Vztahy mezi sebou
27.Květen 2006Vydrží váš vztah?
Vaši sourozenci, rodiče, děti. Ti všichni ovlivňují to, zda má vaše manželství/vztah větší, či menší naději na úspěšnou budoucnost. Víte, co a jakým způsobem se podepíše na vašem vztahu?
Kluk a holka jsou lepší
Rodičům, kteří mají dceru a syna, prý méně hrozí rozvod než párům, které mají děti stejného pohlaví. K tomuto závěru dospěl australský vědec Andrew Leigh z národní univerzity.
Ve své studii se zaměřil na 60.000 rodin, které zkoumal na základě pěti sčítání obyvatelstva uskutečněných v letech 1981 až 2001. Zjistil, že mezi délkou trvání manželství a pohlavím dětí, které z něho vzejdou, je přímá souvislost.
Pozorování tohoto vědce odpovídají výsledkům předchozích výzkumů, které ukazují, že páry, které mají dvě děti stejného pohlaví, se obvykle snaží o třetí dítě. "Pro rodiče je jaksi uspokojivější, když mají dceru i syna," vysvětlil Andrew Leigh.
Ve svých studiích nedospěl ale k žádnému závěru ohledně toho, zda je lepší pro rodiče mít dvě dcery nebo dva syny. Nicméně americká studie ukázala, že rodičům dvou dívek v USA hrozí větší nebezpečí rozvodu než rodičům dvou chlapců.
Vliv rodičů
U dětí z rozvedeného manželství se zvyšuje pravděpodobnost, že i ony samy budou v dospělém věku nespokojeny ve svém partnerském vztahu. Dokazují to i výzkumy provedené přímo v České republice.
Například psycholog Ivo Plaňava provedl v roce 1999 srovnání mezi 105 funkčními a 155 dysfunkčními manželskými páry a zjistil, že funkční páry uvádějí významně častěji, že manželství jejich rodičů bylo vydařené a že jejich vlastní dětství bylo spokojené.
Série výzkumů, která na toto téma proběhla na celém světě, ukázala, že u fungujících manželství se opakoval stejný model: sebevědomý, vlídný, více dominantní muž a sebevědomá, méně dominantní žena. Zajímavým zjištěním je ale skutečnost, že stejný vzorec sociálních rolí se objevoval už u rodičů zkoumaných partnerů.
Psychologové toto zjištění vysvětlují tím, že pokud mají děti kooperující spokojené rodiče s rozdělenými sociálními rolemi, snáze se s nimi identifikují. Je pro ně potom jednodušší převzít vzorec chování, který u nich vidí.
V praxi to potom funguje tak, že dítě se identifikuje s rodičem stejného pohlaví a ve vztahu si hledá partnera/partnerku, kteří se podobají rodiči opačného pohlaví. Stejný model, jaký člověk viděl u svých rodičů, má tendenci opakovat i ve svém vlastním vztahu.
Dívejte se na sourozence
Americký psycholog Toman na základě svých výzkumů sestavil sourozeneckou teorii, která se podle něj taktéž významnou měrou podílí na tom, jestli bude vztah spokojený, nebo nikoli.
Podle něj záleží na tom, kolikátí v pořadí jste se narodili, a v jakém sourozeneckém pořadí je narozený váš partner. Toman uvádí, že pro vztah je nejvýhodnější takzvaný komplementární vztah, kdy se každý z partnerů dostává ve vztahu do stejné pozice, jakou měl vůči sourozenci opačného pohlaví. To znamená, že například muž je starším bratrem sestry a žena je mladší sestrou bratra. Takový vztah je nejvýhodnější kvůli schopnosti obou partnerů spolupracovat a nacházet řešení.
Méně idylický je částečně komplementární vztah, kdy jeden nebo oba partneři měli v rodině několik typů vztahů k sourozencům, z nichž alespoň jeden byl totožný s jedním ze vztahů druhého partnera. Například, když je žena prostřední z několika dětí a muž má mladší sestru.
Jako téměř jistou záruku nefungujícího partnerství považuje Toman nekomplementární vztah, kdy je například muž nejstarší z bratrů a žena nejstarší ze sester. Stejné pořadí sourozenců podle něj vede k situaci, kdy se partneři nebudou schopni domluvit. Stejné pohlaví sourozenců (kdy je v rodině zastoupeno jen jedno pohlaví dětí) je zase příčinou toho, že dotyčný nedokáže správně komunikovat s opačným pohlavím.
Jako vůbec nejhorší možnost je potom uváděno spojení dvou jedináčků, které má podle této teorie nejslabší vyhlídky na budoucnost.
napsal/a: pavel_75 22:43 Link
