Dnes jsem vzal foťák a vyrazil do centra ulovit nějaké snímky. Asi mi jindy tolik nepřijde, jak málo je jeden lidský život a kolik by toho člověk musel udělat aby se na něj nezapomnělo, jako když se dívám na fotku pořízenou za setmění při svitu pouličních lamp. Musíte nechat delší čas pro pořízení snímku a vysledek pak vypadá tak, že objekt, který jste chtěli vyfotit je ostrý, ale lidé, kteří chodí kolem, jsou jako duchové, průhlední, nekteří se jen mihnou a jiní se zrovna zastavili a jsou dobře vidět jako fotografovaný objekt. Tak to mám i v životě. Po někom zbyde jen neznatelná šmouha, po někom obrys, někdo tu zůstane jako jeden z hlavních objektů a bude v mém životě hodně dobře vidět. Na snímku je x desítek lidí, ale všichni jsou to duchové, někdy máme štěstí a na jednom snímku je více "ostrých" lidí najednou, jindy jsou duchové všichni. Pak si připadám jako bych žil úplně v jiné době. Není nikdo, kdo by byl schopný mi plně porozumět a pochopit mě. Jen já sám a doufám, že se někdo pozastaví a bude svědkem mého života. Ne jako ty památky, které jsou chladné, nemluví, jen kolem nich všichni chodí.

Pracující člověk. Ráno vstane a jde do práce, kolem 17h to zabalí a jde domů. někdy později. V 18h je doma, než se nají a trochu vypne po práci, je 19h. Sedí sám a kouká na zprávy a přemýšlí, kde by mohl potkat nějakou zpřízněnou duši. občas zajde na koncert nebo posedět s přáteli. To jsou ale ti samí lidé, nikdo nový. Po cestě do práce to asi také není idealní doba. jak někoho oslovit při spěchu v metru nebo tramvaji? Podá si inzerát v seznamce. Odpovědi nechodí a když něco přijde, je to přesně pravej opak toho, co hledá. Tak se ptá sám sebe, kde a kdy to bude? Ovlivním to vůbec? Dokáž tomu nějak jít naproti? Po všech neúspěšných pokusech se uklidní otázkou, že přijde sama a až to bude nejméně čekat. Ale stálé nad tím přemýšlí a nedá mu to spát. Ví, že není lehké najít někoho, kdo ho zaujme. ne, kdo ho víc než zaujme. Kdo ho úplně omámí, dodá jeho životu nový rozměr a dodá mu smysl. Ví, že on sám má spoustu chyb a že bude těžké najít někoho, kdo je schopen jeho chyby akceptovat výměnou za jeho přednosti a city. A že i on musí najít někoho u koho bude schopný tolerance. Vzhledem k množství lidských vlastností v kombinaci s různým temperamentem a vzhledem to nejsou úplně růžové vyhlídky. navíc si řekl, že nestojí o žádný flirt, ale chce opravdu ženu, která ho osloví. Takže bude patrně asi dlouho sám. To na náladě taky moc nepřidá. Ale on je optimista a ví, že hledat a čekat se vyplatí. Že někde chodí ta, o které sní a ona zas sní o něm. Jen se potkat. Kde a kdy, o tom už asi težko rozhodneme.

Vždycky jsem si myslel, že není nikdo, kdo mě dokáže pochopit takového, jaký doopravdy jsem. Ale jedna věc by tu byla. Bohužel to není člověk, ale je to hudba. Nevím jestli jsem to nazval správně, že mě chápe hudba, ale cítím to tak. Hudba je to jediné na co mám vždycky náladu, ať je dobře nebo špatně. Je to jediná věc, která podtrhne to, co momentálně cítím a pomůže mi se s tím vyrovnat nebo to hlouběji prožít. Když najdete opravdu tu svou hudbu, ze které Vám běhá mráz po zádech, tak to pojmenujete stejně. Dá se říct, že je to partner pro všechno a na celý život.