Stručně si povíme co je vlastně advent a které dny byste měli znát

Slovo advent latinsky znamená "příchod" - v křesťanství se užívá specielně pro příchod Ježíše Krista, přesněji přípravy na církevní svátky - Vánoce. Tyto přípravy se ustálily na čtyři týdny před Štědrým dnem. V tomto období se pradávné obyčeje proplétají s církevními - křesťanskými tradicemi. Zmíníme se o některých zvycích, které toto období provází.

Na svatého Ondřeje - 30. listopadu se svobodné dívky táží, jestli se do roka provdají. O půlnoci dívka šla na dvůr, jestli se z kurníku ozval kohout, děvče se vdá, když se ozvala slepice, musí ještě se svatbou počkat.

Na sv. Barboru  - 4.prosince se trhají "barborky"- větvičky ze stromů a keřů. Když před vánocemi pěkně vykvetou, je to dobré znamení, že dívka se provdá do roka.


Na Jitku - 5.prosince - Chodí čerti, mikuláš a anděl, pořádají se mikulášské besídky.

Den svatého Mikuláše - 6.prosince je vám všem dětem známý i dnes. Kdo byl svatý Mikuláš, znáte asi už méně. Sv. Mikuláš byl skutečný člověk, který se narodil v roce 250 v rodině zámožných křesťanů. Pomáhal potřebným a rozdal svůj majetek. Nechtěl za to od lidí ani vděčnost. Vydal se jako poutník na cestu do Palestiny. Byl taky ve vězení, protože za římského císaře Diokleciána byli křesťané pronásledováni. Mikuláš se stal biskupem. Je uctíván od 13. století. Pověsti mu přisuzují různé vlastnosti. Původně chránil rybáře a námořníky, pak jako ochránce dětí před nemocemi, symbol štědrosti a víry v bohatství. V tento den bývaly průvody a Mikulášské trhy.

Svatá Lucie - 13. prosince je provázena mnoha pověstmi a zvyky. Říká se "Svatá Lucie, noci upije a dne nepřidá"- toto pořekadlo se zachovalo ještě z dob, kdy platil Juliánský kalendář a slunovrat podle něho připadl na tento den (Od roku 1582 platí Gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř.)
Představa Lucie je žena bíle oděná s bílým obličejem jako symbol čistoty a ochránkyně přadlen. Na její svátek se nesmělo příst, každou přadlenu, která v tento den předla, Lucie přísně potrestala. "Lucky" dívky oděné v bílém, s pomoučeným obličejem a maskou s čapím nosem, chodily po domácnostech, bílily stěny, zametaly v koutech místností a obdarovávaly děti.

Štědrý den - 24.prosince Provází také množství pověstí, zvyků a pověr. Je to den půstu. Rodiče slibují dětem že uvidí zlaté prasátko za to, když nebudou jíst . Taky Perchta - bílá paní trestala děti za nestřídmost.
Večer však všechny čekala bohatá večeře, která se měla skládat z devatera jídel. Nesměly chybět houby v polévce, nebo v černém Kubovi (jídlo z hub modráků a krup), ryby a ovoce.

Boží Hod - 25.prosince 1. svátek vánoční je svátkem klidu a pohody. Nesmělo se pracovat, dokonce ani stlát postel!

Sv. Štěpán - 26.prosinec "Říká se: "Na Štěpána, není pána", znamená to - každý sám svým pánem. Konají se zábavy, chodí se na koledy.

Silvestr 31.prosinec Pro nás představuje konec starého a začátek nového roku. V řeči vánoc znamení, že třeba děkovat za staré a prosit o nové. Přejeme si štěstí a zdraví. (Svatý Silvestr se narodil v Římě ve třetím století. Roku 311 byl zvolen papežem. Císař Konstantin už povolil křesťanství.)

Tři Králové 6.prosinec - Doba vánoční končí definitivně dnem Tří králů. V tento den chodí chlapci, převlečení za tři krále koledovat po domech, a jsou obdarováváni pečivem, cukrovím i penězi. Příbytky označovali a ještě označují křídou písmeny K+M+B a letopočtem. (Kašpar, Melichar, Baltazar jsou jména tří králů). Zpívá se tříkrálová koleda.