Noc a sen
Stmívá se, srna v houští usíná,
to končí dnešní den, a noc začíná.
Jdu spát. Víčka těžší olovu,
pod tíhou dne se zavírají.
Otevírám vrátka snům,
ty hned k myšlenkám vbíhají.
Sním o louce plné květů,
o potůčku divokém.
Jsem úplně v jiném světu,
ve světu krásně veselém.
Hvězdy zatím svítí tmou,
poutníkům jdoucím cestou svou.
Lidem kteří nemají kde spát,
lidem kteří domov hledají.
Těm, kteří o místo na Zemi musí se drát,
co jistotu žádnou nemají.
A noc plyne dál,
jak řeka vinoucí se údolím.
Oheň v krbu již doplál,
ten, který ještě večer teplem svým,
usínajícího příjemně hřál.
Však nic netrvá věčně,
a tak jako jaro po zimě,
přichází svítání..... MH