Je tomu přesně 7 hodin a 40 minut, co jsem se vrátil z Brna. Mě je smutno, víte? A stýská se mi. Hrozně moc. Láska se dá prý poznat, jen když jeden druhého ztratí. Proč si to nemyslím? Já to vím, jak moc mám miláčka rád. Nevím, jestli si to myslí i ostatní, jenže prostě bez miláčka by to nešlo. Snad to ví... Znamenáš pro mě úplně všechno víš? Včera to místy nebylo úplně nejlepší, ale já to chápu. Oba víme, proč to tak bylo a za to nemůžeš ani ty, ani já. Pak jsi mi řekla potichu "promiň" a já se na tebe podíval. Trolejbus zastavil a my jsme vystoupili a došli na zastávku, kde jsme měli ještě chvíli čas. Objala jsi mě. Pevně. Já se přitom díval na oblohu a říkal si, jak je ten svět krásný, když tě mám. Zmáčkla jsi mě ještě o trochu více. Udělalo se mi teplo u srdíčka. Měl jsem radost. Dívala ses do země. Pak ses na mě podívala a měla jsi mokré oči. Nic jsem neřekl. "Pokud by ses ptal, proč mám mokré oči, tak nevím...", řekla jsi mi. A já jen mlčel a díval se do těch krásných smutných očí. Vylily se z nich slzy a tekly ti po tvářích. Pořád jsi se na mě dívala a nic neříkala. Dostal jsem pusu. Krásnou pusu. Pak jsme nastoupili do šaliny. Sedl jsem si a ty sis sedla na mě. Znovu jsi mě objala, tentokrát kolem krku. Objal jsem tě také a znovu jsme se na sebe dívali. Víš lásko, ten pocit toho, že někoho mám a že se mám o koho opřít je k nezaplacení. Vím, že tohle dokážu jen s tebou. Jsi nenahraditelná, ať se děje, co se děje. Tady v Praze se mi stýská a odpočítávám každou minutu, kdy už zase pojedu k tobě. Zdá se mi, že mi teče slza. Slzy... stýskací slzy. Chybíš mi... je to jen týden, co musím vydržet. Jenže to je tak dlouhá doba. A pak přijedu k tobě a zase to tak rychle uteče. Těším se na září, až budu chodit do školy u tebe v Brně a jak na mě budeš čekat před školou nebo já na tebe u tvojí školy. Bude to krásný. Někdy by se mohl zasmát, že za čtyři roky nemusíme být vůbec spolu a že nemůžu na jistotu říct, že budeme, i když to teď tak cítím, ale... budeme spolu, já vím, že jo. Já tě miluju víš? A taky, že pořád budu. Našel jsem tu nejnejnejnejnejlepší holku na světě, co můžu mít a já vím, že ty mě máš taky ráda. Proto si tak věřím... A proto ti tak věřím. Doufám, že tě nezklamu. Lásko, jestli mi někdy uklouzne něco, co nebudu chtít, aby se stalo, neber to vážně, prosím. Jak jsem ti napsal do té smsky - já bych tě nemohl nikdy nechat být, ať by se stalo cokoliv. Na to máš pro mě moc velkou cenu, víš? Jsi pro mě dražší, než všechno na světě dohromady. Myslím to vážně. Znamenáš pro mě víc, než moje vlastní rodina. Těším se, až budeme mít rodinu spolu. Těším se... moc.