Důležité prop svobodné matky - ALIMENTY
19.Červenec 2006Alimenty!
Laici často slovem alimenty nazývají výživné, tedy peníze, které rodiče platí svým dětem v rámci vyživovací povinnosti stanovené zákonem o rodině. Možná vás v této chvíli napadne - tak to se mne netýká, ale nepochybně znáte alespoň někoho ze svého okolí, kdo výživné na děti platí či jej naopak dostává..
Nejasné hranice
Začneme tou nejčastěji uplatňovanou vyživovací povinností, která se ovšem zdaleka netýká jen rozvádějících se manželských párů. Tato problematika je aktuální i pro stále větší počet dětí rodících se mimo manželství.
Samotná vyživovací povinnost k dítěti začíná samozřejmě jeho narozením. Podle zákona o rodině pak trvá až do doby, dokud dítě není schopno se samo živit. Není tedy ohraničena žádnou věkovou hranicí, ale soudy se zpravidla řídí hranicí 26 let u studujících dětí. Samozřejmě, pokud dítě přestane studovat dříve a začne se živit samo, vyživovací povinnost rodičů končí
A kolik vlastně může výživné činit? Spousta rodičů se domnívá, že zákon o rodině obsahuje nějaký vzorec, ze kterého lze konkrétní výši výživného lehce vypočítat. Ovšem opak je pravdou. Zákon pouze lakonicky stanoví, že děti mají právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Oba rodiče tak mají přispívat na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, vychází se přitom z odůvodněných potřeb dítěte (náklady na školní docházku, koníčky, náklady na zdravotní péči apod.).V některých případech (pokud to majetkové poměry rodiče dovolují) lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat dokonce i vytváření úspor do budoucna.
Dohoda, nebo soud
A jak to probíhá v praxi? Na první místě je vždy možnost dohody obou rodičů, pokud jsou schopni se na výživném shodnout. Dohodu je dobré uzavřít písemně a dokonce ji lze nechat schválit i soudem. Pokud se rodiče rozvádí, musí být před zahájením soudního jednání rozvodu nejprve upraveny práva a povinnosti k dětem, tj. musí být stanoveno, komu budou děti pro dobu po rozvodu svěřeny do péče a jaké výživné bude druhý rodič na dítě platit. To lze také učinit formou dohody uzavřené před notářem.
Pokud není dohoda možná, je nutné se obrátit na soud. Návrh na soudní stanovení výživného k dítěti se podává bezplatně a kromě právníků jej sepíší i úředníci na sociálních odborem oddělení péči o rodinu a děti na městských úřadech s rozšířenou působností (nástupci bývalých okresních úřadů).
V rámci soudního řízení jsou pak obesíláni zaměstnavatelé obou rodičů a soud zjišťuje nejen jejich aktuální příjem, ale zda se rodič nevzdal bez vážného důvodu výhodnějšího zaměstnání či majetkového prospěchu. U podnikatelů může být příjem hůře zjistitelný, ale zákon jim ukládá se soudem plně spolupracovat a odpovídajícím způsobem doložit veškeré své příjmy. Pokud by se podnikatel této své povinnost vyhýbal, může soud stanovit výživné z fiktivního příjmu, který činí 15násobek jeho životního minima, tj. v současné době 66 300 Kč.
Po provedeném řízení pak soud stanoví konkrétní výši výživného podle svého uvážení. Podle statistického úřadu činí průměrná výše výživného 1577 Kč na jedno dítě měsíčně, což zajisté není mnoho. Výjimkou ovšem nejsou i výživné stanovená v řádu několika tisíc, pokud to odpovídá příjmu povinného.
A jako prakticky vše, i výživné není neměnné a na návrh zákonného zástupce dítěte nebo samotného dítěte (pokud již je plnoleté) může být zvýšeno. Povinný rodič se naopak může u soudu domáhat jeho snížení nebo naopak zrušení, má-li za to, že dítě již výživné nepotřebuje.
A co si počít, když rodič výživné dobrovolně neplatí? V zásadě je několik možností:
1. trestní stíhání
Jako první se samozřejmě nabízí možnost podání trestního oznámení na Policii ČR, protože za neplnění vyživovací povinnosti lze v nejzávažnějších případech uložit trest až 3 roky nepodmíněně. Pro mnohé z povinných tak vidina trestu může být tím správným podnětem ke splnění vyživovací povinnosti. Bohužel ti, kteří raději zvolí výkon trestu, nejsou stále nuceni přijmout zaměstnání, takže nemají ve vězení příjem, ze kterého by šlo výživné srážet, proto se často děti svého výživného nedočkají a dluh naopak stále narůstá.
2. exekuce
V porovnání s předchozí možností je tato poněkud úspěšnější, a totiž, pokud povinný výživné dobrovolně neplatí, je možné podat k soudu návrh na exekuci. Pro výživné na děti tyto návrhy bezplatně sepisují úřednice na sociálních odborech městských úřadů s rozšířenou působností. Pokud rodič pracuje, je mu výživné sráženo exekučně přímo z příjmu (pro výpočet částky, kterou lze srazit existují určitá pravidla), přičemž výživné je přednostní pohledávkou (má přednost před splátkami jiných dluhů, hypoték apod.) U podnikatelů či nezaměstnaných je již exekuce složitější např. lze "obstavit" účet u banky či uvalit exekuci na majetek. Tyto případy je však nutno řešit s právní pomocí.
3. příspěvek na výživu pro nezaopatřené děti
Pokud selhaly již všechny možnosti, jak pro dítě výživné zajistit, lze ještě využít možností sociálního systému. Tou je dávka nazývaná příspěvek na výživu. Poskytují ji sociální odbory pověřených městských úřadů s rozšířenou působností. Je však určena pouze sociálně potřebným dětem, tzn. že dávka se stanovuje ve výši rozdílu mezi životním minimem dítěte a jeho příjmy (včetně poměrné části z příjmů rodiny, která na dítě připadá), maximálně může dosáhnout výše stanoveného výživného. Za povinné pak vlastně výživné hradí stát, který jej pak také po povinném vymáhá. Bohužel tímto způsobem nelze pokrýt již vzniklý dluh na výživném. Nevýhodou také je, že dávka nenáleží všem dětem, ale mohou ji s úspěchem využít např. děti nezaměstnaných matek či matek na mateřské a rodičovské dovolené apod. Od ledna 2007 bude tato dávka zrušena a nahrazena dávkou pomoci v hmotné nouzi.
Závěrem nezbývá než dotknout, že v oblasti stanovování i vymáhání výživného má náš právní řád ještě značné mezery. Na jaře letošního roku prošel neúspěšně sněmovnou návrh zákona, podle kterého by měly nárok na "výživné od státu" všechny děti, na které rodiče výživné neplatí. Návrh však byl zamítnut a je otázkou, zda někdy znovu přijde na pořad jednání.
napsal/a: pavel_75 10:15 Link
