Když je člověku špatně, často píše. Nevím jestli to dnes dává smysl ale já to napsat musela.Člověk dělá chyby a za ně se platí. Jak ale najít řešení z okamžiku kdy užpřestává člověk cítit?
Srdce pomalu zamrzalo. Už nechtěla nic cítí. Rozhodně ne žádný cit jež oslabuje.Ona je přece bojovnicí. Zkontrolovala popruhy před hruď jež ji přidržovaly balantír s dýkami.A ostrost svého stříbrného meče. Vyšla před svou chýši a hvízdla naprsty. Ze stromů se vynořila krásná sivá klisna. Její srst se leskla jako tekuté stříbro. Její oči jiskřily jak hladina vody. Došla ke své velitelce a otřela se hlavou o ní. Ta ji objala a nechala poslední slzu jež si dovolila vyklouznout z hnědého oka aby sklouzla na zem. Tam se rozprskla a vsála se do země. Že po ní nezbyla ani stopa. Dívka vzala do ruky sedlo a začala klisnu sedlat.. Je čas jet do boje moje milá, ale nevím jestli se vrátím.Povzdechla si a sáhla za sebe kde byla pověšena ozdobná uzda. Když byla klisna připravená,pomalu jako kdyby se tomu bránila na ní vysedla. Koleny ji stiskla boky a klisna vyrazila lehkým klusem vstříc východu slunce. Naposledy se rozhlédla po krajině jež tolik milovala ale věděla že už tam nepatří. Bylo tu až příliš mnoho citů a ona nechtěla víckrát zažít bolest. Když rodina ji nechala na holičkách. Byl čas postavit se na vlastní nohy a tak odešla. Dnes ale ví že zemře. Tak bylo předpovězeno.V jela s klisnou na louku a spatřila před sebou velkého bojovníka. Čekal na ní. On jež byl jejím osudem a dnes jejím katem.Zadíval se jí do očí a ten pohled mrazil. Proč chceš bojovat když zemřeš?Otoč se a odejdi. Pak budeš žít. jeho výraz říkal že nechce dnes zabíjet.Ona se jen pousmála a trhla odmítavě hlavou.Jedině smrt je mým řešením. Jiné nevidím. Jaký má smysl trpět když mohu ukončit bolest sobě i svým blízkým.A tak začal boj. Osud předem udal výsledek a smrt vyčkávala na okraji lesa. Boj trval dlouho, život se nechtěl vzdát. Přesto v jednu chvíli se ocelový meč zabořil do poddajného těla a dívka padla k zemi.Chvíli hleděla do prázdna a pak zavřela oči..Už necítila nic.přesně tak jak si přála….