Omlouvááám seeeeeee:/
Včerejškem a dneškem poznávám něco, něco naprosto jinýho.
Něco že když koukám do zdi příjde mi to lepší než televize...:/ Když koukám na zem příjde mi to lepší než jsem. Když koukám do tmy je to lepší, než když svítí slunce...Mlčet mě baví víc než mluvit a nemyslet je lepší než přemýšlet, spát je to co mě baví, to co mě naprosto a plně naplňuje:/ Ani když TY seš na mě tak hodnej, děláš pro mě první poslední udělal by jsi pro mě snad všechno co mi na očích vidíš mi nějak neumíš pomoct, ale kdo mi pomůže? Už vím, seš to TY ten kterej léčí bolest, lásku, ten kterej nám dává pocit těšení a ten kterej nám někdy tak ty nervy drásá. Já? Nejradši bych šla teď spát, chtěla bych se probudit a být taková jako dřív, taková jiná, ta co měla na všechno odpověď, ta co jí ta huba mlela od otevření pravýho oka ráno a zavření ho až v pozdních hodinách večer, ta které ses tak pořád smál, jejím vtipkům, její debilitě, ale i tak to bylo víc než fááájn:)
Omlouvám se tak nejen Tobě, Tobě a ještě Tobě, ale hlavně Tobě, takovou nechci aby jsi mě znal, milůjů Tě, promiň...:/