Ráda bych upozornila všechny, kteří jsou strašně předvapeni, že si nepamatuju nic z totalitního režimu, že ve čtyřech letech, které mi byly když tento režim padl jsem byla na mentální úrovni čtyřletého dítěte. takže překvapivě me vzdělání se tedhy omezovalo na několik základních barev a gramotnost nepřesahovala schopnosti slova Adélka velmi kostrbatým provedením. Docela dobrovolně se přiznám, že jsem nebyla geniální dítě jež by dokázalo plně a kultivovaně zaznamenávat historické a politologické změny. Tehdy mě zajímal více můj medvídek a panenka. Takže opravdu si nepamatuju jak to za komáru bylo nevím, je to to samé jakobych se zeptala někoho komu v tý době byly dva.
Taky jsem takhle seděla na lavičce na intru, kde jsem čekala abych si mohla dát výpověd a kolem mě prošli dva chlapci, znalecky mě obhlídli a řekli nebo. Seznala jsem, že mě hodnotí jako případnou možnost jíž by v případě krajní krize věnovali svou přízeň.
Ó jaká pocta! Jenom by mě zajímalo kde ti vyhublí, uhrovití hošíci berou onu jistotu, že JÁ BYCH stála o jejich přízeň, proč se kluci takhle vyjadřujou kterou holku by chtěli a kterou ne, proč tohle mají s hroznou vulgárností kolektivně rozebírat. Vždyť tímhle se jenom poníží a každá slečna jež není sluchově a mentálně indisponovaná uteče.