Pekne pozdraveni mily ctenari, tva verna prispevatelka je tu s novym clankem. Tentokrat vam budu psat o vyletu, ktery se nakonec skutecne odehral. Datovat to muzeme, ale nemam po ruce kalendar a jelikoz jsem uz prestala sledovat datumy, tak to datovat nebudeme, proste tenhle vikend noo.
Dohodli jsme se, ze vyrazime smer Santa Barbara a to tedy ja, Monika, Alexandra, Walter, Daniel a Paul. daniela asi neznate, ja teda popravde moc taky ne, ale je to spravnej kluk, je z Guatemaly, ale uz tu zije asi 8 let a pracuje ve skole v kanclu. Sraz byl ve tri v patek u Moniky a uz na zacatku jsme nabrali cca 40 minut zpozdeni, to bylo prima na to kolik cesty jsme meli pred sebou. Ja jela v aute s Monikou, Walterem a Paulem a cesta tak nejak nic moc, normalka, chvili jsem spala, chvili bdela, sem tam se zastavilo curat...na misto, kde jsme meli nocovat jsme dorazili po 11ty vecer. Paul, jako military officer domluvil military hotel, kterej mel bejt strasne vyhodnej. nakonec to dopadlo tak, ze jsme tam skoro nikdo spat nemohl, pac jsme nemeli s sebou spravny ID a vojaci jen tak nejakou karticku nevezmou, navic jsme obavana teroristicka skupina a asi prokoukli ze mam pod trikam naskladanej dynamit a ze Moncin retizek je z nabojnic do brokovnice. Paul misto aby drzel s nama, tak se sel vyspat a ted co my, nacpanejch 5 v aute- to se asi moc nevyspime. Nastesti Daniela napadlo, ze bude nejjednodussi dojet az do Santa Barbary, coz bylo jeste asi 1,5 cesty a najit neco tam, protoze uprostred niceho se spatne hleda motel. V aute jsme si pustili film Shining, coz je neco jako kultovni snimek vsech amiku a mel to byt scary movie, ale nakonec to bylo dost funny, protoze ta pani byla vylozene komicka, zvlast kdyz behala s nozem, tak vypadala ze ji ruce a nohy prisili poprvy ten den a ze nevi co s nima :))) Dojeli jsme na misto urceni a dali se do hledani kam slozit hlavu. Po tretim plnym motelu jsem se docela zacala obavat o budoucnost, ale nakonec asi na sedmy pokus to dopadlo. Prijemny motylek za 120 na noc se 4ma postelema. Ja spala s Ale, Walter s Danielem a Moni se dobrovolne ulozila na zem. Jen jsem usnula, uz se vstavalo. Meli jsme se totiz presunout do kempu, kde mela byt dalsi noc. Kemp kousek za mestem hned na pobrezi, po ranu trochu mlha, ale to je na oceanu celkem bezny jev. Tady za nami opet prijel Paul a po postaveni stanu se vyrazelo na prohlidku mesta. No co vam budu povidat, je to uplne neco jinyho nez tady na severu, krasny, uzasny, slunickovy, prijemny, co nejdriv tam musim zase vyrazit. Ale co vam musim povedet je, ze se tady stala asi ta nejvetsi afera vyletu.
Vetsina z nas tam byla prvne a tak jsem samozrejme meli oci az na vrch hlavy a div si nefotitili kazdou sparu na chodniku. Jenze Paul jednak nemel fotak a jednak z toho nebyl tak vyvalenej jak my, tak si to furt pokracoval a nepockal na nas a asi myslel ze ho dobehneme pozdeji nebo nevim. My si to tak v klidku prosli, ja koupila pohledy, dali jsme si zmrzku, kdyz nekdo chtel do obchodu tak jsem sli vsichni. Takze kdyz jsme si pak rekli, ze uz to otocima pujdeme zpatky, najit nejakej grocery shop a nakoupit na vecer, tak jsme sli. A kdyz se nakoupilo, tak se taky naskakalo do auta a jelo se do kempu. Tam jsme se pustili do pripravy grilovani a Paul furt nikde, dokonce ani telefony nezvedal, uz bylo jasny ze je nastvanej. Nevim kolik bylo, ale dorazil az za tmy. S naladou nic moc, ale prislo mi ze se pak i docela dobre bavil. Ja si dala pekne klobasky, ostatni nejaky ryby nebo maso, pili pivo a povidali jsem o vsem moznym. O tam, jaky kdo slavi Vanoce, jaky kdo videl filmy, Paul o valce v Iraku...A vsichni tak nejak pridali svoje nazory. Pak kolem 12ty se slo spat. My s Ale do stanu, Monika s Walterem na plaz, Paul do stanu a Daniel do auta. My s Ale jsem teda jeste tak dve hodinky stravily povidanim o zivote a tak, znate zensky:)) Bylo hezky usinat a slyset ocean, obcas jsem teda zalsechla nejakej jinej zvuk a tak to bylo vzdycky: Ale, slyselas to??? Nj, lord posera pod stanem:)) Rano necekane brzy sramot, Paul se bali a jede domu, coz jednak znamenalo, ze nas 5 musi jet jednim autem, jednak ze potrebuje stan, kterej byl jeho...OK. Tak jsem to sbalili a on se tam do nas pustil, ze jsme ho izolovali a ze nevim nic o valce v Iraku a ze kdyz o tom nic nevime, tak ze mame drzet pusy. Smesny co? Na to ze je mu 36, tak se choval jak pubertak. Tak jsem se do nej pustila, ze jestli si mysli, ze je reseni se sebrat a urazene odjet, tak at si jede. Nikdo ho neizoloval, izoloval se on sam a to ze on tam mluvil s nejaky velitelem...no booooze, to jeste neznamena ze je buh. A koneckoncu kazdej si muze rikat co chce a je fuk jestli o tom vi hodne nebo nic. Tak mu asi troxsku doslo ze to prepiskl a nakonec zustal. Stejne jsem ho nepochopila, jak si vubec neco takovyho dokazal vsugerovat. Ale zname vojaky, ty jsou open-minded asi tak jako papez k homosexualum. Asi pak pochopil ze tam neni jako nas velici dustojnik a ze nebudeme cuchat jak on si prdne....
Pokracovani priste...jednak chce Pavlina laptop, jednak dneska chladim skolu, tak muzu jit koukat na Prison Break:)
Pacek