě stupidní, mne dojímalo.
Holčička nechce půjčit sousedovi mobilní telefon protože by ho "ještě pořádně ušmudlal". Čtyři postavičky jako z kreslého filmu se natlačily na místo pro dva a odněkud zespodu se ozvalo:"Vejdeme se nás sem zase pět jako posledně?" a hned propuklo zběsilé počítání. Klučina se šibalským úsměvem Johnyho Deppa ale blonďatými vlasy a protáhlým nosem svýma rukama dělá posunky na slečny, jež sedí naproti. Dostává několik pohlavků, slečny jsou výrazně pobaveny, "agresor" též. Paní učitelka trojici okřikne a jedna z dam se oboří se slovy:"On nás neustále obťežuje." A druhá s vážným obličejem doplňuje:"Sexuálně!"
Králem celé autobusové situace se stává klučina, který stojí předemnou, když se snažím přes tu změť capartů dostat ven z autobusu. Přešlapuje hned u dveří a polední slunce mu do tváře maluje a vtiskává výraz komika. Má to ale vadu, a to vadu řeči. Jeho osobní one man show, krátký vtip, jehož konec jsem bohužel neslyšel, se hemží výrazy jako šralok, kfokovíl, nebo oftrof. Pravděpodobně žralok, krokodýl a ostrov.
A když jsem už měl nakročeno směrem k domovu zaslechl jsem, jak holčičí hlásek pronesl. To kdybych já byla sama na ostrově, postavila bych si dům, žila bych si jako princezna. Řekl jsem si, že si občas musím půjčit něco z té dětské bezstarostnosti. Asi si zítra řeknu nějaké nadnárodní společnosti o dva miliony euro. Kapesné.