Nekoukej...ČTI...Přemejšlej
EBJ sloh 31.Březen 2009
Kdy byla doba, cojsme měli tolik věcí, peněz, přátel....Všeho, co sme milovali...
Bylo to první a takyposlední, kdy mohl být člověk šťastnej...
A nejdenou se objevíúpe dole, a nechápe ani jak do toho vlastně spadnul...
....To takhle chce tabytost víc, než jen sedět, a koukat, a přemejšlet. A pak je konec tohodle pohodlí.
Vstanu a vím, že bylu mě, že mi včera šel do cesty.. nečekanej zvrat ze starého života,
ten hmat dolů, kdebyla jenom prázdnota. Poslechnout ho je víc, než zbitek mého života.
Kolovačka, tak to sidám...já sem nebyla první na popravě, já se přidala, a jak ze začátku bylakrásná...
Skončilo všechno,když si mi řek, já odcházim... Když si už do tý propasti za náma nepřišel...
Máš tu holku, máš tusvoje lidi....máš tu kšefty... máš tu freečko! Proč tu nejsi, já potřebuju sněkým tady být....sama nedokážu padat. Nezvedl si mě nahoru, nestáhnul si mědolů.
Teď přemýšlím k čemuto je... víc a víc se strácím, sním o tom, čím sme, čím sme byli. A pořádsem... Ale je tu tma, a ty stále nepřicházíš. Říznul si mi srdce, visíš mizáchranu. Vytáhni mě nahoru, já chci být stebou...
K čemu to je, životmi za to nestojí, vrátit se na začátek není vědomí... Nechcí být druhá, nechcibýt poseldní...Chci jít s ostatníma... Nechci bloudit tmou sama... Nechci znovuse stát tím, co sem sama proklínala... Když vzpomenu si na ten rozmar,vzpomínky na chvíli zmizí. Všichni šli sme spolu...všichni za jedoho a jeden zavšechny...já nemůžu to pochopit tak mi to prosím vysvětli... Čekuj to"deto". Tam sme teď, tam sme byli... Nemysleli sme na odchod, ale užje vážně čas jít... Byl si první, kdo odešel... Kdo se vzdal, bo spíš vyhrál...Tak ale já nebudu se stebou loučit... Ty nemůžeš mě tu nechat... Já nechci smátse a bavit, nechci už nikdy po ulicích sama chodit... Bylo mi to jedno, já mělasem to v hlavě.... Oči mi tečou jak je zahulená... Tak málo zachrání velkýproblém... Zapaluju cíčko, chci ať je poslední... Chci za tebou... Mám cestupřed sebou... Ale nožky mě tam nenesou... nakonec všichni se na mě vykašlou.
Poslední pusu a pakčau, já du zpátky nahoru... Šlejška je už moc v tak dlouhou dobu... Né, to ne,já du pryč... Nejsi ty, pro mě nemá tenhle svět cenu. Je moc jiný, a jak těžcedá se vněm žít, i když ten pravej je těžší... To se potom dobře probírám.... Abubno dostávám... ranec kapes, žádný love... Já nechci tohle... Už mockrát bylasem raněná, svou cestou nemohla sem jít... Dva přátele si našla, pět jich zasestratila. Zapomněla sem už jak dá se normálně žít... My první v žebříkču okrajispolečnosti... Taháme se jen tak bez výrazu ulicemi. Potřebovala sem tohle kdyžneměla sem kam jít? Nepotřebju to ani teď, když už konečně můžu odejít. A cozbide pak...
Přecpaná peněženka,jak nevejde se tam už ani grip...tak to smotáme, ať je líp. Nemám vůli odejít,jen mám tu moc... A to je víc, než bylo dost.
Sedí tam dole naEBJ...kolovačka, mlátička, nezastavitelnej smích....Chci taky ten pocit...táhnu to snima, jen, že je pro co to mít.
Chceš taky.... Né, dík!
Hej máš tu kluka!chtěla sem nahoru, ale první, kdo odešle už je zase dole... Těžko se vylejzá, lehko zpátky se dostane...
Peťula Vessly
Až pochopíš....kdestojí ten špatnej...
a že život není ažtak správnej,
žít a chtít homít...skvělej.
Až pochopíš, že tonejde,
až budeš sí říkat,pláč přejde,
ze smutku sejde,
až budeš siříkat..vše co chci jednou vyjde..
pak se koukni, co sidokázal,
koukni se, co siposral,
koukni se, kde udělalsi chybu,
a jak byl si plnejjen posraných vlastních slibů.
Vše není tak, jakmůže být.
ne vždy stane se to,o čem mohl sis snít.
Jedna osudová chyba,svět se ti točí.
Každá chvílevzpomínek se na tebe mračí.
Tvá duše už jenbrečí.
A ty chápeš, žetomuhle už nestačíš.
Mladýčlověk si skočil pro smrt!__________________________________________
Včera19. 7. 2005 v Jirkově na přehradě Kíce skočil
z mostu mladý kluk Martin Vondrášek(+22). Na místo
činu zavolali záchranku tři lidé, kteříbyli, v tu dobu, kdy
se to stalo, pod mostem. Podle dosavadních informací to
jsou lidé, co ho znali. Oficiálnídůsledek smrti byl podle
lékařů zlomený vaz.
DeníkChomutovsko,20. 7. 2005, č. 52, roč. 89, Neumanovská…185629
Děti pro smrt 15. 9. 2009
Kácel se tam v blátě.Brečel, křičel. Nevěděli jsme, kde ho hledat. Převaděč je veliký a všude okolojen tma. Běželi jsme tak rychle, jak jsme mohly, ale i přesto to nestačilo.Měla jsem strach jako nikdy v životě, a to jsem ještě ani netušila, co sestane.
Poslední dny jsme ho z Kícízachraňovali s jeho kamarády každý den. Sotva jsem se dokázala vzpamatovatz uběhlé noci, už jsme toho zhrouceného kluka podepírajíc se navzájemrameny odnášeli zase.
U vody jsme zaslechli křik a pláč. Všem námbylo jasné, odkud to pocházelo. Kluci se hned rozeběhli nahoru na železničnímost, ale já se jen otočila a stála. Najednou se kus přede mnou mihl obrys azazněla tlumená rána. V tu chvíli jsem si přála být kdekoliv jinde nasvětě….ale byla jsem tam a viděla to nejhorší, co jsem kdy v životě mohlavidět.
Vítr utichl, liják se zmírnil nadéšť a „něčí“ tělo leželo na zemi. Celá jsem zkameněla, srdce se mi zastavilo apro vodopád slz jsem neviděla ani na krok. Uvnitř jsem křičela,
ale navenek jsem nevydala ani hlásku.
Tomu klukovi bylo teprve 22 let. Celý životměl pře sebou. A najednou ho, zrazen životem, rodinou i holkou, zahodil.
Po chvíli přiběhli k jehotělu kamarádi, co pro něho běželi nahoru. Plakali, ječeli, ať se probudí. Honza volal záchranku aAdam ho plácal po tváři. Nikdo z nás si nechtěl přiznat, že je mrtvý.Seděli u jeho těla a zkoušeli vše možné, jen aby alespoň otevřel oči.
Zlomeninavazu jako důsledek pádu z vysoké výšky. Měla jsem ten obraz pořád předsebou, a už jsem s tím nemohla dál žít. Stačila setina sekundy a navždy tozměnilo můj život. Článkyv novinách; dělání, jakoby se nic nestalo…..Ale ono se stalo!
A kdyžuž nic jiného,tak jsem alespoň dokázala, že jeho oběť nebyla zbytečná, a že sena něj nemůže jen tak zapomenout, a nezapomene!
PeťulaVeselá
„Toto byla poslední slova slečny Petry Veselé (+18), kam vložila iúryvky své
knihy Děti pro smrt, kterounapsala 2 měsíce po zotavování se z šoku v dětské psychiatrické léčebně v nemocnici Motolv Praze, kde také napsala svou knihu o pomoci dětem bez domova; dětemtýraným; zneužívaným a šikanovaným. Tato kniha, za spolupráce s nadací promladé lidi postižené nemocí AIDS, vyšla 23. 10. 2007. Během následujících2/3 let se tato kniha přeložila do
4 jazyků a po osmnáctinách slečnyPetry utržila tato kniha z prodeje desítky milionů korun,
díky kterým se jí podařilozrealizovat nad 10 dětských domovů v ČR, Německu i Francii. Svou nadacíproslula i v Africe, kde zrealizovala několik dětských základních škol, aběhem tří let pomohla skoro 50 000 dětí na celém světě.
Jistě chápete, že je pro mě velmi nemilémluvit o dalších událostech, které jsou určitě nám všem známy, a proto bychchtěla rovnou přejít k hlubokému poděkování za všechny děti, které měli tu možnost s nadacíspolupracovat, a které nadace vytáhla z „ulic“.
Tímto bych chtěla poprosit její dvěpřítelkyně, které jí byli velkou oporou od dětství
do současné doby, a kterým slečnaPetra Veselá nadaci odkázala, aby převzaly celosvětové ocenění a vysoké uznáníza dosavadní výsledky organizace pro pomoc dětem.
Ještě jednou děkujeme a bylo nám velikouctí napomoci zrodu a
bude nám ctí být spolupracovníky organizacei na dále.“
Záznam z proslovu generální ředitelkycelosvětové
organizace Červený kříž Emy Váchalové.
Další sebevrah na Kících__________________________________________________
Včera 15. 9. 2005 byla na jirkovské přehradě
Kíce nalezena mrtvola mladédívky. Tělo objevil místní rybářpřibližně v 18:30 hod. večer. Podle policistů se jedná o sebevraždu. Dívkau sebe zanechala pouze neoznačený dopis. Policie nyní pátrá po příčině smrti. Těloidentifikovala matka zesnulé. Prozatím je utajena identita oběti.
DeníkChomutovsko, 16. 9. 2005,č. 34, roč. 89, M. Nesábal…16538
Dobrý je být volný. Volný, ale šťastný.
Život nenívůbec lehký, a i naše srdce je křehký.
PetraVeselá
„Narodilo se dítě. Rostlo, rostlo.
Každou minutu proplakalo, a ostatní utěšovali jehomatku.“
„Lásku nepotřebuješ k žití, ale pro život.“
„Dobrý je bejt volnej. Volnej, ale taky šťastnej.“
„Jsi nesmrtelnej. Dokud nezemřež.“
„I sebemenší snaha má svůj neúspěch.“
„Výjímečnost?
Někdo tomu říká dar, já tomu říkám prokletí.“
„Každy tvrdí, že smrt je sobecká. V tom případě - každýje sobec.“
„Narodili jsme se proto, aby jsme žili, a ne, aby smese přikaždém sklamání zkoušeli dostat co nejrychleji pryč.“
„Člověk toho zažijetřeba i hodně špatného. Vždy se ale objevý někdo, kdo je na tom hůř.“
„Nikdy není nic dokonalého.“
„Nemůžeš dál věřit člověku,který tě již zradil.“
„Země je taková, jací jsou lidé.
Buďme ke své Zemi milosrdní a bude i ona k nám.“
„Není nutno se sistémem řídit, jen dodržovat jehohranice.“
„Neumřeš-li ve válce. Umřeš v každé vzpomínce na ni.“
„Trapas si neuděláš, dokud ho někdo neslyší nebonevidí.“
„Nemoc je tak silná, jak silnou ji necháme být.“
„Když bojuješ, neber stejnou zbraň jako protiútočník.“
„Kdo je slavný, nemůže žít svobodně.“
„Pokud nerespektuješ člověka,který je na stejné nebo i vyšší úrovni, jsi vulgární.“
„Čím více budešmít rád život, tím méněbudeš čekat na smrt.
Někteří čekají odnarození.“
„Kdyby jsem věděla, že brzy umřu, přestal by mě bavitživot.“
„ Co je horší, když nemáš proco žít, nebo nemáš to, coby ti žít dopomohlo.“
„Slib = závazný úkol do budoucna.“
„Slovo - neexistuje - si vymysleli lidi, neboť jsou moc hrdí na to,
aby dokázali přiznat, že na to nemají.“
Autor: Pimpul
Užti táhne skoro na osumnácky.
Teprveteď to dostane ty pravý grády.
Jiné holky jak sou šťastný dospělí.
Pořádnějednou zase vožralý .
Tyraději tohohle prosince nechoď domů.
Avyhýbej rodině a hlavně tomu třetímu.
Hýbejse mezi korunami stromů.
Hledejochranu všude, právě deš dolů.
Nikdodolu nejde spolu.
Hledejsi místo na spaní.
Nemášna školu, ani nebudeš už mít.
Nemášna jídlo, nemáš kam jít.
Párměsíců na ulici, a pak snad nějaká ta práce.
Rodinato je slovo zdaleka. Bez ní de to sladce.
Plánuješpořád své sny, ty víš že jen tak neodejdou.
Avíš, že si je splníš. I když zase až za dobu dlouhou.
Ukážešvšem, že jen tak se nesložíš.
Kdyžse votočíš, tak zabíjíš.
Tozlo v sobě už neskolíš.
Všesi vybrečíš a ukončíš.
Nemášuž nic, zbyla ti jen zloba.
Akdo jí schytá, jedna osoba.
Takovýmučení co měla já sto let.
Seruti kámo na vězení, chci ho voddělat a to hned teď.
Zátáhnuho domty.
Neřeknumu, co snim bude.
Pošluho podvodu, dokud neusne.
Tobyl asi infarkt co??
A taky si viděl, celej svůj život před očima??
Takse ještě pořádně koukej, ukážu ti další část svého života. Přikovu ti nohyk betonu..a řeknu, tak si běž…
Nechámtě tam tuhnout, až se posereš.
Nevíšjak dlouho to bude co…u mě to byli asi 3 roky.
Achceš vědět, co ti potom z toho jen zbyde, ciť a koukej se do tý zdi.
Užtoho máš dost?? Sundám tě a hodim na most. Přivážu ti lano, kdyby si náhodouchtěl skočit.
Těďstuj přes zábradlí a koukej se učit.
Coti tohle dalo za sílu…kolikrát už si chtěl skočit. A veděl si že nemůžeš, jak bylolehký se položit …co!!
Ato sme teprve v půlce…Sedni si do lavice a vyplňuj dotazník…napiš, codostal si na vánoce. A jak byli úžasný. Napiš, jak často jíš. A co. Dělej, chcividět jak moc zalžeš. Mno tak tohle je slabý, mě to šlo líp.
Prolež neumřeš.
Nevim,čeho se bojíš….myslíš, že chtěla bych tě zabít, když ti tady ukazuju svojíexistenci….já furd žiju…eště si mě nezabil….rozumíš tomu?? A ve chvíli, kdy užsi budeš myslet že ano, zabuji i já tebe… je jedno že přeskočíme třebas několikkapitol. Fátýýýý těš se, peklo se na tebe třese. Tohle je totiž už moje show,můj mol.:-D
Milovaní 10.Březen 2007
Odešel člověk,
kterého sem milovala.
Tak strašně daleko,
Pak už sem jen litovala.
Mrtvé není jeho tělo,
mrtvá je jeho vzpomínka na mě.
Aby to tak bouchnout chtělo,
Vše, co je tam na dně.
Musim si zvikat,
Musim přežívat,
Sem v tom sama,
a sama taky zůstanu.
Už nikde není doma,
Jen mé přátele nikdy nesklamu.
A přesto je tu člověk,
Kterýho mám tak moc ráda.
Je tak moc stejný,
Jakoby byl já.
Co on udělá, pro mě je gráda.
V očích má to samí,
A přesto mě nezná.
Je pro mě asi to samé,
Jako ten koho sem stratila.
A i přesto ho nenávidim.
I když tamtoho sem milovala,
Už ničemu nerozumim.
Nerozumim sobě.
On je můj obraz…a ten já nechci vědět.
Všichni do mě.
Je jako mé zrcadlo….ale já nechci se vidět.
napsal/a: Pimpula 13:59 |
Link komentáře (0)
děda 07.Únor 2007
Víš dědo, život je už prostě takový. Každý má právo na ten vlastní a každý má právo si ho jakkoli zlikvidovat. Nevím jak to říct, nevím jak to napsat, ale si už teď pryč, ale já i přesto vím, že si byl, jsi a budeš v životě pro mě to nejvíc, co jsem kdy v životě měla. Celé moje dětství se staví jen na vzpomínce na tebe. Vychovával jsi mě když jsem byla malá. A pak, když mi dával život zabrat, věděla jsem že mám kam jít, že se mám stále na koho obrátit. Pomohl si mi, i když už vážně měl být konec, vždy si byl ochoten udělat vše..a teď je vše pryč. Pohádali jsme se a já si to budu vyčítat ještě dlouho, ale my dva se neshodneme v názorech a ty bys nepřijmul pravdu. Co se doopravdy děje. Co se doopravdy dělo. Já ti to zkoušela už hodněkrát vysvětlit, ale pro tebe je slovo dítěte nic oproti slovu dospělého. A tak jsem to poté už vážně vzdala. Ale člověk ne vždy vydrží poslouchat řeči, které nejsou pravdivé, a které tomu člověku nemůže vymluvit. A tak jsme se pohádaly, já odjela. Pak se s tebou zkoušela znova nějak sblížit. Ale ty máš svou hlavu, a teď to už nejde vrátit zpět. Rozhodla jsem se vzít život do vlastních rukou a alespoň trochu ti vysvětlit, proč to tak chci a proč nechci toto a toto. Ale zřejmě si to taky nepochopil….mno a ty tvá slova, že už se u tebe nemám ani ukazovat. Budu mít v srdci do konce života a bolí tato slova, protože ty jsi byl pro mne vždy vše….ne vše…to nejvíc. Zbohem. napsal/a: Pimpula 18:36 | Link komentáře (0)
severní korea 14.Leden 2007
The Democratic ářčáářNortPeople's Republic of Korea
DPRK
North Korea
Human rights in North Korea
ářčáářHuman rights organizations
Amnesty international, ářčáářNorth American Free Speech Association
Accuse of:
ářčáářNorth Korea of having one of the worst human rights records of any nation
Authoritarianism
describes a form of social control characterized by strict obedience to the authority of a state or organization ,often maintaining and enforcing control through the use of oppressive measures. Authoritarian regimes are strongly hierarchical.
Severní Korea je stát v Asii .Jeho sousedy jsou Čína ,Jižní Korea ,Rusko . Korejská lidově demokratická republika, jak zní celý název, je stát, rozprostírající se na Korejském poloostrovì severně od 38. rovnoběžky, zaujímá více než polovinu území tohoto poloostrova. V KLDR panuje jeden z posledních komunistických režimů na světě. Má svůj vlastní jaderný program. KLDR je členem OSN Země je ekonomicky velmi slabá a vyčerpaná. Velkou podporu měla od SSSR a dalších lidovì demokratických zemí, avšak po kolapsu Východního bloku na přelomu 80. a 90. let se stala jednou z mála zemí, kde se režim nezhroutil a staré vazby tak byly přetrhány. To vedlo k ohromné krizi, jejímž následkem byl jak hladomor ,tak hospodářský úpadek. Přestože hospodářská výkonnost klesá, země vynakládá stále v poměru se svými sousedy enormní náklady na zbrojení. Veškerá technika je však vzhledem k izolaci státu velmi zastaralá; a to i včetně té vojenské. Republika trpí nedostatkem elektrické energie, díky tomu tak musí být radikálně omezena spotřeba domácností - povolen je jen určitý počet spotřebičů, během noci pak bývá energie odpojená. Ochromena je též i doprava ,soukromé vlastnictví, automobilù téměř neexistuje a obyvatelé tak cestují většinou na kolech _.
Lidská práva
Severní Korea je jednou ze zemí, která je velmi izolovaná od okolního světa a kde jsou soustavně porušována lidská práva. Zprávy mnoha organizací za lidská práva a zahraničních vlád obviňují severokorejskou vládu z jejich omezování; nejvíce kritizováno je omezování práva Severokorejců na svobodné opuštění své země.
Severní Korea je obviňována ze zřizování koncentračních táborů. Odhaduje se, že je v těchto táborech zadržováno asi 200 000 lidí, včetně dětí, které se narodily „třídnímu nepříteli“. V některých táborech se odhaduje roční úmrtnost na 25%. Jeden z dokumentárních pořadů televize BBC ukázal, že se v jednom z těchto táborů testují Severokorejci na vězních chemické zbraně v plynové komoře. Jeden Severokorejec vypověděl: „Viděl jsem celou rodinu testovat dusivý plyn a umřít v plynové komoře. Rodiče, syn a dcera. Rodiče zvraceli a umírali, ale až do poslední chvíle se snažili zachránit své děti dýcháním z úst do úst. Skleněná komora je vzduchotěsná. Je 3,5 metrů široká, 3 metry dlouhá 2,2 metry vysoká. Je tam vstřikovací trubice jdoucí skrz jednotku. Obvykle se rodiny drží při sobě a individuální vězni stojí odděleně v rohu. Vědci sledují celý proces shora skrz sklo“.
ářčáářJÍDLO PRO VĚZNĚ
V celé Severní Koreji je nedostatek potravin, ve vězeňských táborech je však situace ještě mnohem horší. Hladomor je katastrofa uměle vytvořená představiteli režimu Kim Čong-ila. Většina potravinové pomoci je rozdělována vojákům a občanům loajálním vůči režimu. K vězňům se dostane jen vzácně.
Vězni jsou nuceni vykonávat těžkou práci a dostávají méně jídla, než kolik nutně potřebují k životu. Mnozí umírají hlady a přepracováním spojeným s podvýživou.
Aby přežili, musí chytat a jíst všechna zvířata, na která narazí, včetně hadů a krys.
ářčáářSeverní Korea
v 90. letech v komunisty ovládané Severní Koreji přes 2,5 milionů obyvatel hlady. Jakýkoliv projev nesouhlasu, nebo jen náznak jiného než oficiálního pohledu na život slouží jako jízdenka do pracovních táborů.
Tisíce Severokorejců se proto pokoušejí uprchnout před smrtí hladem a nebezpečím uvěznění ze své vlasti. Jejich první zastávkou na cestě ke svobodě je Čína, odkud se těm šťastnějším podaří dostat až do Jižní Koreje. Ti méně šťastní živoří v postavení nelegálních uprchlíků v Číně, kde jsou vystaveni stálému strachu, že je čínské úřady vydají zpět do Severní Koreje. V současné době žije v Číně na sto tisíc severokorejských uprchlíků. Ačkoliv se Čína mezinárodně zavázala nevydávat politické uprchlíky zpět do zemí, z nichž uprchli, jsou Korejci ze severu vraceni zpět pod záminkou, že se jedná o ekonomické uprchlíky. V Severní Koreji hrozí deportovaným uprchlíkům v lepším případě ztráta svobody, v horším případě ztráta života.
Aby upozornila na neúnosnou situaci korejských uprchlíků žijících v Číně a nelegálnost postupu čínských úřadů při vydávání uprchlíků zpět do Severní Koreje, zorganizovala společnost Člověk v tísni ve spolupráci s partnery z Jižní Koreje (NKHR) a USA (NED) počátkem března 2003 v Praze mezinárodní konferenci, která se tímto problémem zabývala. Během konference byly zorganizována demonstrace před ambasádami Číny a Severní Koreje.
Freedom of speech is the concept of the inherent human rightto voice one's opinion publicly without fear of censorship or punishment . The right is enshrined in the United Nations Universal Declaration of Human Rights and is granted formal recognition by the laws of most nations. Nonetheless the degree to which the right is upheld in practice varies greatly from one nation to another. In some nations with relatively authoritarian forms of government, overt government censorship is enforced, while among liberal democracies ,censorship has been claimed to occur in a different form (see propaganda model )and there are different approaches to issues such as hate speech ,obscenity ,and defamationlaws.
The first formal request for freedom of speech in recorded history was made by Sir Thomas More in front of the English Parliament and King Henry VIII on April 18, 1523.
Severní Korea: Porušování lidských práv
Usnesení Evropského parlamentu o Severní Koreji
vzhledem k tomu, že rezoluce KLP OSN vyslovuje vážné znepokojení nad tím, že v KLDR existuje mučení a jakékoli kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo tresty a veřejné popravy, a vzhledem k hrubému omezování svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání, názoru a vyjadřování, zasahujícímu do všech oblastí,
porušování lidských práv, včetně trestů smrti, mučení, zadržování politických vězňů a nelidských podmínek ve vězení,
kdo vysloví svůj názor, který je v rozporu s vládnoucí korejskou dělnickou stranou, čeká krutý trest, který v mnoha případech nemine ani jeho rodinu
vláda KLDR od roku 2001 snížila počet důvodů pro udělení trestu smrti z 33 na 5, avšak 4 důvody jsou čistě politické
domácí sdělovací prostředky jsou přísně cenzurovány a přístup k vysílání mezinárodních sdělovacích prostředků je omezen; vzhledem k tomu, že rozhlasové a televizní přijímače jsou nastaveny tak, aby přijímaly pouze státní vysílání a občané, kteří poslouchají zahraniční rozhlasové stanice, se vystavují riziku trestu
náboženská svoboda, kterou sice ústava zaručuje, je v praxi výrazně omezována; vzhledem k tomu, že existují zprávy o krutých represích vůči lidem, kteří se účastní veřejných a soukromých náboženských činností, ve formě věznění, mučení a poprav
převýchovných (pracovních) táborů je zde rozšířeno mučení a špatné zacházení a že podmínky zde jsou velmi tvrdé
mnoho lidí v KLDR má nedostatek potravin a jsou závislí na humanitární pomoci, kterou země dostává od dárců, jako je EU, která se rozhodla vyčlenit v roce 2005 pro KLDR částku 13 715 000 EUR, a Světový potravinový program OSN, který dosáhl dne 10. května 2006 dohody s vládou, že během příštích dvou let poskytnou
pro 1,9 milion Severokorejců 150 000 tun zboží, vzhledem k tomu, že desítky tisíc Severokorejců opustily KLDR kvůli represím a rozšířenému hladu a uprchly do Číny,
vyzývá vládu Severní Koreje, aby:
dodržovala zásady stanovené mezinárodními úmluvami o lidských právech, které ratifikovala (jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech) a začlenila tyto zásady do vnitrostátního práva;
zrušila trest smrti;
propustila všechny osoby zadržované nebo uvězněné pro jejich mírumilovné uplatňování základních lidských práv
zaručila svobodu projevu a svobodu pohybu pro všechny Severokorejce;
zrevidovala stávající právní předpisy tak, aby bylo zajištěno, že odpovídají mezinárodním normám v oblasti lidských práv, a zavedla ochranné doložky, které poskytnou občanům ochranu a nápravu v případě porušování lidských práv;
vyzývá vládu KLDR, aby pečlivě přehodnotila situaci všech osob, které jsou odsouzeny k smrti, a aby jim zaručila odklad popravynaléhá na vládu KLDR, aby ukončila závažné porušování lidských práv, včetně věznění
poprav na základě náboženství nebo vyznání vůči občanům, kteří nejsou členy státem podporovaných náboženských spolků, a aby umožnila věřícím volně se shromažďovat k náboženským obřadům, budovat a provozovat místa náboženských obřadů a volně vydávat náboženskou literaturu
dohodu mezi Světovým potravinovým programem a vládou KLDR, že poskytne podporu 1,9 milionu nejzranitelnějších osob, zejména ženám a malým dětem;zdůrazňuje, že v zemi by mělo vždy existovat cílené a spravedlivé přidělování potravin; naléhá na vládu KLDR, aby ukončila diskriminaci při přidělování potravin ve prospěch vysoce postavených funkcionářů dělnické strany a vojenských, zpravodajských a policejních důstojníků;
vyzývá vládu KLDR, aby konečně předala a všechny kompletní informace o občanech
Jižní Koreje a Japonska, kteří byli v uplynulých desetiletích uneseni, a aby okamžitě propustila unesené osoby, které jsou dosud v její zemi zadržovány;
žádá vládu Čínské lidové republiky, aby nadále nevracela občany Severní Koreje zpět do KLDR, kde bez ohledu na jejich důvody odchodu musí čelit hrubému zacházení - od zadržení až po mučení, dlouhodobé věznění a dokonce trest smrti; žádá Korejskou republiku (KR), aby přebrala odpovědnost za uprchlíky ze Severní Koreje v Číně a aby jim vláda KR umožnila cestovat do Korejské republiky;
napsal/a: Pimpula 13:10 |
Link komentáře (1)
ahoj dědo 19.Prosinec 2006
Asi sem ti to nikdy neřekla, ale ty si byl mou největší oporou.. ty si mím jediným otcem, ne žádný jiný. Žila jsem u tebe od malička a vychovával si mě, ukazoval mi, co je špatný a co je dobrý, na co si mám dávat pozor, a co dělat, abych jednou měla dobrou práci a uživila se......
Nevíš, ani co všechno pro mě znamenáš, jak moc si tě vážim. Ty a babička ste pro mě ti jediní lidé, co můžu považovat za své rodiče. A teď, diš už sem myslela, že jsem tě stratila, tě stratím doopravdy, jen už tě začínám zase nalézat. Si silný člověk, velký můž, nenapodobitelná osobnost a hlavně jsi můj děda a babička je tvoje žena......
Musíš bojovat bo by si snad ani neměl...nevim, co je horší, jen vim, že diš tě uvidim...za těch pár dalších časů.... Budeš jiný.... Už nebudeš ten člověk, co si se mnou hrál jako s malou na bojovníky, co mě učil plavat, jezdit na kole, na kolečkových bruslích.... co mi koupil můj první počítač za celou svou výplatu... Najednou už sem skoro dospělá... a místo rozloučení pusou ti podávám ruku..... místo dárku mi říkáš, ať se zlepším... a že musím vydržet...a to dítě je pryč.... Ty už ho vě mě nevidíš? Ale já v tobě vidim furd ten samí obraz ako diš mi bylo 5 let. Říkáš, že si na mě pišný, to kam sem se dostala, si ukazoval všude a chválil mě....chválil moje výsledky...apod....
A pak se něco zlomilo a já už nevydržela tvoji zlobu bo spíš ty slova, které jsem ti nemohla vyvrátit bo bych ti zničila obrázek mojí rodiny, kterou si tak prazvláštně představuješ.... Nevíš, co jsou zač a já ti to říct nemůžu.... Nevěřil by jsi mi.... Bo by sem ti rozbila mínění, ale dost krutě.... Tak jsem raději ticho a nechám do sebe kopat.....Už to nebue na moc dlouho.... plánovala jsem tolik věcí... a chtěla se ti znova zblížit... Rodina se totiž opouští těžko. A když už konečně to nějak šlo, ty si zase dál.... a já tu teď brečim... Chtěla sem, aby jsi to byl ty, kdo mi šel k maturitě, ty kdo by mě vedl k oltáři.... Ty kdo by byl první v porodnici... Ty, komu bych mohla vše vrátit... Vše co jsi pro mě za celý ten zkurvený život udělal.... Ale teď ako by se vše rozplinulo, ale už jistě a bezmocně. Dožiješ se vůbec mé maturity.... Uvidí tě někdy v životě mé děti a kdo mě povede k oltáři, kdo to bude.... Nechci, aby to byl foter..... to ne.... já chci tebe... A i kdyby to šlo... Nejpomalejš na celym světě.... Co kdyby si tou cestou umřel.... já tě miluju.... A nemůžu vidět to, jak se ti třásla ruka, diš si mi jí podával..... jak sis oblíkal kábát, sám si to ani nedokázal.... jak si eště před několika lety byl ten nejsilnější člověk na světě. Možná jsem sobecká, ale snad není nikoho, kdo by na tobě byl závislejší víc než já.... kde bych dneska byla bez tebe, kde bych žila, co bych byla... Vim to, už bych nebyla.... Žila bych přesně tam, kam ty teď směřuješ, ale to já nechci.... Ať si bůh vezme kohokoliv, ale jenom né tebe.... Vždyť ty jsi můj děda.... A nidko, nidko na světě mě ti nevynahradí....protože ty si ten člověk, co je na mě hrdý a vedl mě, vedeš mě. Je normální vědět, že člověk umře, ale už tak strašný vědět kdy...... Budeš tu, až se mi narodí moje první dítě....dáš mu jméno? Kdy ti budu moc splatit, to co jsi pro mě udělal..... nic, už nic..... Už nidky víc.... 
napsal/a: Pimpula 00:23 |
Link komentáře (0)
Marpo - Jděte mi z cesty 26.Říjen 2006
MC's jděte mi z cesty, přichází Marpo,
s jedinečnou flow, byl sem dobitej před svojí show,
byl sem vypískanej při svý show,
ale pořád stojim tady pevně na nohou.
Na moje album se lidi těší víc jak na deník princezny Diany,
připrav se že můj rap kouše jako murény, všechny kretény,
co nerespektujou moje nejbližší krajany,
moje umění udělá z tvýho nejtvrdšího tracku trapnou komedii,
checkuj tu energii.
Mojí poezii, mnohem silnější než ta největší vlna tsunami co byla v Malajsii,
ty stejně nebudeš mít žádnej styl, ani kdyby si bydlel celej život v Beverly Hills,
i kdyby ti dali ten nejlepší deal, stejně budeš pro mě nula, co neni real.
Klidně buď gangsta, nos si šátek, házej prachama okolo sebe jako spratek.
Tátá ti koupí gun až budeš mít svátek, můžeš účinkovat v seriálu star trek.
Chceš bejt tvrdej, se jménem Daniel, možná budeš dělat reklamy pro Ariel,
každej mě bere že já sem jeho nepřítel, přitom sem jen kvalitního rapu stvořitel!
Marpo xsel krotitel všech namyšlenejch zmrdů,
všechny starý rapery co si poslouchal jako dítě pošlu do důchodu.
tvojí show bych si nezabookoval ani kdyby mě vyšla na stokorunu!
(2x)
Brutálně zabíjíš!
Marpo,
ty je brutálně zabíjíš!
tak řekni moje méno,
ty brutálně zabíjíš!
Marpo,
ty je brutálně zabíjíš!
všichni rapeři se tě bojí.
Nemáš inspiraci, nikdy mít nebudeš,
všechny svoje nápady akorát ukradneš.
Přepočítám si vás jako dolary,
postavim do řady a pustim se do popravy proti mě jak úřady
s drzostí a malou kapkou odvahy, rozbiju všechny hejtry jako flašku campari.
vaše flow myslně připomíná maďary, sem Pentium IV zatímco ty seš Atari,
ty neoslníš ani kdyby si byl ze zlata, myslíš že si Hard Core, si jenom atrapa!
Zženštělej rádoby chlap jako Štefan Margita, začnu bojovat proti šmejdum typu Paroubka.
Chci dělat kvalitní rap ne jenom sedět a čumět a čekat a mít zadarmo úspěch.
Spousta mladejch MC's má hodně na spěch, timhle tempem byste mohli chytnout úžeh, miliony distracků na moje méno, zalez a začni makat, ať chytneš moje tempo
já sem Marpo, já nejsem jentak někdo, po původu si najednou každej leští ego,
dneska je normální, že každej děsí, svojí mámu že ho donutila vynést smetí,
chápu že postupem času je to moderní, ale nezapomeňte kdo tu byl kurva PRVNÍ!
(2x)
Brutálně zabíjíš!
Marpo,
ty je brutálně zabíjíš!
tak řekni moje méno,
ty brutálně zabíjíš!
Marpo,
ty je brutálně zabíjíš!
všichni rapeři se tě bojí.
napsal/a: Pimpula 17:09 |
Link komentáře (0)
