Pokud se rozhodnete navštívit Rýchorskou boudu, můžete jít pěšky, ale také na kole. Z obce Horní Maršov vede žlutá turistická značka (cca 4 kilometry), což je nejkratší cesta. Rýchorská bouda je křižovatkou několika turistických tras. Rýchorská bouda leží v nadmořské výšce 1001 metrů a proto je odtud krásný výhled na Krkonoše, za dobré viditelnosti dohlédnete až do Jeseníků a na Praděd. V současné době patří chata Správě Krkonošského národního parku a sídlo zde má Krkonošské středisko ekologické výchovy. Středisko nabízí přednášky, lyžařské kurzy (především běžky), výukové ekologické programy pro školy, exkurze v KRNAP s průvodcem, brigády, školy v přírodě, rekreace a mnoho dalších aktivit. Dříve se Rýchorská bouda nazývala Maxovka. Klub českých turistů ji postavil roku 1927. Jednalo se o hojně využívaný objekt, který sloužil k tanečním zábavám a byla zde hospoda. V roce 1976 byla prodána za 200 tis. korun Správě KRNAP, který ji v letech 1980 – 1985 nechal zrekonstruovat. Rekonstrukce stála více než 8 milionů korun. V roce 1986 zahájilo činnost Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody. Začala tím éra ekologického vzdělávání a osvěty u nás. Pod Rýchorskou boudou můžete navštívit stádo skotského náhorního skotu. K ohradě se dostanete po červené turistické značce, směr Rýchorský kříž.

Město Rtyně v Podkrkonoší naleznete mezi městy Úpice, Červený Kostelec, Hronov a Stárkov v okrese Trutnov, cca 20 kilometrů jihovýchodně od města Trutnov. Znakem města je zlatá zvonice, pod ní zlatá zkřížená hornická kladívka na modro-zeleném podkladu. Dominantou města je starobylá dřevěná zvonice, kterou lze zahlédnout již z vlaku (železniční stanice Rtyně v Podkrkonoší). Dřevěná zvonice pochází z roku 1544. Další památkou je kostel sv. Jana Křtitele, barokní socha krále Davida z dílny významného sochaře Matyáše Bernarda Brauna a socha rebela, která připomíná selské povstání vedené rtyňským rychtářem Antonínem Nývltem Rychetským, které se konalo roku 1775. Další zajímavosti můžete nalézt v místním muzeu. První písemná zmínka o Rtyni v Podkrkonoší je z roku 1367. V této době byla Rtyně největší obcí v okolí. Místní nazývají obec někdy Rtina, ve starých dobách Hertyně. Název je velice zajímavý. Někdo se domnívá, že město bylo pojmenováno podle potoka, u kterého byla založena. Název může také pocházet z německého názvu (první osadníci byli Němci – vznik ze jména Herte, Herta – Hertyně). V okolí Rtyně v Podkrkonoší můžete navštívit zříceninu hradu Vízmburk, který byl založen ve 13.století, naučnou stezku Rtyňský okruh, rozhlednu Žaltman, hvězdárnu v nedalekém městě Úpice či domek Boženy Němcové v Červené Kostelci.

Pravčická brána, jedna z velice známých Národních přírodních památek. Dříve nesla německý název Grosses Tor (1410 – 1804), Prebischtor (1804 – dnes), Brána Přebišova (1882), Přebičská (1888) či Přebišská brána (1903), Velká brána Převyšovská (1904) nebo Převyšovská brána (1908, 1923, 1924, 1934, 1936). Můžete hledat podobnost také mezi obcí Pravčice a názvem Pravčická brána. Protože je ale moravská obec vzdálena 300 kilometrů, je velice malá pravděpodobnost, že by dala jméno tomuto skalnímu útvaru. Tuto unikátní památku naleznete v Národním parku Českosaské Švýcarsko, v blízkosti obce Hřensko, cca 13 kilometrů od města Děčín. Na Pravčickou bránu se můžete vydat po červené turistické značce z Hřenska nebo z obce Mezná, odkud vede žlutá turistická značka, která se později na červenou napojuje. Z obou směrů se ale jedná o namáhavější výstup, protože tento skalní most je na vyvýšeném místě, které Vám ale na oplátku nabídne krásný rozhled. Pravčická brána je unikátem jak v České republice, tak na celém kontinentu. Jedná se o největší přirozený skalní most. Vznikla během několika milionů let, kdy postupně zvětrával kvádrový pískovec turonského stáří. Rozměry tohoto skvostu jsou neobyčejné. Výška jejího otvoru je 16 metrů, rozpětí oblouku u dna 26,5 metrů, šířka 7-8 metrů, minimální tloušťka pak 3 metry. Dno této brány je v nadmořské výšce 415 metrů, vrcholová plošina je o 21 metrů výše. Dříve byla pro turisty přístupna vrcholová plošina, ale protože docházelo k urychlování eroze a narušování skalní památky, bylo roku 1980 rozhodnuto, že vstup bude uzavřen. Byla provedena opatření, která zpevnila pískovcový útvar speciální směsí s pryskyřičnou přísadou. Dnes se dostanete pouze pod Pravčickou bránu a můžete se občerstvit pod jejím obloukem. Vstup k Pravčické bráně činí pro dospělé 75 Kč, pro děti, studenty a důchodce 25 Kč. Během dubna a října je Pravčická brána otevřena denně od 10 – 18 hodin. V listopadu až březnu pak během sobot a nedělí od 10 – 16 hodin. U Pravčické brány je také zámeček Sokolí hnízdo. Dříve byl využíván rodem Clary – Aldringenů, kteří zde ubytovávali své vzácné hosty. Dnes je tu udržována stylová restaurace. Zámeček byl vystaven roku 1881 v alpském stylu, který byl v té době velice neobvyklý. V prvním patře je zbudováno muzeum Národního parku České Švýcarsko. Krásu Pravčické brány také obdivoval autor pohádek Hans Christian Andersen, který ji navštívil dvakrát, jednou v roce 1831, poté roku 1851. Za hezkého počasí se můžete rozhlédnou po okolí a obdivovat krásu našeho nejmladšího parku Českosaské Švýcarsko, který byl vyhlášen roku 2000.

Zříceninu hradu Potštejn naleznete jižně pod městy Kostelec nad Orlicí a Vamberk, západně od města Žamberk. Tento hrad leží nad obcí Potštejn. Pokud pojedete vlakem, vystoupíte v železniční stanici Potštejn. Hrad je otevřen od května do září denně (mimo pondělí) v čase 9 – 17 hod. V dubnu a říjnu můžete hrad Potštejn navštívit během sobot, nedělí a svátků (9 - 16 hod.) Vstupné činí pro dospělé 40 Kč, pro děti 25 Kč. Prohlídka je s průvodcem a trvá přibližně 45 minut, maximální počet osob na jednu prohlídku je 40. Na hrad vede několik turistických tras. Zelená z železniční stanice, dále pak po červené. Červená z obce Potštejn, dále z Brné, Litic nad Orlicí a Vrbic. Žlutá turistická značka z Doudleb nad Orlicí. Hrad byl založen roku 1197 rodem Drslavců (Pútou, Prockem a Břetislavem). První písemná známka je ale až z konce 13. století. Z Potštejna se stala nedobytná kamenná pevnost, kterou obléhal i Karel IV. (později nejslavnější český král). Roku 1339 byl hrad dobyt a zpustošen. Karel IV. si uvědomil jeho strategickou polohu a nechal postavit pevnost novou, která odolala vojskům Sirotků. O nebývalý rozkvět se postaral jeho pozdější majitel Vilém z Pernštejna. K hradu se také pojí pověst o Mikulášově pokladu, který má být ukryt ve sklepení.

Pomezní boudy naleznete v hezké obci Malá Úpa, která leží na hranici s Polskem v Krkonoších. Do Malé Úpy se dostanete automobilem či autobusem z Pece pod Sněžkou po silnici číslo 296 přes Velkou Úpu a pak dále po silnici č. 252. Dojedete až do Horní Malé Úpy, kde se můžete více dozvědět v informačním centru. Je zde možnost také využít několik turistických a cyklistických tras. Pomezní Boudy jsou křižovatkou několika turistických cest. Můžete sem dojít ze Sněžky po cestě česko-polského bratrství, po žluté z horské chaty Jelenka, dále po červené po cestě bří. Čapků, která vede z Horních Albeřic přes Cestník a Rennerovy Boudy. Pomezní Boudy leží v nadmořské výšce 1050 metrů, 7 kilometrů od naší nejvyšší hory Sněžky. V zimě Vám nabídnou ideální podmínky pro lyžování a také můžete využít upravované běžecké tratě. V létě jsou Pomezní Boudy ideálním místem pro turistiku a cyklistiku. Pomezní Boudy byly založeny díky těžbě dřeva, kterou zde zahájil Kryštof z Gendorfu, majitel vrchlabského panství. První domy tu vznikaly již v roce 1550. Najdete zde také nejdéle fungující pohostinství v Malé Úpě. Je jím Hostinec v Pomezní Boudě, který je v provozu od roku 1870. Pomezní Boudy nabízejí velký výběr ubytování v příjemném a klidném prostředí.