Zdravim mi milovani a vzdaleni a zdravim i vsechny ostatni, mam tu jakous takous prodlevu, tak zase muzu popustit uzdu sva fantazii a nejakej ten zblebt sem pridat. Posledni clanek je ze soboty a musim rict, ze od ty doby to dost uteklo, tak doufam ze to bude pokracovat a tech 347 dni utece jako prd. Jo co rikate na fotky? Az nebudu tolik lina, tak sem pridam i vic od oceanu a v sobotu se asi konecne podivam do San Francisca, tak pak i ty.

Pojdme si udelat takovej malej rekap toho, co se za tech par dni stalo. V nedeli myslim nic moc, hlavne jsem odpocivala a taky jsem vyrazila hiking po okolnich kopcich. Vlastne bydlime skoro na konci ulice, tak ty kopce nejsou veru moc daleko. Vyrazila jsem tak na lehko jen s fotakem a ze pujdu, pujdu a po hodine to otocim a pujdu zpet. Uz po peti minutach jsem se dostala na krizovatku, mohla jsem si vybrat prijemne vyhlizejici sirokou cestu s mirnym stoupanim nebo cesticku sirokou jako noha strme do kopce. Intuitivne jsem se frajerka pustila...kam myslite? No tou strmou cestou, nacez jsem asi po 10ti krocich zacala premyslet, ze to asi nebyl dobry napad a otocila to a sla radsi tou silnici, co vypadala tak odpocinkove. Pche, chybalavky, za zatackou uplne stejnej kopec, ted jeste vsude vyprahla zem s piskem, vubec mi nepodjizdely nohy...neeee:))Tak jsem se tam tak lopotila, nikde nikdo, chvilema vydychavala a najednou lidi. Ja teda nevim co to tady maji za zvyky, ale porad se tu zdravi. Ja samozrejme vzdycky az jako druha, pac se nechci ztrapnit, kdyz pozdravim a oni pak ne. Jinak je jim absolutne putna, co je kdo za souseda a jestli jsou to vrazi nebo ve sklepe maj v sudu nakladany kocky, ale kdyz se nekde potkaji, tak to jsou kamaradi nejvetsi, jeste se furt smejou. Ja ne, ja vzdycky nahodim vyraz ala "paneboze nestourejte do toho vosiho hnizda klackem" (dokazete si predstavit, jak bych se pri tyhle vete tvarila zejo:)) No to je ale jedno, jen jsem chtela rict, ze jsem nebyla jedina, komu ten den svitilo, tak moc na hlavu, ze se rozhodl vyrazit do tech pustin. No ale oni sli uz smerem zpatky, tak to vlastne meli lepsi. Tak jsem tedy pozdravila a pokracuju, obcas zavzdycham nad krasnym vyhledem a najednou na prirodu dost industrialni zvuk, majici priblizujicise tendenci. cekam co se z toho vyklube a ono cyklista. No verili byste tomu?? Ja tam sotva jdu a on si to tam dupe na kole, jak kdyby to nebylo 90ti stupnovy stoupani:)) A dokazete odhadnout vrchol toho vseho? Pozdravil....a u toho se smal. Neodpovedela jsem mu, diky vyrazu ala "kua, ty vosy uz vylitly" si musel myslet, ze jsem z jiny planety a vidim cyklistu prvne. Vlastne o tom premyslim porad, jestli jsem nahodou v prubehu letu nepromeskala prulet jinou galaxii...kdo vi:)) Ale muzu rict, ze me trochu nastval, ze si to tam tak v klidu dupe a ja sotva dejcham, takze jsem si rekla: Sipkova a delej!!

No pak uz se moc nedelo, bylo to furt do kopce a pak jsem si rekla ze to uz asi staci a najednou ziram do dalky a ono to Golden Gate Bridge a mrakodrapy San Francisca, to bylo hezke, odmena za to lopoteni, no ale pak neco sustlo v lese a tak si rikam, ze uz je asi cas jit nez prijde cokoliv s vic jak dvema nohama. Cesta zpatky docela zazitek, to jsem si rikala, jak to pujde dolu rychle, trikrat mi tak podjely nohy, ze jen diky nahode jsem se tam neskutalela ze svahu...Zaverem vypraveni o nedelnim vyletu bych chtela vyjadrit soustrast cyklistovo rodine, pac jestli on jel tohle zpatky, tak je urcite mrtvej, lvi mu sezrali oudy, medved vnitrnosti, kojoti vsechno co zbylo a co uz nemohli dojeli mravenci...nj, Darwinova teorie:))

V pondeli byl Labor Day, jakoze nejakej svatek, kterym se snazej si natahnout prazdniny aspon o jeden den. Ja volno nemela, ale bylo to volnejsi nez jine dny. Rano me rodina vzala do takoveho snidanoveho shopu, kde jsem si dala ty pravy pancakes a musim rict ze to bylo moc dobry, koneckoncu sladky ja muzu. Potom jsme vyrazili do parku, ale lidicky, to jsou vam parky, to kdyby videlo cesky dite, tak mu vypadnou oci z dulku. Velikansky hrady postaveny s ruznejma kejklama a hejblatama pro deti, mezitim lezi 6timetrovy dinosaur...to proste jen tak nevymyslis. Nj, Amerika.

Musim se vam pochlubit, ze uz jsem taky okusila americke pivo ale to hlavni co chci psat je, ze jsem opet studentem. podarilo se mi dostat se do skoly, i kdyz to vypadalo dost blede, jelikoz jsem na zarizovani skoly prijela pozde, nestihla napsat vstupni test a tak dale a tak dale. Nakonec jsem ale jela s Monikou a sla prino za jeji ucitelkou, jestli nevi co mam delat, jestli by me treba jeste dodatecne nevzala. Na skole bezi Open Colegge, coz znamena, za zaplatite jen polovinu ceny a ona ze uz nema ve tride misto. tak jsem ji rekla, ze klidne teda zaplatim plnou cenu a najednou bylo misto na svete, takhle se na ne musi:)) Skola je, to je prima, horsi je ze stoji 862 dolaru, to tady jsou ucitele asi spokojeni s platama myslim. Nastesti mam 500 dolaru prispevek od rodiny, tak to nebude tak tezky dat dokupy, ale vzhledem k tomu, ze uz jsem si dnes koupila dve ucebnice za vic jak 100 dolacu, tak se to pekne na tech 1000 vysplha, jeste ze si tady vydelavam majlant. Jinak jsem musela napsat essay na tema "Co nejvic ovlivnilo muj zivot", takze jsem ji popsala dve A4, aby vedela, jak moc jsem ovlivnena a na zaklade toho me prijala do svy tridy, nevim jestli jsem ji nadchla svymi slovnimi obraty, nebo dojala svym dojimavym pribehem, kazdopadne jsem tam. ve tride je to sama sneda tvar, bily jsme tam tri, mohuli to takhle rasove rozdelit. Probirana latka mi prisla celkem jednoducha, tak jsem mela dost casu si je vsechny prohlidnout, kdo ma jakou duchnu a podle toho jsem tipovala jak tu jsou dlouho. Jedna slecna uz tu myslim zije roky:)))

To je dnes asi tak vsechno, sice tenhle tyden zacaly chodit holcicky do skoly, na hodinku a pul 2x tydne, ale to vam tu povypravim zase jindy, dneska uz jsem tak akorat zrala svalit se do postele, mejte se krasne v ty nasi kotline. A Tarabova, ty koukej napsat, jinak te urknu:)) Se mi o tobe normalne zdal sen, ze te sezralo nejaky strasny zvire (to bylo po tom hikovani:)) a kdyz jsem se probudila, tak jsem mela probrecenej celej polstar, abys vedela:)) Vubec tady mam zajimavy sny, treba ze moje babicka musela jit do vezeni...to teda nevim co by mi na to rekl pan Freud. No nechme to konovi, ten ma vetsi hlavu.

Tak adiozzzz amiiigozzzzzz