"S Jirkou jsme se seznámili o prázdninách na koupališti. Opalovala jsem se na dece, on ke mně přišel, hodil mi do klína vanilkovou zmrzlinu a drze prohlásil: "Uuups, promiň. Tak, a teď se mnou musíš jít do vody. Já jsem Jirka..." Jeho sebevědomí mě fascinovalo a originalita přitahovala, takže nejen že jsem s ním šla do vody, na langoše a na zmrzku, ale ještě ten večer do kina a po týdnu chození do postele. Chodili jsme spolu skoro rok a v našem vztahu se neobjevil ani jediný mráček. Rozuměli jsme si naprosto ve všem - v názorech, životním stylu i v sexu, dokonce jsme plánovali, že se vezmeme...

Onemocněla jsem a musela si jít lehnout do nemocnice. Jirka za mnou lítal každý den s kytkou, čokoládou nebo prostě jen tak. Pak přišel víkend, kdy měl jet někam pařit s přáteli, a tak mě nemohl navštívit. O to víc jsem se těšila na pondělí, až se zase uvidíme. Jenže - Jirka nepřišel ani v pondělí, ani v úterý. Byla jsem zoufalá, bála jsem se, že se mu něco stalo. Mobil měl vypnutý, což mou teorii jen potvrzovalo. Ty dva dny bych nepřála fakt nikomu. Objevil se až ve středu. Tvářil se vyplašeně a zkroušeně se mi omlouval, že mu bylo dva dny špatně, proto se neozýval. Úleva byla obrovská, takže jsem mu mileráda odpustila a chtěla ho políbit. Jirka se ale odtáhl s tím, že mu není pořád dobře, tak abych od něj ještě něco nechytla. Byl jako na trní a po půl hodině se loučil, ač jindy se mnou seděl u postele třeba celé odpoledne. Připisovala jsem to jeho nevolnosti, ale když se takhle choval po celý následující týden, kdy jsem byla ještě v nemocnici, zmocnilo se mě podezření, že tady něco nehraje. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že mi lže. Jakmile mě propustili domů, rozhodla jsem se zjistit, o co jde.


Šmírovačka:-)
Vypravila jsem se k Jirkovi domů, ale nezazvonila jako obvykle. Sedla jsem si do nedaleké cukrárny, odkud byl perfektní výhled na jeho dům. Dala jsem si kafe, rovnou ho zaplatila a čekala, připravená okamžitě vystartovat. Jirka vyšel po půl hodině. I na dálku jsem viděla, že je celý vyšňořený. Všechno se ve mně vařilo, když jsem ho nenápadně stopovala ke stánku s květinami, kde koupil růži, pokračoval ke kinu a zamířil přímo k vysoké tmavovlásce. Rychle se rozhlédl, objal ji, políbil, dal jí kytku a ruku v ruce zapadli do kina. Čekala jsem venku celé dvě hodiny, než film skončí, rozhodnutá dopátrat se celé pravdy. Chtěla jsem je sledovat, jestli ji půjde vyprovodit domů nebo co se bude dít. Chtěla jsem zjistit, co je ta holka zač. Jakmile se začali trousit z kina první návštěvníci, snažila jsem se ukrýt mezi venku stojící auta, ale pak jsem je zahlédla...

Jirka jí zrovna dával něžný polibek na nos, ona k němu zvedla oči a laškovně ho cvrnkla do nosu. Ten pohled mě zabolel natolik, že jsem se jako v transu začala prodírat davem přímo k nim. Zbývalo asi pět metrů, když si mě Jirka všiml. Roztáhla jsem ústa do širokánského úsměvu, rozběhla se a skočila mu do náručí. "Ahoj lásko! To koukáš, viď? Pustili mě z nemocnice o den dřív," jásala jsem hraně. Jirka koktal, tmavovláska nás nevěřícně sledovala, pak se otočila na podpatku a se svěšenou hlavou odcházela pryč. Jirka se za ní ohlédl, ale okamžitě se otočil zpátky na mě. "Lásko, ty moje lásko," šeptal a chystal se mě políbit. S odporem jsem se od něj odtáhla a zařvala: "Co to na mě hraješ, ty hajzle!?" Během pěti minut už jsem byla na cestě domů - čerstvě rozejitá, zklamaná, ale v podstatě šťastná, že jsem odhalila, jaký je to křivák.

Druhý den odpoledne někdo zazvonil. Jestli je to on, tak s ním vyrazím dveře, pomyslela jsem si. Před domem ale stála brunetka, se kterou mě podváděl! Zírala jsem na ni jako na zjevení a okamžitě jsem zaujmula bojovný postoj. "Co ty tady chceš?" vyštěkla jsem na ni. Holka se mi představila jako Linda. Mluvila tichým, vyrovnaným hlasem a řekla, že se mi přišla omluvit. Jirka jí prý po celou dobu tvrdil, že je sám, že nikoho nemá... Ten prevít, on mě zapřel! Pozvala jsem ji dál. Zjistila jsem, že je to moc fajn holka. Dlouho do noci jsme seděly u čaje, drbaly ho a vymýšlely, jak bychom se mu nejlépe pomstily. Po pár hodinách mi připadalo, že znám Lindu odjakživa. Smály jsme se spolu a já uvažovala nad tím, že přesně takhle bych si představovala nejlepší kámošku. Nakonec jsme se shodly, že nám ten lump nestojí ani za pomstu, že největší trest pro něj bude, že si "jeho" dvě holky rozumějí.

Linda mě přišla navštívit i druhý den a přinesla láhev vína, prý abychom to zvláštní setkání a spřátelení jaksepatří zpečetily. Seděly jsme u mě v pokoji na koberci, kecaly, popíjely, smály se, opíraly se ramenem jedna o druhou, až jsme se podívaly láhvi vínka na samé dno. "Jdu otevřít druhou," škytla jsem zvesela. Viděla jsem, jak jí zajiskřilo v očích. Šla jsem do kuchyně pro další víno a zápasila se zátkou. Najednou jsem cítila, že Linda stojí za mnou. Přejela mi rukou po celé délce páteře. Pomalu jsem se otočila a Linda mě objala. Ani nevím jak, ale během chviličky jsme se líbaly, vzájemně se svlékaly a hladily... Ještě ten večer jsme se pomilovaly.

Vezmeme se!
K ránu jsem se vzbudila, už dokonale střízlivá, a přemýšlela, jestli to byl z její strany jen alkoholový úlet. Pro mě totiž rozhodně ne. Linda mě ale nenechala na pochybách. Jakmile otevřela oči, zařvala: "Nazdááár, miláčku!" Vrhla se na mě a líbala mě, prý místo snídaně:-). Nikdy bych nevěřila, že zrovna já budu na holky, ale už to tak vypadá. Teď v srpnu slavíme druhé výročí vztahu a už brzy máme v plánu šťastnou svatbu. Ono totiž není vůbec na škodu nechat si tu svou lásku řádně zaregistrovat:-)." napsal/a: Andysekk 13:11 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář