Kde se vzaly prostitutky?

Víte, že prostituce se používala jako léčba proti homosexualitě? Že ve středověku si muž mohl koupit čtyři prostitutky za stejnou cenu jako jedno vejce? Zjistěte, kde se vzaly prostitutky a proč jimi byli muži odjakživa fascinováni.

Tři druhy řeckých šlapek

Pokud se pouliční holky vyskytovaly už předtím, rozhodně nikdy dříve nehrály tak významnou roli jako ve starověkém Řecku. Staří Řekové si se sexem příliš hlavu nelámali a pokud dospěli k názoru, že frekvence poskytovaná jejich partnerkami nedostačuje, jednoduše si vypomohli u prodejné holky. Na výběr měli dokonce ze tří kategorií, takže si na své přišel opravdu každý, ať už byly jeho chutě a stav peněženky jakýkoli.

První kategorií byly dikteriady, členky té nejnižší kasty prostitutek. Na ulici směly vycházet až po setmění, aby nepobuřovaly počestné občany a šlo o ženy, které představovaly povyražení pro ty nejchudší. Tomu odpovídaly i jejich příjmy, které nebyly nijak valné a ještě z nich podstatnou část odvedly na daních.

Střední třída byla zastoupená tanečnicemi, hráčkami na flétnu a dalšími podobnými profesemi. Pokud by se daly dikeraidy přirovnat k dnešním šlapkám postávajícím kolem silnic, pak střední třída odpovídá dnešním striptérkám a tanečnicím, které se obvykle zvou na pánská rozloučení se svobodou a firemní večírky. Hráčky na flétnu byly zvané na nejrůznější hostiny a společenské akce, kde bavily rozjařené hosty (a zcela určitě nejenom hraním a tančením).

Nejvýš na žebříčku seděly hetéry, které představovaly opravdovou špičku. Šlo o velmi vzdělané ženy, které se výborně orientovaly v mnoha oblastech a muž, který si je zaplatil, mohl počítat s tou nejlepší společností. Hetéry bydlely v přepychových vilách a spíš než prostitutkami byly družkami bohatých mužů, kteří si je vydržovali někdy i celé roky. Noc s hetérou stála stokrát tolik, co noc v nevěstinci a tato kategorie nevěstek se těšila obrovské úctě. Dokonce i legendární Kleopatra se chlubila tím, že její matka pocházela ze slavné větve hetér.

Nejen ve starém Řecku, ale i v dalších starověkých státech, byla velmi rozšířená a oblíbená homosexualita. To se příliš nelíbilo zákonodárcům a rozhodli se to řešit po svém. Jeden z nich, Solon, založil v rámci boje proti smilnění mezi stejnými pohlavími, vůbec první doložený nevěstinec. Zakoupil vhodný dům, do něj pak několik levných mladých otrokyň a stanovil vskutku mizivé vstupné. O tom, jestli poté klesl počet mužů smilnících mezi sebou, není nic známo. Nicméně po celou dobu starověku byl mužský prostitut dražší a víc ceněný než prostitutka.

Čtyři holky za jedno vejce

Středověk byl ve znamení přísné křesťanské morálky, která nad prostitucí přísně hrozila prstem. To ale samozřejmě ani náhodou neznamenalo, že by byla prodejná láska na ústupu. S středověkem je pevně svázán jev, který s sebou nesly křížové výpravy a četné války, které v období středověku zuřily. Spolu s vojskem totiž táhlo do bitev početné hejno žen nesoucích označení vojandy.

Sloužily nejen k libovolnému obveselování vojáků, ale musely vykonávat i nejrůznější "ženské" práce, jako praní, uklízení a podobně. Za jejich práci a povolnost dostávali část žoldu. I když se může zdát taková služba potupná a nevýhodná, spousta středověkých žen neměla jinou volbu. V tomto období totiž připadalo v průměru 1200 žen na 1000 mužů. Početní stav mužů decimovaly především četné bitvy a války, takže spousta žen zůstala bez zaopatření a mohla být v postatě ráda, že našla nějaký způsob obživy. O tom, že vojáci na svých taženích rozhodně po sexuální stránce nestrádali konečně vypovídá i vyúčtování jedné z křižáckých, kde je ve výdajích zahrnuto vydržování třinácti tisíc prostitutek.

I když z toho měla církev těžkou hlavu, prostituce rozhodně nemizela. Přesto, že se polapivším prostitutkám řezaly uši a vyháněly se z města, prodejná láska spíš nabývala na intenzitě. Paradoxem bylo, že velmi častými odběrateli prostitutek byli právě duchovní, kterým celibát zapovídal manželství a kteří svou hormonální nerovnováhu řešili tímto způsobem. Navíc noc s prodejnou ženštinou nebylo nic finančně náročného, čtyři prostitutky si muž mohl koupit za cenu jednoho vejce.

Přestože většina takzvaně počestných mužů služby nevěstek využívala bez sebemenšího zaváhání, aby bylo morálce učiněno zadost, šlapky musely být viditelně označené (v Čechách například nosily modrou vestu). Zákon jim ukládal, aby bydlely vedle katova obydlí a bylo tak jasné, že jsou vyvrhelkami společnosti. Dobové zdroje se navíc zmiňují o tom, že nevěstka je bezectná a jako taková už zůstane do konce života. Nepomůže jí ani sňatek a manželství s řádným mužem.

Kurtizány novověku

Citelnou ránu však zasadilo nevěstkám patnácté století, kdy se v Evropě objevila poprvé syfilis. Nákazu pravděpodobně do evropských přístavů zatáhli námořníci Kryštofa Kolomba. Nemocí totiž údajně trpěli američtí indiáni, jenomže to, co v jejich organismu probíhalo jako silnější chřipka, kosilo Evropany po tisících. Z přístavních krčem, které byly vděčným působištěm šlapek, se syfilis rozšířila po celém kontinentu a města v panice urychleně zavírala bordely a vyháněla prostitutky.

Strach ze smrtelné nákazy ale sexuchtivým mužům dlouho nevydržel a města si také brzy spočítala, že přítomnost nevěstek je pro ně z ekonomických důvodů nepostradatelná. Například Benátští radní dali kurtizány vyhnat za hranice města, ale brzy pro ně museli s ostudou poslat a dokonce jim uhradit ušlé zisky.

Následující dvě století pak byla ve znamení bohatých kurtizán. Metresy se mohly mnohde zúčastňovat i dvorních plesů, nosily odvážné toalety a vydržovali je nejbohatší mužové společnosti. Kurtizány sedmnáctého století byly neobyčejně vzdělanými ženami, které mluvily několika jazyky, ovládaly hru na hudební nástroje a měly obrovský přehled. Byly většinou naprosto soběstačné a většina z nich si také mohla dovolit podporovat nejvýznačnější umělce své doby.

Tím se také odlišovaly od většiny ostatních žen. Rozdíl mezi vzdělanou, sečtělou, informovanou kurtizánou a udřenou zanedbanou ženou, která byla v postatě permanentně těhotná, kojící nebo potrácející, byl propastný. Jeden z kronikářů tehdejší doby zaznamenal: "Kurtizány jsou tu pro naše potěšení, věrné manželky pro to, aby nám rodily děti."


napsal/a: pavel_75 15:57 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář