Básničky, citátky a třeba pár povídek, to je můj Blog :-)
27.Leden 2010, napsal Lesni-Vila v 13:29 ... ...Mé básně...

Kéž, zapomenout

Kéž, znala bych tajemství života co nikdy nekončí,

kéž uměla bych stvořit větu jenž naši lásku zakončí.

Kéž uměla bych smrti zlé, se s smát,

kéž uměla bych tu špinavou hru hrát.

 

Kéž zapomenout na trápení dokázala bych,

kéž zlomit aspoň jednu ze svých pých.

 

Kéž probudit a vidět slunce jasně plát,

kéž nemyslet a radši lhát.

 

Kéž plakat ale necítit,

kéž vzdušné zámky stavět ale nemýtit.

 

Kéž hříchy poslat ke všem čertům,

kéž oddat srdce jakýmkoli žertům.

 

Kéž vzpomenout si jak se dá,

kéž zapomenout jak se postrádá...

 
napsal Lesni-Vila v 13:27 ... ...Mé básně...

Už dávno ne

 

Milovat a ctít,

to dávno už se nenosí.

Milovat a žít,

o to už se neprosí.

 

Vítat den a dýchat,

co tohle dneska znamená...

Štěstí s nenávistí míchat,

srdce mdlá, srdce zlomená.

 

Vnímat krásu kolem sebe,

kdopak ji dnes vidí.

Slunce pálí a sníh zebe,

člověk sám se šidí.

 

Vidět přírodu, slýchat její šum,

kdo váží si dnes zraku..

Svět patří tajuplným příběhům,

kde zem je plná draků...

 

Ruku v ruce cestou jít,

kdo tak dneska chodí...

Přitom do stok nesejít,

těžko se tam brodí.

 

Dotýkat se retem retu,

říkat slůvka smělá.

Dotýkat se prstem květu,

kdo to dneska dělá...

 

A nakonec život žít jak nelépe to jde,

a překážky překonat plnou silou.

Pak na délce tak nesejde,

když život uniká ti žilou...

 
09.Duben 2008, napsal Lesni-Vila v 20:45 ... ...Mé básně...

Tvůj král

Dej mi trochu lesku z očí tvých a já slibuji, že i můj pohled se rozjasní,
Dej mi trochu svého talentu, já vložím jej do básní.

Půjč mi trochu krásy své a já slibuji, že kousek po kousku ji rozdám,
půjč mi trochu důvěry a já slibuji, že se jí nevzdám.

Dej mi polovinu srdce, já navždy ji budu střežit,
dej mi svou myšlenku a já naučím svět věřit.

Půjč mi jediný tvůj výdech a já učiním z něj elixír nesmrtenosti,
půjč mi jediné tvé mrknutí a lidé se bodou koupat v spokojenosti.

Dej mi pár svých vlasů, já udělám si prsten z nich,
dej mi trochu času a já vykouzlím ti sníh.

Půjč mi kousek sebe, abych zapamatoval si hebkost tvé kůže,
půjč mi svou vůni, ať vím jak voní růže.

Dej mi sametový tón tvého hlasu a já vytvořím z něj muzikál,
stačí jedno slovo a já budu tvůj král.....
 

Kelsey Mae

 

< Novější články | Starší články >