NMMetyn

10.prosince, čtvrtek

Má dnešní práce v jedné z hodin :

Smutně koukám, o nic mi nejde, když beru prupisku do ruky, nikdy v tom není nějakej záměr, a pokud je, tak se to nepovede. Prostě jen smutně koukám. Víc apaticky, jak smutně..... Po vozovce za okny se míhne kdysi bílá liazka s kontejnerem plným pneumatik. Barva pneumtatik se dá přirovnat k myší srsti. Teď čeká na svolení zelené autobus číslo 704, kterým jezdím domů.

Nemám rád tohle období. Znuděná obloha, bledá jak arch papíru, nemá žádný výraz, žádnou náladu. Kdyby aspoň věstila déšť. Kouskem odkryla slunce. Nemůžu ten obrazný pesimismus, kdy mlha znemožňuje daleký výhled. Chuchvalce mlhy uzavírají hermeticky obzor a dávají nový obraz stísněnosti. Kousky světla, prosakující skrz vrstvu mračen připomínají skvrny.

Dnes bylo krásné ráno. Pomerančově zbarvená mlha se motá kolem osvětlení, které jí svitem vdechuje život a magii. Těžkej a olovnatej vzduch a symfonické vypouštění páry  ústním otvorem. Hrozně mě to baví, hrát si s obláčky páry, udělat ze rtů malinké o a pouštět sloupy páry do vzduchu. Rychle se ale rozptýlí jako čerstvě rozbitá váza, na tisíc malých střepinek, nenávratně pryč. Jenže mě to stejně tak rychle omrzí. A taky navíc nikdy neutvořím sloup, protože, i když tu páru vypouštíte rychle, vždycky se rozptýlí. Bez respektu mého přání, splyne s obláčky par ostatních. Nikdy se to nepodaří. Ale nikdy na to nezapomenu. Záměrně. Abych mohl příště zase našpulit rty do o a dát tak podobu své nudě, svýmu sloupu, kterej nikdy nevytvořím. Možná dělám něco špatně....

Přes zářivky ve třídě visí barevná varianta Vánoc-řetězy z papíru. Z novinovýho papíru, plnýho reklam, tabulek a textu. Z listů sešitů a křídových papírů. Visí tu prohnuté a odevzdané svému osudu. První dny se tvářily statečně až významně. Visí pořád stejně, a přece jinak, neustále zatěžovány jemným prachovým filmem. Ustřihnuté texty působí depresivně, kousky reportáží ze Sportu, tabulky a reklamy, rovněž tohoto periodika, působí depresivně. Uvězněný barvy a písmenka bez začátku a konce. V oknech vločky z čtverečkovanýho papíru.... Hehe.... Cejtím se jak ve vězení... A při tom bych to nesvedl lépe.....

Pozn. Původní text byl mírně poopraven, originalita a původní myšlenky i přes úpravu, zůstaly zachovány....