P_r_O_č
Proč jsi nás odepsal,
ve svém srdci vymazal?
Proč nevěříš v naše rád
a dopustil jsi zas náš pád?
Proč říkáš, že Ti chybím,
přece víš, jak to cítím?
Proč mě takhle trápíš,
nevědomky mě svádíš?
Proč usínáš beze mě,
pár minut ode mě?
Proč to takhle končí?
Hlava se mi z nás točí.
Ptám se proč a ty nevíš sám,
ptáš se proč, nevím ani já.
Ptáme se proč,
odpověď je jednoduchá.
Protože proto! L
Protože,
snadné nikdy nic nebývá..
dne 28.8.08
BOLEST
Bolest v sobě ukrývám
Dveře za Tebou zavírám,
Dveře od srdce bolavého
Od chudáčka zraněného
Před světem bych se ráda schovala
Svoji smutnou dušičku nejlépe uspala
Né zrovna snadno se o tom píše
vysvětlení snad podám níže
Nemohu spát bez toho,
Aby se mi o Tobě zdálo
Říkám: Rozume nech toho.
Stejnak je to málo
For M.R.
Tak červenec pomalu končí a mě tím zkončilo i volno a prázdninové lenošení a začal pracovní proces = brigáda!
Byla jsme převážne doma a dřepěla na zadku, pokud jsem zrovna netravila nějaký čas s přítelem. Ještě jsem ztrávila týden na Slovensku (s mámou a bratrem), kde jsme chytli převážně ošklivé počasí, takže se dovolená moc nevyvedla:( Ale počasí člověk neovlivní..
O víkendu jsem byla na jedné kalbě spolužačky a zároveň kamarádky (oslava s přáteli její svadby). Byla to zajímavá akce, jen se mi nějak nepodařilo se tam bavit... Bylo tam strašně moc lidiček které jsem neznala a které převážně byli od kamarádčinýho přítele (vlastně už manžela
). Připadala jsem si tam, že tam nepatřím a tak se mi nechtelo ani popíjet, takže jsem tam seděla jen se sklenkou coly! No byl to divnej pocit - ke všemu jsem tam byla ještě s jednou naší spolužačkou, ktera se tvářila ještě víc otrávěně než já též držela v ruce jen colu-takže jsem si povídali jen mezi sebou a občas si knám přisedla oslavenkyně. Jo, zklamalo mě to, ale můžem si za to samy, měly jsme se troškua si vtírnout a vecpat se do rozhovoru a ne sedět jaqk dvě chcíplé duše mimo dění 
!
No to je asi tak vcelku k červenci všecko...
Zjistila jsem, že jsem tu zase nějakou dobu nic nenapsala.. No ani to moc nevadí... Momentálně bych si nejraději užívala prázdnin, ale ono to nějak ne a ne přijít - ten pocit že nastaly dva měsíce volna 
Přitom od konce června mám první ročník na VOŠce za sebou - kupodivu i úspěšně
Ale stále si nedokážu prázdniny pořádně užít... Za dva dny odjíždím s mamou a bratrem na jedinou letošní dovolenou na Slovensko - do termálních lázní (většinou bylo u mě léto spojené s mořem). A srpen mě čeká pracovní - brigáda! JO money se sice šiknou, ale mám z jistého důvodu ze srpna hrůzu - strach :-( Čeká mě totiž nová epizoda života = "stěhování"! Z domova... - s mámou a bratrem, bez táty (ano - rozvod rodičů)
Jak jsem už řekla, mám z toho trochu strach.. nové prostředí, nový domov. Nedokážu říci, zda to bude lepší nebo horší. Vím že jsem ve věku, kdy by mě to nemělo poznamenat, ale... Asi si to jen moc beru! Ono se to nějak vyvrbí!
Takže se zatím mějte... Snad dám ještě toto léto vědět 
Umírám touhou se k tobě přivinout
Umírám touhou, líbat Tě na Tvých rtech
Umírám touhou, cítit zase Tvůj dech.
Umírám touhou, svádět Tě očima,
Umírám touhou, i to se přece počítá
Umírám touhou říct Ti, poleť semnou do nebe
Umírám touhou říct Ti, na ničem už nesejde
Umírám touhou, úsměv tvůj potkávat
Umírám touhou krok tomu dodávat
Umírám touhou se k Tobě vrátit
Umírám touhou, bolest tomu zkrátit!
ke konci dubna 2008
po rozchodu se šmoulou:(
