V nadmořské výšce 1214 metrů leží na Pancířském hřbetu Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou. Nejvyšší horou je Můstek (1235 m n.m.), ale hřbet byl pojmenován po Pancíři. Na vrchol vede sedačková lanovka ze Špičáku, ale můžete sem dojít pěšky, automobilem i na kole. Na Pancíř vede z Železné Rudy modrá turistická značka přes Hofmanky a dále pod lanovkou. Trasa je dlouhá cca 5,5 kilometru. Můžete jít také ze železniční stanice Špičák po červené turistické značce (3 km). Nejjednodušší výstup na vrchol je pomocí sedačkové lanovky (Špičák – Hofmanky – Pancíř), jejíž délka je 2740 metrů a převýšení, která během jízdy překonává je 354 metrů. Doba jízdy je cca 23 minut. Lanovka je v provozu denně od 16. června do 16. září (8:30-16:30). Cena za jízdu dospělí (nahoru) 50 Kč, děti (nahoru) 30 Kč. Vrchol Pancíř je vzdálený od Železné Rudy cca 6 kilometrů. Chata na vrcholu se dříve jmenovala Matoušova. Přes ni je vstup na rozhlednu (cena dospělí 10 Kč, děti 5 Kč). Výhled je opravdu krásný. Z Pancíře se můžete vydat k prameni řeky Úhlavy, Tomandlovu křížku, na Habr (1203 m n.m.) či Můstek (1234 m n.m.). Pod Pancířem také vede nejdelší Železniční tunel v České republice.

Památník generála Gablenze nalezte nad městem Trutnov. Do nadmořské výšky 509 metrů se tu tyčí kopec Šibeník, na kterém je památník postaven. V roce 1866 tu proběhla bitva mezi Rakouskem a Pruskem. Bitva byla vítězná pro rakouské vojsko, které vyhrálo pod velením maršála Ludviga Freiherra von Gablenz. Památník je postaven jako rozhledna, která je vysoká 20 metrů. Jedná se o litinový památník ve tvaru obelisku. Památník Vám nabídne rozhled do dalekého okolí, na město Trutnov a Krkonošský národní park. Je otevřen v letních měsících a na vyhlídkovou plošinu se dostanete po několika schodech. Památník generála Gablenze byl slavnostně odhalen roku 1868. O jeho výstavbu se zasloužil trutnovský spolek vojenských vysloužilců. Na výstavbu také přispěl kníže Schaumburg-Lippe. Památník nesloužil ihned jako vyhlídka, ta byla otevřena o několik let později. V roce 2000 byla vybudována naučná stezka a v roce 2003 prošel památník rekonstrukcí. K této vyhlídce se dostanete z města Trutnov po Naučné stezce Den bitvy u Trutnova 27. 6. 1866, také po modré turistické značce. Více informací Vám poskytne informační centrum na Krakonošově náměstí (v jeho dolní části). Otevírací doba vyhlídky je květen, červen, září (soboty, neděle) 13 – 18 hod., červenec a srpen (úterý – neděle) 13 – 18 hod.

Krásu Obřího dolu můžete obdivovat pokud zavítáte do Krkonoš. Obřím dolem vede modrá turistická značka. Můžete začít v Peci pod Sněžkou a vydat se po ni až na nejvyšší vrchol České republiky Sněžku. Tato trasa je dlouhá cca 8 kilometrů a je poměrně velice náročná. Míjíte Boudu v Obřím dole, Boudu pod Sněžkou, bývalou Kovárnu, Bývalou Boudu v Obřím dole a pak máte Sněžku na dosah ruky. Další možnost je vyjet na Sněžku lanovkou a Obří důl sejít. Obří důl se táhne od Pece pod Sněžkou až k úpatí Sněžky. Jedná se o horské údolí ledovcového původu a zachovaly se tu ledovcové morény. Můžete zde pozorovat lavinové svahy, vodopády, rokle a kary (Velká a Malá Studniční hora, Čertův hřeben, Čertova rokle a Čertova zahrádka). Důl má rozlohu 325,25 ha a protéká jím řeka Úpa. Dříve tu probíhala těžba měděných, železných a arsenových rud. Obří důl patří do Přírodní rezervace Prameny Úpy. Vyskytují se zde vzácné druhy vysokohorské květeny jako například violka žlutá sudetská. Je tu umístěna pamětní deska PhDr. K. Kaviny (1890 – 1948), který byl významným botanikem a zasloužil se o založení výzkumné stanice v Obřím dole. V bývalé kapličce můžete navštívit expozici přírodních katastrof z konce 19. století.

Nýznerovské vodopády, někdy také nazývány Vodopády Stříbrného potoka, můžete navštívit, pokud se vydáte po modré turistické značce z obce Žulová, která leží severozápadně od města Jeseník. Turistická trasa měří 5,5 kilometrů a vede po silnici. K vodopádům můžete také přijet automobilem nebo na kole z Žulové přes osadu Nýznerov. Vodopády leží v nadmořské výšce 510 metrů na soutoku Bučinského a Stříbrného potoka. Vodopády na Stříbrném potoce se vytvořily díky hornině, která dobře odolává erozi (amfibolické gabro) a tvoří tak skalnatý práh, který voda musí překonat. Stříbrný potok v tomto místě pak vytváří kaskádu malých vodopádů, které jsou zakončeny velkým vodopádem. K velkému vodopádu vede z odpočívadla a vyhlídky několik schodů. Pokud je sejdete, ocitnete se pod samotným vodopádem a můžete tak lépe obdivovat jeho krásu. Voda v celé kaskádě padá do hloubky 14 metrů. Největší vodopád měří cca 3 metry. Vodopády jsou volně přístupné. Nýznerovské vodopády jsou od roku 1965 přírodní památkou. Jedná se o chráněný přírodní útvar o rozloze 1,24 ha. Krásu kaskády ještě umocňuje poměrně vysoký průtok, který činí průměrně 0,2 m3 • s-1. Od Vodopádů Stříbrného potoka se můžete vydat do Horní Lipové (9 km) a navštívit Muzeum Slezského Semeringu, které najdete u železniční stanice Horní Lipová.

Hrad ležící u Divoké Orlice a byl postaven ve 13. století. O jeho založení se zasloužil jeden z příslušníků rodu Drslaviců, kteří prováděli kolonizaci v dané oblasti. Hrad naleznete jihovýchodně od města Kostelec nad Orlicí, kousek od měst Vamberk, Potštejn, západně od města Žamberk. Hrad byl od roku 1371 ve vlastnictví Bočka z Kunštátu a po roce 1450 byl zcela přestaven Jiřím z Poděbrad. Po smrti Jiřího z Poděbrad byl hrad v majetku jeho synů a byly zde uloženy důležité rodové listiny. Počátek úpadku Litic začal roku 1495, kdy byl hrad prodán Vilémovi z Pernštejna. Roku 1657 jsou Litice již rozbořeným hradem, který prošel nejnutnějšími opravami až během 19. a 20. století. K hradu se také pojí několik pověstí. Prý se tu zjevoval neznámý rytíř, který zde vystrašil Divíška, který se nechtěl se svými kamarády rozdělit o zralé třešně. Další pověst je o poutníkovi Karažihoveji či o vzpurném knězi. V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Potštejn, vodopád Kamarád nebo Přírodní park Orlice.