NMMetyn

31.8. neděle

Tupě čumím do misky s pažitkou, hledám v ní odpověď na babiččinu sérii otázek. Kupodivu se mi to podaří, ale výsledek asi není uspokojivý, protože děda se na mě dívá jak na idiota tak intenzivně, že tomu začínám sám věřit. V kuchyni je vedro k padnutí, je to výsledek práce trouby značky Mora, ohřeje vše co může a taky to co nemusí. Tlačím do sebe zbytky oběda-smažených jater a brambor. Babička si mě ustaraně prohlíží, ráda by mi přidala i přesto, že už nemůžu a nemohl jsem ani před podáváním oběda, babička pracovala jako kuchařka v domově důchodců toto řemeslo jí přineslo značnou zručnost. A tak i z malé porce cítím pocit mezi plným a přeplněným žaludkem, který mě ihned po konzumaci donutí navštívit místnůstku s bílou mísou a roličkou recyklovaného papíru. Svůj rukopis na tom nese pětice panáku pravé Borovičky ze Slovenska, ze Spišské Nové Vsi, její pravost oceňuje nejen hlava ale i žaludek s masnýma játrama. Při vzpomínání se mi ještě zvedá žaludek. Šestý panák znemožní další konzumaci čehokoli a babička smutně umývá můj talíř, kde jsou ty doby, kde jsem jedl za tři ? To jsem ještě nechlastal kořalku.

Sekání trávy kosou, spojené s brzkým ranním vstáváním poruší nedělní program vydatné porce spánku, jejíž absenci poznám při dnešním usínání. Cesta plná zimy, mlhy a nesmělých slunečních paprsků osvěží. Bez mikiny by se hranice mezi osvěžením a zimou vytratila. Pokec se sousedem, vedený hlavně sousedem, který takhle z rána plevelí trávu v zahrádce, můj minmální zájem o konverzaci ho zlomí a i se svým udělátkem zmizí v kůlničce, jeho aktuální osudy jsou mi záhadou.

Cestu zpátky si vychutnávám v mikině a s károvanou taškou, kterou vlastní každý důchodce. Obloha plná modra, pod dohledem slunečních paprsků, který lze s trochou fantazie nazvat jako letní. Pak čumenda na Celtic versus Rangers, momentálně, a na chvíli fans jezdců, kteří v derby trumfnou svého soka 4:2. To vše kombinované s duelem Chelsea s Tottenhamem, oba soutěží v tom, kdo zahraje větší hovno a oběma se to celkem daří. Remíza 1:1 mi, jako příznivci Arsenalu, zlepší náladu. Další fotbal čeká v Biskupicích, kde "válím" za místní TJ, částečné uspokojení z výhry 5:2 je vykoupeno akutní bolestí levého kolena, které dělá vše proto, aby jeho pán fotbal hrát nemohl.

I tak lze označit dnešní den za pestrý, a se zbytky Borovičky i za úspěšný. Po delší době a zpravidla na delší dobu.......A navíc zítra datum, který nesnáší snad žádnej školou povinnej jedinec....Stačí se porozhlídnout po sérii statusů na icq anebo se zkusit kuknout na kalendář. Tak jsme se dočkali......