Brno se zase jednou mělo čemu divit. S kolečkovými bruslemi okolo ramen taškou s Jimmim Hendrixem a dvěma tescoigelitkama narvanejma lůžkovinama jsem vyrazila z intru. Když jsem šla po cestiče před intrem, byla jsem jak na přehlídkovém molu. Skupinky týnejdžrů, přerušily svoje vzájemné výměny vulgarismů a zděšeně začaly zírat. Vyprsila jsem se a jejich pohledy jim opětovala úsměvem. Když ostuda tak pořádná. V tramvaji jsem pak měla chuť při zírání spolucestujících v tramvaji jsem měla chut vybalit si svoje polštáře a vystlat si sedátko, ale pak mi něco řeklo, že to už by byla mooooooooooc velká ostuda :)