Bylo těsně před narozeninami mého kamaráda a já si s ním domluvila sraz v Brně. Ideální příležitost novinku využít. Ranní spoj vyjížděl 7:30, protože jsem se s karvinským MHD nespřátelila a jsem tedy neznalá zdejších spojů, dorazila jsem o 20 minut dříve. Nechtělo se mi hledat stanoviště a tak jsem se vydala k autobusu, kde mi pan řidič mile poradil. 

Přesunula jsem se tedy na příslušné stanoviště a postávala tam s anonymním studentíkem. Tu a tam jsme se na sebe nenápadně koukli. Né snad kvůli spalující vášní, ale protože čekání je nuda a nic lepšího na očumování poblíž nebylo. 

Autobus přijel, předala jsem řidiči bankovku a nechala se usadit. O několik minut později jsme i se zadýchaným "dobíhačem" vyjížděli. Zkušeně jsem zapíchla sluchátka do místa, kam patří a z pro mě neposlouchatelných tónů vybrala ten nejpřitatelnější. Klasická hudba dodávala měsíční krajině, kterou jsme projížděli dramatický ráz. Líbilo se mi to.  Jakási perverzní radost, kdy se mi líbí smutné věci. Dostala jsem noviny, dostala jsem kakao, dostala  jsem časopis. Udělali jsme si okružní jízdu okolím Havířova a Ostravou.  

Obvykle bych řidiči v duchu nadávala, ale ten den jsem se spíše věnovala klouzání na těch ultra-pohodlných, kožených sedačkách.  Ať už jsem se usadila jakkoli, klouzala jsem dolů. Myslím, že kdyby mé snažení někdo sledoval, je obohacen o komické chvilky. Kdesi u Frýdku Místku jsem objevila zarážku pod nohama. Už jsem neklouzala.

Do Brna jsme dojeli o půl hodiny později. Paní stewardka se omlouvala, že prý to je kvůli výjezdu z Karviné. Kulové! Stačilo vynechat vyhlídkovou jízdu okolím Havířova... 

Byla jsem však nadmíru spokojená. Příjemná slečna stewardka, čisto, pěkný autobus a neadrenalinové způsoby zábavy. No a tak si tak říkám: Co se inspirovat a dělat věci dobře, moderně a pěkně? Stejně, jako se podařil tento spoj.