25.Březen 2009,19:39

Konec všech nadějí,
Konec všech snů.
Konec všech bláznivě veselých dnů.
Konec všech tužeb.
Konec je tu.
Konec nám nezmizí v nenávratnu.
Konec přišel z údolí snů.
Konec nám přinesl pár nočních můr.
Jen pár vzpomínek zůstane.
Až ten konec nastane.
Vzpomínky často zabolí.
Vzpomínky i po duši pohladí.
Vzpomínky na konec zůstanou.
Jednou snad utiší duši bolavou.............................

Srdce pláče samotou,
Duše se toulá temnotou.
Tělo touží jen po jednom,
Na vraného koně usednout.

Vzpomínky v duši zabolí.
Oči přes slzy nevidí.
Stále cítím vítr ve vlasech.
Když projížděli jsme se po blatech.

Vidím ho stále před sebou,
Jak hrdě kráčí ohradou.
Srst jemná jak hedvábí,
Jeho oči mě k sobě přivábí.

Srdce prudce bušilo,
Při myšlence na něho.
Mou láskou na první pohled,
Dnes však mimo dohled.

Nikdy nezapomenu na něho,
Na svého koníčka vraného.
Oči už ho nespatří,
Mé sny však budou vát v povětří. ...........................................

Ostré dýky se do těla zarývají,
Slzy ve třpytivé diamanty se proměňují.

Krása jen vnější slupkou je,
Zlo a podlost zastiňuje.

Zrada nejvíc zabolí,
Když kamarád ji uštědří.

Pak jen ticho utěší,
Bolest způsobenou na duši.

Kde pravda v srdci leží,
Na zrádci snad nezáleží.

Jen další zkouška života,
Kde štěstí dlouho netrvá. .............................

Když smutek duši zahalí,
Když bolest jako ostrý trn srdce prorazí,
Když zjistíte že někdo odchází,
Slzy do života nastoupí.

Když prosit nemá žádný smysl,
Když víte že je konec času,
Když sestra nad sebou zlomí hůl.
Odejde naděje mimo dům.

Tak sedím tu a přemýšlím,
Nad životem budoucím.
Proč osud není jenom štěstí.
Svět je jak drama na jevišti
...................................

Spatřila jsme anděla,
jak smutkem tiše umírá.

Byl krásný jako den,
zdál se mi,byl to snad jen sen.

Koukal na mě potichu,
hledal ve mě útěchu.

Slzy mi tekly po líci,
nemohla jsem mu pomoci.

Život z něho unikal,
směrem k nebi utíkal.

Oči se pomalu zavíraly,
se světem se rozloučily..
................................


Nenávist a láska,
pod kopyty země praská.

Přátelství a zrada,
každý pravdu hledá.

Matka a dcera,
spojuje je něha.

Pravda a lež,
pravdu najít běž.

Jaký je můj osud?
Chci utíkat odsud..
.......................


Co je láska milého?
Co je přátelství drahého?
Co je štěstí,kdopak ví?
Kdo mi na otázku odpoví?

Proč existuje lidská zrada?
Proč mi vzala kamaráda?
Proč se vlastně na to ptám?
Když s tím stejně nic neudělám....

...................................

 
vložil: t.h.e.r.e.s.i.s
Permalink ¤


0 Komentáře: