Seděl v čekárně, vedle těch šťastných milenců a čekal na výsledky. Každou chvíli si ho zavolají a řeknou mu výsledky. Snad v nich bude něco pozitivního. Musí být, vždycky je naděje. A on ji má, ač slabou, přeci jen…
Dveře se otevřou. Chlapec vstane dříve než sestra stačí zavolat. Přistoupí k ní a vejde do ordinace. Doktor mu pokyne rukou, aby se posadil na židli před něj. Uposlechne a sedne si.
„Výsledky už jsou zpracované. Už se tisknou.“ sdělil doktor a ukázal na tiskárnu na kraji stolu. Ta několikrát zarachotila a pak z ní vyjel papír.
Chlapec si jej bez meškání vzal a dal se do čtení:

Celkový fyzický stav: špatný

Celkový psychický stav: špatný

Nemoci: duševní

Nemoc: zklamání

Léčba: Nezbytně nutná

Symptomy: Nespavost, nevolnost, nechutenství, úbytek na váze…

Stav nervové soustavy: labilní

Stav myšlení: pesimistické

Stav srdce: z kamene

Stav duše: na cáry

Stav víry: jen naděje – mizivá

Vyhlídky na život: malé

Vyhlídky na štěstí: malé

Diagnóza: od smrti pacienta dělí jen málo

… když dočetl, ruce se roztřásly a prsty rozevřely. Papír dopadl v několika obloucích na zem. V místnosti se zatemnilo a srdce divoce rozbušilo. Jen ten výkřik…výkřik plný žalu, bolesti, zklamání a všeho, čím si za celý život prošel. Zem se zvedla a praštila o zem toho, jež už nechtěl žít. Nebylo tak nějak proč žít. Přístroj nikdy nelhal. Jeho bezvládné tělo se skácelo k zemi a život z něj vyprchal. Už ani zásah doktora nepomohl, vše bylo marné. Byl mrtvý…