Však zkusit to můžeme. Inu, bereme-li sex jako sex a ne třeba jen sex, nebo sex, protože víme, že sex může znamenat všelicos, i například něco, co se sexem nemá nic společného, co si budeme povídat..., tedy, aby bylo jasno, myslíme-li to, na co každou chvíli téměř všichni myslíme, tak to je samozřejmě nejlepší provozovat v tom věku nejlepším, že?! A tím nemyslím v nejlepším věku vašeho partnera či partnerky, nýbrž v tom vašem, resp. našem, protože "sex je náš, dělá dobře mně i tobě... tra la lá", jak zpívá jedno české oblíbené hudební těleso, pojmenované po dívčím jméně, které mám tak rád.
No, a ať si každý odpoví, který je pro něj ten nejlepší věk a taky jestli ho více zajímá jeho vlastní prožívání erotické cesty za "La Petite Mort" (malá smrt – pozn. překladatele), nebo spíše zážitek toho druhého. Mně osobně ten můj věk momentálně vyhovuje náramně. Tuhle se sám velký James Brown holedbal českým novinářům, jak to ještě ve svých sedmdesáti šesti letech dokáže ženě pěkně to... tento... hmm…, prostě jak ji dokáže pěkně přivést k slzám štěstí. Hovořil sice také o kvalitě versus kvantitě, v každém případě obličej mu při tom zářil jak malému klukovi.



No jasně, v šestnácti letech je muž fyzicky připravený, že pravá ruka neví, co dělá levá, a každá dívka jest královnou. Nevím přesně, jakou paseku v mozku, tedy jaké všechny chemické pochody spouští výbuch testosteronové bomby, ale mám pocit, že instantně přidává dioptrie. Toho pak mohou využít starší dámy, dostanou-li chuť na mladé zaječí maso. Musí ale také chápat, že talent ne vždy stačí, a co se sexu týče, nějaká ta zkušenost není vůbec marná. Na druhé straně, na Afroditou políbené nymfy lolitky také moc nevěřím. Broskev chutná totiž nejlépe zralá. Zhýralá fantazie mužů je jedna věc, realita druhá věc a deviace okrajový žánr, o němž psát nechci a ani nemohu, nejsem Miroslav Plzák ani Woody Allen.
Dvacet pět let je čtvrt století, krásný to věk a muž dnešní vyspělé Evropy rozsévá, kde se dá. Samozřejmě pokud je rozumný, tak nakonec z toho promiskuitního rozsevu nic moc nevzroste, protože jeho čilý a mohutný spermafont naráží na pečlivě laboratorně testované latexové bariéry různých barev, vůní a značek. No a pak přijde ta dlouho očekávaná svatební noc. A to já na kůži vlastní neznám. Když ale vidím, v jakém stavu většinou čerství novomanželé odcházejí na kutě, tak mi zas tak čerství a na kvalitní sex připravení nepřipadají. Sex je vůbec složitá a různými lidmi různě vnímaná věc. A to nezmiňuji jeho produkt, ten zvláštní stav opojení, to, co neurolog popíše jinak než poeta. To, na co se mne Harper’s Bazaar neptá, ale každý to snad, alespoň někdy, s tím svým sexem spojené má. A jestli ne, tak ať doufá, že to zažije. Ano, červení už vědí, ta patologická změna, to ztotožnění s vnějším objektem, ten nádherný stav, k němuž zve hrdliččin hlas (nehodící si škrtněte), to když přítomno jest ve vaší ložnici, na gauči, v autě, letadle, márnici, v otevřeném kosmickém prostoru či kdekoliv jinde, kde to zrovna provádíte, tak pak na věku asi fakt nezáleží, to je totiž mazec největší a všechno je rázem jinak. To jsem ve svých Kristových letech zplnomocněn prohlásit. napsal/a: Andysekk 13:57 | Link komentáře (0)



Muži vs. ženy   13.Září 2006


Věci nejsou tím, čím se zdají na povrchu být, varují moudře Číňané před povrchními soudy. Míváme v podvědomí stereotypy, že ženy jsou křehká a celkově slabší stvoření – zkrátka podle orientálců více "jin". Naproti tomu muži jsou drsní, odvážní a silnější než ženy – více "jang". Všechny jevy ale v sobě mají zárodek opačné polarity – vzpomeňme známou čínskou kruhovou monádu, rozdělenou vlnovkou na dvě stejné poloviny, jedna je černá, druhá bílá. V bílém poli je černá tečka a v tom černém zase bílá. Když nahlédneme pod povrch zdánlivě slabého ženství a zdánlivě silného mužství, bude nám jasné, co ty opačné tečky na tomto prastarém symbolu vyjadřují. Muži jsou totiž uvnitř výrazně jemnější a zranitelnější než ženy! Nemusíme pro slabiny chodit ani hluboko, stačí zabrousit pod trenýrky. Když žena dostane úder míčkem do rozkroku, vyjde z toho jen s malou újmou. Její poklady jsou bezpečně ukryté v nitru těla. Když se podobný incident přihodí muži, bude paralyzován bolestí. Jemný zranitelný "pytlíček" si visí venku, slabý a nechráněný. Půjdeme-li ještě hlouběji, podivíme se, kamže se poděl "tvrdý samec". Spermie – malé, drobné, tekuté, měkké entity s mrňavými ocásky, které se tísní v množství až 325 milionů kousků na 1,5 ml ejakulovaného semene. Navíc mají jepičí život – žijí dva dny, když mají štěstí či tuhý kořínek, tak tři. Srovnáme-li to s ženským vajíčkem, jeví se proti spermii jako monstrózní záležitost. Je silné, žádný jepičí život – holčičky mají všechna svá vajíčka (cca 400) ve vaječnících připravena už od narození. Dozrávají sice až v pubertě, ale život mají dlouhý. Když je vajíčko oplozeno, probíhá v děloze vývoj nového života – jaká síla dát prostor a umožnit vývoj dítěte! Ženské tělo po porodu navíc umí vyrábět potravu, mateřské mléko. Na něco podobného mužské tělo sílu nemá, jakkoli je na povrchu obaleno muskulaturou. Žena také prochází porodem. Zkuste se rozhlédnout kolem sebe a představte si muže, jak by asi snášeli porod – ano, i kamaráda Davida, který když má rýmu nebo horečku 37,2, volá vám, že je to zlé a že už asi umírá, a kolegu Káju, který si před návštěvou zubaře bere týden dovolenou a týden poté ještě o své plombě a utrpení během její instalace nadopován brufeiny hovoří... Jeden případ z tisíce podobných – kamarádka Klaudie čekala se svým přítelem, který byl u porodu, až se dítě obrátí. Situace byla napjatá, hrozil císařský řez, v jednu chvíli se zdálo, že se miminko udusí. Nakonec se holčička v pohodě vydrala na svět. Klaudie popisovala situaci: "Jirka omdlel, zvracel a personál ho musel křísit, a dokonce mu později večer píchnout injekci na uklidnění..." Naproti tomu ona si prý setřela pot z čela, řekla si: "Uf, tak to bychom měli," vzala dítě do náručí a odešla do pokoje, kde se věnovala ryze praktickým záležitostem... Na hysterické scény nebyl čas.
Muž na vzniku nového života neparticipuje moc dlouho a nezažívá přitom nijaké těžkosti, ba naopak. Žena, jejíž fasáda se může jevit křehká, má sílu uvnitř. Dělohu a celý reprodukční systém, který se stará devět měsíců, plus další měsíce dítě živí mlékem.

Proč jsou muži zamlklejší
Mužovo tělo má více svalových, tvrdších buněk, bývá proto zvnějšku odolnější – jang. Naproti tomu ženy mívají více tukových buněk, tuk v sobě ukrývá vodu, proto je jejich tělo měkčí – jin. Kdybychom šli do dávné historie, svalnaté jangové tělo umožňovalo mužům lovit a pohybovat se rychle. Zároveň ale pohyb v neznámém teritoriu vyžadoval trpělivost a hlavně ticho. Za družného štěbetání by toho asi moc neulovili. Naopak ženy, které zůstávaly pospolu ve vesnicích a zabývaly se praktickými záležitostmi, jídlem, dětmi, tu bylo třeba vyřešit to, tu ono – recepty, tkaní látek, léčení a v neposlední řadě drby –, mluvily téměř neustále. Některé sociální vzorce si s sebou neseme dodnes – současná žena vyřkne denně v průměru dvanáct tisíc slov, muž jen pět tisíc. Takže se vlastně není čemu divit, když to v mnoha domácnostech vypadá následovně: Muž přijde z práce, pustí televizor a mlčí, popřípadě utrousí pár stručných výroků. Zatímco žena sáhodlouze vypráví o rozkošných bytech, které se staví tam či onde, o novém koberci do obýváku, sousedovic pudlovi či zradě své kolegyně, muž komentuje její poznatky každých pět minut slovy Hm..., zajímavé..., fakt...? Když budete tedy cítit pocit křivdy, že váš partner náležitě verbálně necení vaše zajímavé postřehy, nezlobte se na něj. Jeho dávka slov byla asi už ten den vyčerpána...
Pravá mozková hemisféra je odpovědná za kreativitu, abstraktní myšlení a emoční funkce. Levá zase za jazykové vyjadřování, čtení a psaní. Corpus callopsum je můstek spojující obě hemisféry. Ženy ho mají silnější. Antropoložka Helen Fisher je přesvědčená, že ženy lépe integrují kreativní a praktické funkce – když se opět podíváme do historie, zjistíme, proč by tomu tak mohlo být. Lovení potravy vyžadovalo stoprocentní zacílení pozornosti na jednu věc. Stopař musel třeba hodiny čekat a být ve střehu. Naproti tomu žena musela svou pozornost tříštit – jedno oko na dětech, druhé na ohni, jedno ucho naslouchá, co se šustí u sousedů, a druhé, jestli už se voda vaří. Všimněte si, jak je pro muže těžké dělat více věcí najednou, zatímco vy zvládnete míchat hrachovku, jíst rohlík, kontrolovat dítěti úkol a ještě mrknout sem tam do sešitku s anglickými slovíčky, muž, když vaří, tak JEN vaří. Když vyrábí poličku, je pro něj těžké s vámi přitom řešit váš nový účes. I mužské oči zabírají svět v širším záběru, zatímco ženiny oči jsou mistry v periferním vidění. Nedávno proběhla v naší ulici zajímavá scéna. Manželé v letech šli naproti dvacetileté zrzce s úžasnýma nohama a dekoltem. Muž rotoval celou hlavou dokola, otočil dokonce i trup. Žena zdánlivě hlavou nepohnula, ale oči vše periferně viděly – zrzku i manželův zálusk na ni. Zčistajasna pán dostal políček, aniž tušil, že byl viděn...

Dva výzkumy v baru
Parta vídeňských psychologů, zabývajících se studiem pohlaví, dělala v jednom baru dva výzkumy. Během prvního se vybaveni kamerami a testy, které podle slin poznají, kdy žena ovuluje, vydali do terénu. Ženy, které ovulovaly, měly na sobě víc sexy modely, odhalená břicha a výstřihy, výraznější make-up. Možná takové nálady sama znáte, ale nedáváte si je do souvislosti s ovulací – někdy na sebe člověk natáhne džíny, vytahané triko a kecky a jde, ovšem někdy se probudíme do nálady se "vyfiknout" a být sexy. Až něco takového zaznamenáte, zkuste pro zajímavost mrknout do kalendáře, příroda je mocná čarodějka...
Druhý výzkum prokázal, že ženy jsou ve vztazích spíš běžkyně na delší trať a sex na jednu noc většinou nevyhledávají. Do baru výzkumníci vyslali sexy jedince typu Ken a Barbie ve svůdném oblečení. Oslovili opačné pohlaví otázkou na tělo: "Ahoj, jsem Tom (nebo Suzy), chceš se mnou mít dnes v noci sex?" Tipněte si, kolik mužů odpovědělo kladně – 75 procent! Zbývajících pětadvacet odmítlo s tím, že by moc rádi, ale někde nablízku je bohužel přítelkyně nebo manželka. Naproti tomu ŽÁDNÁ z žen na návrh sličného mladíka nereflektovala.
Kolikrát se pokoušíme z mužů vylámat odpovědi na pro nás tak jednoduché otázky: "Co cítíš, jak to cítíš, mluv se mnou o tom..." Podobné pro muže vágní hovory je dohánějí k šílenství. Typická odpověď muže, kterého žena nutí k vyjádření nějakého pocitu, je: "Počkej, potřebuji prostor..." Problém jsou pro muže i ženské slzy. Nevědí, jak s nimi naložit, a mnoho žen je využívá k manipulaci – měkčí mužské povahy raději rychle splní požadavky plačící ženy, jen aby už měli od jejích slz pokoj. Pro muže bývá problém i vyjádřit emoce, za čímž může být strach, aby se neprovalila jejich vnitřní jemná a slabá jinová povaha. Kolikrát slyšíme od maminek, které plísní své synky: "To se nestydíš? Kluci přece nebrečí..." To vede jen k neustálému potvrzování, že žijeme v mužském světě. Představme si dobu, kdy se muži a ženy vzájemně objevovali. Muži byli často raněni z boje či lovu a žádný nevydržel krvácet sedm dní za sebou, aniž by zemřel. Ženy to zvládaly v pohodě každý měsíc. Bylo jasné, že ONA je zdrojem života. MAN je jen MAN, ale ona je WO-MAN. Womb je anglicky děloha. Žena – bytost obohacená o dělohu. Americkému mistru čínských terapeutických masáží Seymouru Koblinovi se nejvíce v Česku líbila ženská příjmení. Připadalo mu úžasné, že zatímco pan Novák je jen Novák, paní je Novák-ová. Ova – latinsky vajíčko. Tedy paní Nováková plus navíc zdroj života – vajíčko... Všechny tyto atributy vedly ve starých kulturách k matriarchátu – žena byla uctívána jako bohyně, dárkyně života moudrosti. Ale vraťme se ke starým moudrým Číňanům. Když se jin vyhoupne do extrému, přechází v jang. Možná kdysi nastala doba, kdy ženy muže unavily. Chtěly po nich hodně – vzdát se ticha, svobody toulat se celé dny v divočině a dívat se na hvězdy. Chtěly je mít doma. Primární strach ženy je, že bude opuštěna, primární strach muže, že bude svázán. Muži byli tehdy možná navenek fyzicky silnější, své si začali vydobývat silou. Následkem toho je možná fakt, že už pár století žijeme v mužském světě. Ale opět sáhněme po orientální moudrosti – vše plyne. Principy neustále kolísají. Dnešní emancipační tendence nejsou možná nic jiného, než že se vlna jang zase přehupuje do opačného pólu...
Je fascinující, jak biologické a sociální faktory a instinkty ovlivňují chování obou pohlaví. Stejně důležité však je, že jsme vědomé bytosti a že máme možnost tyto limity překročit. Místo boje mezi pohlavími nastolit harmonii a obnovit posvátný svazek, ve kterém budou protiklady spojeny do vyššího celku. Je to fuška, ale začít se dá hned doma. Místo neustálého stěžování si na opačné pohlaví nastolit respekt, snažit se mít oči i srdce otevřené, učit se jeden od druhého. Je toho tolik! A nezapomeňte – obě pohlaví v sobě mají opačný pól, jak je tomu v jin-jangovém symbolu. Lekce číslo jedna – trénink vzájemného pochopení: Učte svého muže v sobě hledat ženu – naučte ho třeba plakat, vyjádřit emoce, přijmout vaše emoce, být jemný. Naopak vy zkuste ke své ženské části v sobě aktivovat ještě mužskou část vaší bytosti – například mlčení, samotu, logiku, sílu či odvahu k činům. napsal/a: Andysekk 22:28 | Link komentáře (0)




1. Ženská intuice
Pokud by něco takového existovalo, nikdy by si vaše maminka o vás nemohla myslet, že jste ten nejrozkošnější hošíček s hlasem jako skřivánek, který, až bude velký, určitě předčí i zlatého slavíka Karla Gotta.

2. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Tohle pořekadlo vás má přimět ke slušnosti vůči ostatním. Jediné, co se ale stane, pokud se jím budete řídit, je, že s vámi každý zamete a budou se o vás šířit zvěsti typu: "Jó, on je sice slušnej, ale blbej..."

3. Konspirativní teorie
"Ten číšník se nápadně často motá kolem našeho stolu. Raději to probereme jinde..." Kde byste se motal vy, když ta blondýna tak ostentativně vystrkuje štíhlé dlouhé nohy sporadicky zakryté úzkým proužkem džínoviny?

4. Ježíš zemřel za všechny naše hříchy
Opravdu ho zabili kvůli tomu, že jsme v mládí příliš onanovali nebo míčem rozbíjeli okna? Ne snad že bychom věděli víc věcí než Bůh, ale pokud by teorie o Ježíšově smrti měla být pravdivá, je ten nahoře opravdu kruťas.

5. Politikové jsou horší než ti ostatní
Pokud to lidé řeknou, zajisté tím nemyslí, že je rozdíl mezi poslankyní za Zelené Kateřinou Jacques a třeba dobrovolnou aktivistkou ze sdružení Přátelé přírody. Lidé, kteří toto tvrdí, mají zpravidla na mysli, že oni sami jsou příliš líní na to, aby v době voleb zvedli zadek a šli strčit do urny nějaký ten lístek.

6. Zbavit se co nejdříve panenství je hloupost
Není. Trávit svá pubertální léta se závažím zvaným panenství je kombinace rovnající se smrtelnému jedu. To jen tak na okraj, abyste se už konečně zbavili pocitu viny, že jste tu zrzavou holku odvedle tak trochu proti její vůli ve svých sedmnácti letech právě téhle potupné zátěže zbavili.

7. S blondýnami je větší zábava
Pokud si dobře pamatujeme, tak naposledy jsme se pobavili s blondýnou, když jsme starším sestrám sebrali tajně barbínu a dívali se, co opravdu má mezi nohama. Ale jinak? Ony ty vtipy mají své opodstatnění.

8. Každý zločin bude po zásluze potrestán
Jestli tomuhle i v dnešní době věříte, pak si zasloužíte, abyste se se zločinci setkávali co nejčastěji.

9. Porážka se má přijímat se vztyčenou hlavou
Kdyby jeskynní člověk pokaždé, kdy mu hladový medvěd málem v boji o kus žvance urazil hlavu, zatleskal a zakřičel: "Ano, hrdino, bojoval jsi udatně, zasloužíš si vítězství!", lidstvo by bylo odsouzeno k vymření. Život je zabít, nebo být zabit. Zvítězit, nebo zemřít. Prohrát znamená pohromu, což je i důvod, proč jeskynní člověk počkal, dokud medvěd neusne, šlohnul mu rybu a pak v jeho jeskyni rozdělal oheň, aby si ho k té rybě upekl.

10. Od života dostaneš jen to, co si zasloužíš
Jak je pak možné, že Paris Hilton spadlo do klína dědictví ve výši 50 milionů dolarů, když jediné, o co se kdy ve svém životě zasloužila, je, že její pes nemrzne, protože ho strká do speciálního psího batohu?

11. Cesta k úspěchu vede přes pracovitost
To jistě. Zeptejte se horníků nebo cestářů, jak moc se cítí být v životě úspěšní.

12. S příchodem AIDS volné lásce odzvonilo
Skutečnost je taková, že volné lásce odzvonilo, sotva jsme překročili třicítku, podruhé se oženili a začali se věnovat více vydělávání peněz než prohánění ženských. Když si ale promítnete obličeje holek, které jste v posledních měsících viděli v přítomnosti svého syna, pochopíte, že jestli si něčeho užívá, je to volná láska. A AIDS? Tím už se dnes straší jedině muži, které chce manželka udržet doma.

13. Globalizace je cestou ke zkáze civilizace
Někteří škarohlídové se zkrátka nemohou smířit s tím, že už si nedokáží užívat života tak jako za mlada. Co je špatného na tom, když si k snídani dáte rajčata dovezená ze Španělska se sýrem z Francie a šunkou z Itálie? Až se řezník z vašeho města naučí dělat pořádné klobásy, budete chodit nakupovat k němu.

14. Nejhorší věci se stávají na moři
Pokud máte fobii z obřích chobotnic nebo pirátů, pak byste opravdu neměli na moře vyplouvat, ovšem jakmile si projdete ty nejhorší události dvacátého století – holocaust, 9/11, narození Jiřího Paroubka –, řekněte sami, co z toho se vám může na moři přihodit? Nic.

15. Chlap by se měl neustále udržovat v kondici
Což přeloženo do češtiny znamená, že místo toho, abyste v šedesáti nebo sedmdesáti chodili s vnoučaty na procházky, budete shánět nějaký nový preparát na své vrzající klouby. A když si uděláte anketu mezi ženami, co je přitahuje na mužích, vyjde vám, že je to: osobní šarm, vtip, vrásky a šedivé skráně. Vidíte někde mezi tím slova jako svaly nebo ploché břicho?

16. Jakékoli drogy škodí zdraví
Neškodí. Alespoň ne tolik jako docházka do zaměstnání v délce několika desetiletí, stres z pracovního prostředí, deprese z vlastních neúspěchů nebo zklamání ze životních proher, které znamenají, že jste neobstáli v měření sil skupiny vy, váš soused a váš přímý nadřízený. No není lepší se zhulit a hodit všechno za hlavu? Stejně všichni umřeme.

17. Nový silniční zákon sníží nehodovost
Stoprocentně. Hned jak se vyřeší, aby ho někteří nemuseli dodržovat a nepřišlo se na to, zlepší se stav silnic a dálnic, sebere se řidičák všem dementům, kteří si ho koupili, a najde se další prostor, kde budeme moci postavit další silnice. Moment, budeme ještě vůbec naživu?

18. Golf je sportem pro všechny
Samozřejmě. Pro všechny, kteří dokáží vydělat pořádné peníze a mohou být svým spoluhráčům prospěšní i mimo golfové hřiště. Těžko si představit, jak by v nějakém klubu vítali Honzu, toho času bez práce, trvalé bydliště hlavní nádraží.

19. Rodina je základ státu
Čím víc rodin bude jeden muž mít, tím lépe pro stát. napsal/a: Andysekk 13:13 | Link komentáře (0)




"S Jirkou jsme se seznámili o prázdninách na koupališti. Opalovala jsem se na dece, on ke mně přišel, hodil mi do klína vanilkovou zmrzlinu a drze prohlásil: "Uuups, promiň. Tak, a teď se mnou musíš jít do vody. Já jsem Jirka..." Jeho sebevědomí mě fascinovalo a originalita přitahovala, takže nejen že jsem s ním šla do vody, na langoše a na zmrzku, ale ještě ten večer do kina a po týdnu chození do postele. Chodili jsme spolu skoro rok a v našem vztahu se neobjevil ani jediný mráček. Rozuměli jsme si naprosto ve všem - v názorech, životním stylu i v sexu, dokonce jsme plánovali, že se vezmeme...

Onemocněla jsem a musela si jít lehnout do nemocnice. Jirka za mnou lítal každý den s kytkou, čokoládou nebo prostě jen tak. Pak přišel víkend, kdy měl jet někam pařit s přáteli, a tak mě nemohl navštívit. O to víc jsem se těšila na pondělí, až se zase uvidíme. Jenže - Jirka nepřišel ani v pondělí, ani v úterý. Byla jsem zoufalá, bála jsem se, že se mu něco stalo. Mobil měl vypnutý, což mou teorii jen potvrzovalo. Ty dva dny bych nepřála fakt nikomu. Objevil se až ve středu. Tvářil se vyplašeně a zkroušeně se mi omlouval, že mu bylo dva dny špatně, proto se neozýval. Úleva byla obrovská, takže jsem mu mileráda odpustila a chtěla ho políbit. Jirka se ale odtáhl s tím, že mu není pořád dobře, tak abych od něj ještě něco nechytla. Byl jako na trní a po půl hodině se loučil, ač jindy se mnou seděl u postele třeba celé odpoledne. Připisovala jsem to jeho nevolnosti, ale když se takhle choval po celý následující týden, kdy jsem byla ještě v nemocnici, zmocnilo se mě podezření, že tady něco nehraje. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že mi lže. Jakmile mě propustili domů, rozhodla jsem se zjistit, o co jde.


Šmírovačka:-)
Vypravila jsem se k Jirkovi domů, ale nezazvonila jako obvykle. Sedla jsem si do nedaleké cukrárny, odkud byl perfektní výhled na jeho dům. Dala jsem si kafe, rovnou ho zaplatila a čekala, připravená okamžitě vystartovat. Jirka vyšel po půl hodině. I na dálku jsem viděla, že je celý vyšňořený. Všechno se ve mně vařilo, když jsem ho nenápadně stopovala ke stánku s květinami, kde koupil růži, pokračoval ke kinu a zamířil přímo k vysoké tmavovlásce. Rychle se rozhlédl, objal ji, políbil, dal jí kytku a ruku v ruce zapadli do kina. Čekala jsem venku celé dvě hodiny, než film skončí, rozhodnutá dopátrat se celé pravdy. Chtěla jsem je sledovat, jestli ji půjde vyprovodit domů nebo co se bude dít. Chtěla jsem zjistit, co je ta holka zač. Jakmile se začali trousit z kina první návštěvníci, snažila jsem se ukrýt mezi venku stojící auta, ale pak jsem je zahlédla...

Jirka jí zrovna dával něžný polibek na nos, ona k němu zvedla oči a laškovně ho cvrnkla do nosu. Ten pohled mě zabolel natolik, že jsem se jako v transu začala prodírat davem přímo k nim. Zbývalo asi pět metrů, když si mě Jirka všiml. Roztáhla jsem ústa do širokánského úsměvu, rozběhla se a skočila mu do náručí. "Ahoj lásko! To koukáš, viď? Pustili mě z nemocnice o den dřív," jásala jsem hraně. Jirka koktal, tmavovláska nás nevěřícně sledovala, pak se otočila na podpatku a se svěšenou hlavou odcházela pryč. Jirka se za ní ohlédl, ale okamžitě se otočil zpátky na mě. "Lásko, ty moje lásko," šeptal a chystal se mě políbit. S odporem jsem se od něj odtáhla a zařvala: "Co to na mě hraješ, ty hajzle!?" Během pěti minut už jsem byla na cestě domů - čerstvě rozejitá, zklamaná, ale v podstatě šťastná, že jsem odhalila, jaký je to křivák.

Druhý den odpoledne někdo zazvonil. Jestli je to on, tak s ním vyrazím dveře, pomyslela jsem si. Před domem ale stála brunetka, se kterou mě podváděl! Zírala jsem na ni jako na zjevení a okamžitě jsem zaujmula bojovný postoj. "Co ty tady chceš?" vyštěkla jsem na ni. Holka se mi představila jako Linda. Mluvila tichým, vyrovnaným hlasem a řekla, že se mi přišla omluvit. Jirka jí prý po celou dobu tvrdil, že je sám, že nikoho nemá... Ten prevít, on mě zapřel! Pozvala jsem ji dál. Zjistila jsem, že je to moc fajn holka. Dlouho do noci jsme seděly u čaje, drbaly ho a vymýšlely, jak bychom se mu nejlépe pomstily. Po pár hodinách mi připadalo, že znám Lindu odjakživa. Smály jsme se spolu a já uvažovala nad tím, že přesně takhle bych si představovala nejlepší kámošku. Nakonec jsme se shodly, že nám ten lump nestojí ani za pomstu, že největší trest pro něj bude, že si "jeho" dvě holky rozumějí.

Linda mě přišla navštívit i druhý den a přinesla láhev vína, prý abychom to zvláštní setkání a spřátelení jaksepatří zpečetily. Seděly jsme u mě v pokoji na koberci, kecaly, popíjely, smály se, opíraly se ramenem jedna o druhou, až jsme se podívaly láhvi vínka na samé dno. "Jdu otevřít druhou," škytla jsem zvesela. Viděla jsem, jak jí zajiskřilo v očích. Šla jsem do kuchyně pro další víno a zápasila se zátkou. Najednou jsem cítila, že Linda stojí za mnou. Přejela mi rukou po celé délce páteře. Pomalu jsem se otočila a Linda mě objala. Ani nevím jak, ale během chviličky jsme se líbaly, vzájemně se svlékaly a hladily... Ještě ten večer jsme se pomilovaly.

Vezmeme se!
K ránu jsem se vzbudila, už dokonale střízlivá, a přemýšlela, jestli to byl z její strany jen alkoholový úlet. Pro mě totiž rozhodně ne. Linda mě ale nenechala na pochybách. Jakmile otevřela oči, zařvala: "Nazdááár, miláčku!" Vrhla se na mě a líbala mě, prý místo snídaně:-). Nikdy bych nevěřila, že zrovna já budu na holky, ale už to tak vypadá. Teď v srpnu slavíme druhé výročí vztahu a už brzy máme v plánu šťastnou svatbu. Ono totiž není vůbec na škodu nechat si tu svou lásku řádně zaregistrovat:-)." napsal/a: Andysekk 13:11 | Link komentáře (0)



Kdo vymyslel vybrator   27.Srpen 2006


Nahé ženy tančí kolem ohně. Smyslně se vlní, laskají se obřími napodobeninami penisů a nastavují vaginy na odiv mužům, kteří okolo nich uzavírají kruh. Vzápětí se všichni ďábelsky vzruší a hromadně pomilují. Tak takhle si kdysi s předchůdci vibrátorů rozuměly indiánky – dokud jim upjatí kolonizátoři z Evropy podobné hrátky nezatrhli. Archeologové v Německu dokonce vykopali kamenný pyj, který naši předci otesali už před 28 000 lety! I prastaré pohanské rituály byly totiž plné sexu.

Lékař v roli prostituta
Staré civilizace se sexu neštítily a orgasmy si dopřávaly ve velkém. Ženy si ke štěstí pomáhaly umělými penisy. Jediný rozdíl spočíval v materiálu. Zatímco bohatá Kleopatra nejspíš laskala svou jeskyni modelem ze slonoviny, chudá Řekyně si vystačila s hliněným, koženým nebo dřevěným pyjem. Vibrátory znali samozřejmě i na východě. Japonští obuvníci vyráběli originální boty pro vdovy – jejich podpatek se prodlužoval různými násadami ve tvaru penisu. Chodit se v nich moc nedalo, ale nešťastné vdově zmírnily erotické utrpení. Pak se v Řecku narodil Hippokrates, pravzor všech lékařů. A vymyslel nesmyslnou teorii, která vám na dva a půl tisíce let sebrala přirozené právo na orgasmus a označila ženskou sexualitu za nemoc. Hippokrates tvrdil, že ženy v důsledku zanedbávání dělohy trpí chorobou zvanou hysterie (hystera = děloha), při které děloha putuje tělem a způsobuje zdravotní obtíže: deprese, nespavost, křeče, hubnutí, tloustnutí. Naordinoval pacientkám masáž rodidel končící záchvatem, který je měl hysterie na určitou dobu zbavit. Že nejde o záchvat, ale o orgasmus, tehdy nikdo netušil. Ženy si podle "odborníků" užívaly sex jen při klasickém pohlavním styku, a masážím se tedy nepřisuzoval žádný sexuální podtext. Zatímco tenkrát byly pacientky nabádány k "domácí léčbě", v devatenáctém století začaly chodit na masáže k lékařům. Aby stihli obsloužit více pacientek, dožadovali se lékaři přístrojů, které by při masážích zastoupily jejich unavené ruce. A tak na konci devatenáctého století sestrojil Američan George Taylor první masážní a vibrační přístroj poháněný parou! Byl těžký a drahý, takže se prodával jen do lázní a ordinací gynekologů, kteří na své prostituci dál nestydatě vydělávali. Později se začaly používat i levnější kusy s elektrickým pohonem. Až na začátku dvacátého století opustily vibrátory ordinace gynekologů a začaly se masově stěhovat do nočních stolků. Ženy na západě s nimi vybavovaly domácnosti častěji než vysavačem nebo žehličkou. Inzeráty hlásaly, že přístroj má přinést krásu, omladit pleť a vnést do života pohodu, protože "vibrace znamenají život", ale o sexuálních účincích nepadlo ani slovo. Nadšené hospodyně si dokonce mohly pořídit multifunkční přístroj, který mlel, sekal, krájel a masíroval! Ve dvacátých letech minulého století se ale objevily pornofilmy, ve kterých ženy používaly vibrátor coby erotický nástroj, a tak hospodyně o své věrné pomocníky velmi rychle přišly. Užívání robertků se najednou označovalo za sexuální deviaci a vrnící přítel se dal sehnat pouze zamaskovaný za strojek na hubnutí.

Hurá, klitoris existuje!
Až v padesátých letech uveřejnil americký lékař Howard Kinsey článek nazvaný Sexuální chování lidské samice. Dokládá v něm, že žena je vzrušivá především na klitorisu, a ne v pochvě. Hysterie se rázem vyškrtla ze seznamu chorob a spolu se sexuální revolucí se vibrátory částečně vrátily do rukou lékařů. Léčily se jimi tentokrát ženské sexuální poruchy. Vibrátory vyrvala z rukou šovinistických lékařů až americká feministka Betty Dodsonová. Sebrala partnerovi přístroj, kterým se marně snažil vylákat ze své pleše vlasový porost, a začala pořádat semináře, jak vibrátory používat. Dokonce vydala knihu Osvobozující masturbace, kde robertky vychválila do nebe. Vy si dneska můžete vybrat přítele na baterky z nepřeberného množství tvarů, velikostí, barev a funkcí.
napsal/a: Andysekk 22:05 | Link komentáře (0)




Do tělocvičny vcházejí dvě dívky. Jsou hubené jak kostry potažené kůží. Pod upnutým cvičebním dresem se jim rýsují žebra a ostré hroty kyčlí. Obě míří k rotopedům a tři čtvrtě hodiny v šíleném tempu šlapou. Pak se přesouvají rovnou na hodinu aerobiku. Cvičení a držení diet představuje jejich jedinou společnou zábavu. Meaghan a Laura se předhánějí, která dřív shodí. Ještě netuší, že tahle posedlost skončí smrtí jedné z nich.

"Jsem jako velryba."
"Moje nejlepší kamarádka Laura začala v osmnácti letech rychle hubnout. Měla hezkou postavu, jenže se rozhodla, že bude superštíhlá. Úplně přestala jíst a cvičila jako šílená. A já ji brzy začala napodobovat. Všichni ji totiž chválili: ,Zhubla jsi, viď? Vypadáš skvěle,’ a já si vedle ní připadala tlustá a nezajímavá. Čím víc Lauře ostatní lichotili, tím větší jsem měla deprese. Záviděla jsem jí, že je tak hezká a štíhlá. V hlavě mi duněla myšlenka: ,Bože, já nosím o dvě čísla větší oblečení než ona. To asi znamená, že jsem obézní!’ Když jsem šla s Laurou do restaurace, tenhle pocit ještě zesílil. Laura si vždycky dala jen vodu a malý salát, vedle kterého vypadala moje porce masa a brambor obrovsky. Vůbec mi nedocházelo, že má Laura problém. Obdivovala jsem ji. A postupně začala nenávidět své tělo. Prostála jsem spoustu času před zrcadlem, znechuceně zírala na svá stehna a hledala si špeky na břiše. Připadala jsem si obrovská jako velryba. A přitom jsem měla velikost 36!"

"Zvracíme hromadně."
"Laura mi párkrát naznačila, že bych taky potřebovala trochu shodit. Měla jsem stejný dojem. A tak jsme začaly soutěžit, která bude vychrtlejší. Začalo to celkem nevinně: zpočátku jsem jen počítala kalorie a jedla malé porce. Jenže postupně se mi jídlo zhnusilo úplně. Často jsem přežívala celý den jenom o dietní kole a přitom cvičila jako blázen. Třeba jsem dvě hodiny hrála volejbal a pak ještě hodinu šlapala na rotopedu. Byla jsem v tělocvičně tak často, až se to majiteli přestalo líbit. Dovolil mi cvičit jen tři čtvrtě hodiny denně. Tak jsem se sebrala a šla ještě běhat do parku. Hubla jsem rychle a Laura mě podporovala. Líbilo se nám, že máme společné tajemství. Vybavuju si, jak jsem jí vítězně oznamovala, že jsem zase celý den nevzala do pusy ani sousto, a Laura mě za to chválila. Současně jsme ale spolu soupeřily. Například jsme se předháněly, která toho míň sní. Laura si dvakrát kousla do jablka a zahodila ho, já si ukousla jenom jedno sousto. Šly jsme spolu na aerobik, po hodině se rozloučily, zamávaly si – a já se do tělocvičny vrátila a další hodinu dřela na rotopedu. Udělala bych cokoli, abych vážila míň než Laura. A myslím, že ona na tom byla stejně." Až později se Meaghan dozvěděla, že přesně takhle to obvykle chodí, když jedna kamarádka stáhne druhou do mentální anorexie. Jedná se o nový podivný jev, kdy přítelkyně hladovějí společně. Někdy mohou být "jenom" dvě, někdy i větší skupina. Na vysokoškolských kolejích se občas stává, že poruchou příjmu potravy trpí celá parta spolužaček. Skamaráděné anorektičky chodí společně zvracet, společně se váží a soutěží, která shodí víc kilogramů. Dokazuje to, že poruchy příjmu potravy jsou nakažlivé – obzvlášť mezi kamarádkami!

"Třásla jsem se pod dekou."
"Po třinácti měsících jsem vypadala jako kostra potažená kůží," přiznává Meaghan. "Matka mě prosila, abych začala normálně jíst, ale já ji neposlouchala. Otec zašel do posilovny a požádal majitele, aby mě přestal pouštět dovnitř. Našla jsem si tedy jiné fitnesscentrum." V té době si Meaghan začala připadat nemocná. Byla pořád unavená, mívala zimnici, motala se jí hlava. "Vybavuju si, jak jsem ležela pod třemi dekami navlečená v teplácích a třásla se zimou," prozrazuje. "Když rychle zhubnete, je vám pořád chladno. Tím jsem se ale rozhodně nenechala odradit. Raději bych skočila pod auto, než abych si ve školní jídelně dala normální oběd. Matka mě jednou uviděla v plavkách a rozbrečela se. Nechápala jsem, co ji tak rozhodilo. Kdyby bylo po mém, úplně bych zrušila jídlo a celé dny jenom cvičila. I když jsem se pořád cítila unavená, chodila jsem hrát volejbal a stolní tenis. Při takové námaze bych měla denně spolykat nejméně dva tisíce kalorií, jenže já do sebe dostala stěží sto padesát."

"Pomoc! Chci zase hladovět."
"Jednou jsem na volejbale omdlela. Když jsem přišla k sobě, všichni se nade mnou skláněli a vypadali vyděšeně. Svedla jsem to na horko a poprosila kamarádku, aby mě zavezla domů. Rodičům okamžitě došlo, která bije. Druhý den se mě máma zeptala, jestli s ní nechci zajet do hypermarketu. Souhlasila jsem, jenže máma mě odvezla úplně jinam – do nemocnice. Do kufru auta mi už připravila sbalenou tašku. ,Máš problém a musíš se léčit,’ oznámila mi. Roztřásla jsem se vzteky. ,Musím ještě zhubnout,’ ječela jsem. ,Jsem děsně tlustá!’ Vybavuju si, jak jsem brečela a myslela na Lauru, která určitě shodí další kila, zatímco do mě budou v nemocnici sestřičky násilím cpát jídlo."
Pak se Meaghan rozhodla, že se bude chovat jako vzorná pacientka. "Chtěla jsem se co nejdřív dostat domů, abych mohla zase začít hubnout. Každý den mě vážili a všude byly kamery. Do záchodu se nesmělo dokonce ani plivnout. Na pokoji jsem ležela s několika dalšími anorektičkami. Bavily jsme se jenom o hubnutí a já měla ještě soutěživější náladu než s Laurou. Nemohla jsem se dočkat, až vypadnu a zase přestanu jíst."

"Anorexie ji zabila."
Za měsíc Meaghan pustili z nemocnice a ona se bleskově vrátila ke starým návykům. Pak ale dostala děsivou zprávu: Laura na následky mentální anorexie zemřela. "Oznámil mi to brácha. Vešel do dveří a prohlásil: ,Laura je mrtvá.’ Myslela jsem, že si dělá legraci, ale mluvil vážně. Sesypala jsem se a brečela. Připadalo mi, že můj život bez Laury nemá smysl. Kupodivu mi ale nedošlo, že když nepřestanu hubnout, můžu skončit jako ona. Bavilo mě hladovět." Meaghan několik týdnů po Lauřině smrti skončila v nemocnici znovu. Nedobrovolně přibrala, ale po propuštění přestala jíst a opět putovala na léčení. To se opakovalo ještě třikrát a pak přišel zázračný zlom. "Kupodivu mi nepomohla žádná odvykací kúra. Jen mě přestalo bavit, že je mi pořád špatně. Chtěla jsem normálně žít, pařit s kamarády, balit kluky. Místo toho jsem seděla doma, protože jsem byla šíleně zesláblá. Došlo mi, že si škodím. Postupně jsem se dávala dohromady a dnes už jím normálně. Mrzí mě, že jsem se nevzpamatovala dřív."

Nenechte se stáhnout do průšvihu
Pokud kamarádka pořád zkouší nějaké diety, dodržujte následující pravidla.

* Ať vás ani nenapadne hubnout s ní. Pokud opravdu potřebujete shodit pár kilo, pusťte se do toho sama – obzvlášť jestli jste od přírody soutěživá.
* Když tušíte, že má kamarádka problém, nedělejte věci, které by ji v anorexii podporovaly. Místo cvičit s ní choďte do kina a nebavte se o dietách.
* Odpusťte si pochvaly typu: "Ty jsi krásně štíhlá." Vymyslete lichotky, jež nemají s hubnutím nic společného ("ten účes je super", "máš úžasný přehled" "jsi vtipná").
* Pokud kamarádka drží hladovku a přehání to s cvičením, dejte najevo, že ji v tom nepodporujete. Natvrdo jí oznamte: "Mluvíš jenom o váze. Mám o tebe strach." Jestli nepřestane tlachat výhradně o hubnutí, začněte s ní raději trávit míň času. napsal/a: Andysekk 13:30 | Link komentáře (0)




Veřejná nevěra
Nebýt sexu, nejspíš bychom se vůbec nehádali. Jiné problémy jsme neměli. Anebo jsme je neměli, protože nás trápily ty ohledně sexu? Možná. Sex se totiž objevoval ve všech našich debatách a kvůli němu jsme se k ostatním záležitostem dostali jen zřídkakdy. Obvykle jsme vedli řeči pořád dokola. Nespíme spolu, vadí nám to, jemu o něco víc, do manželské poradny nechceme, už mě to takhle nebaví, a co myslíš, že mě snad ano?, ne, ne, nikoho jiného nemám... Ten večer to bylo stejné. Ani jsem nemusela poslouchat, co říká. Uhádla jsem dopředu každé slovo. "Co zas?" zeptala jsem se ho, když od příchodu z práce prohodil jen dvě slova. Ahoj na uvítanou a díky po večeři. "Ty víš co," otočil se ke mně zády. "Ano, vím. Ale nevím, proč děláš zase dusno." "Protože jsem frustrovaný. Takhle to dál nejde." "Co chceš dělat? Najít si milenku?" "Nechci tě podvádět, ale něco bychom měli zkusit. Veřejně, jestli mi rozumíš. Otevřeně. Co takhle... Co třeba takovou malou rošádičku?"

Výměna krále
Rošáda je jediný šachový tah, kdy hráč táhne dvěma figurkami najednou – král se vymění s věží. Král nesmí být v šachu a hráči nesmí do té chvíle ani jednou z figurek táhnout. Protože je v řadě na šachovnici sudý počet políček, k jedné z věží má král o políčko blíž než k druhé. Podle toho, s kterou se vymění, se rošáda označuje buď jako velká, nebo jako malá. Jednoduché. Geniální tah. Ovšem v partnerském vztahu? Myslí to vážně, nebo mě chce jen vyprovokovat? "Prostě výměnu," začal překotně vysvětlovat. "Výměnu partnerů. S někým se domluvíme a navzájem se prohodíme. Rozumíš?" Rozuměla jsem. Ale nevěděla jsem, jak to chce provést prakticky. "O tom se budeme bavit později. Až jestli se dohodneme. Víš, říkám si, že by nám to mohlo pomoct. Zkusili bychom si to s někým jiným a přitom by nešlo o nevěru. Udělali bychom to naráz. Dohodli bychom si pravidla, abychom se nedopustili chyby. Pak bychom si všechno popsali a třeba zjistili, co spolu děláme špatně." Aha. A jak ví, že ta druhá to bude dělat dobře? Když jsme spolu spali poprvé, také se nám to líbilo. "Nic ti nevnucuju," ukončil svůj monolog o prospěšnosti milostných rošádiček. "Sám jsem ze svého nápadu překvapený. Musím si ho ještě promyslet. Víš co?" podíval se na mě zvláštním pohledem. "Udělej to samé, Terko. Nech si to projít hlavou. Promluvíme si za pár dní..."

O krok vepředu
V noci mi došlo, že ke mně nebyl úplně upřímný. Měl to už promyšlené. Věty, které z něj padaly, působily skoro naučeně... Takže on chce spát s jinou ženou. A aby neztratil morální kredit, navrhl výměnu. Když budu s jiným mužem spát také já, nebudu mu moci nic vyčítat. Představila jsem si, že se jako na povel miluji s jiným mužem, zatímco můj manžel je v tu samou chvíli v jiném bytě v milostném objetí s jinou ženou, a kupodivu se nedostavila nechuť ani odpor. Naopak. Vzrušovalo mě to! "Tak jo," oznámila jsem mu. "Jo?" zakoulel očima. "Jo. Třeba nám to pomůže. Domluvíme si pravidla a pak si všechno popíšeme. Do detailu, protože jestli tohle máme překonat, musíme být k sobě upřímní." "Myslíš to vážně?" "Vypadám snad, že si dělám legraci?" Tehdy poprvé se na mě podíval podezíravě. "Opravdu to myslím vážně," ujistila jsem ho. "Zkusíme to. Máš pravdu, takhle to dál nejde. A není to nevěra. Pouze výměna. Jen nevím, jak najdeme pár, který bude ochotný se prohodit." Byl o krok vepředu. "Napadla mě Markéta s Karlem."

Pozítří večer
Markéta s Karlem? Ale to jsou naši přátelé. Dokonce jsme si našli byty přes ulici, abychom se mohli často navštěvovat. Karla jsem pustila z hlavy, strašila mě Markéta. Proč si vybral ji? Líbí se mu? Jestli ano, jak dlouho? A proč mi jejich jména oznamoval, jako kdyby si byl jistý, že budou souhlasit? Mluvil s nimi přede mnou? Sakra, proč Markéta? Nemají spolu něco? Ale to by mi přece neudělali. Manžel a nejlepší kamarádka... Pochybnosti jsem si nechala pro sebe. Právě proto, že jsou to naši přátelé, se navzájem nezradíme. "Dobře, ale kdo se jich zeptá?" "Oba. Pozveme je na večeři, ty si vezmeš Markétu stranou a já budu mluvit s Karlem." Souhlasili. Vůbec jsme je nemuseli přemlouvat. Markéta se ostatně zmiňovala, že spolu moc často nespí. Ani si to nepotřebovali promyslet. Není do výměny Markéta nějak moc hr? "Fajn," loučil se s nimi můj manžel, když jsme dohodli podrobnosti. "Pozítří v šest večer. Já přijdu k vám a Karel k nám."

Vzájemné pochybnosti
Karel byl citlivý a něžný, ale já jsem pořád před očima viděla manžela s Markétou. Teď ji svléká, představovala jsem si v duchu, když mi Karel sundal podprsenku. Markéta má štíhlou postavu jako já, ale třikrát tak velká prsa. Teď ji pokládá na postel. Karel byl fajn, vážně, a jako tajný milenec by možná neměl chybu. Fyzický orgasmus se dostavil brzy a dokonce následoval druhý a třetí, což se mi s manželem nestalo nikdy. Psychicky jsem z toho neměla nic, přestože v představách mě to vzrušovalo. Ten večer jsme o tom nemluvili a později jsme také podrobnosti, které jsme si podle plánu měli popsat, vynechali. Nechtěla jsem mu říkat, co jsem cítila, a tak jsem prohlásila, že to docela šlo, ale nijak to nevybočovalo z normálu. On mluvil ve zcela stejném duchu, což mě zase o něco víc znejistilo. Pokud jde o rošády, příště zůstanu u šachových. Milostné rošády elegantní nejsou, o geniálním tahu se pak nedá mluvit vůbec. Jsou upocené, upachtěné a nám při-nesly jenom vzájemné pochybnosti. Já je mám určitě a ty manželovy tuším. Bezpochyby se v duchu také ptá, jaký asi Karel byl a jestli po něm netoužím. Toužím. Ale jako po tajném milenci. Po čem asi touží on? Po čem Markéta s Karlem? Neuvědomili jsme si jednu věc. V partnerských vztazích žádné malé rošády neexistují. Malé rošádičky už vůbec ne. Na velkou rošádu jsme nebyli připravení. napsal/a: Andysekk 12:49 | Link komentáře (0)



vodní kamasutra   23.Srpen 2006


Stonehange
Jak na to: Budete potřebovat nafukovací kruh, který vás unese oba – skvěle vám poslouží třeba velká duše z pneumatiky, na které jste tak ráda dováděla už jako malá holka. Partner se posadí a vy ho osedláte stejně, jako kdyby odpočíval v křesle. Jen pozor na rovnováhu! "Jednou jsme tuhle polohu zkoušeli s přítelem. Já se ale samou vášní zapomněla držet a žuchla do vody jako balvan. Noha se mi zaklínila pod Vaškovým stehnem, takže jsem se málem utopila," vypráví třiadvacetiletá prodavačka Linda. Vy se proto raději opřete o partnerova ramena. Potom se jen jemně pohupujte a vnímejte jeho doteky.
Proč si to užijete: Blízký oční kontakt, hlubina pod vámi a nebe nad vámi – to všechno se postará o šimravý pocit vzrušení. "Jak se pohybujete, středem kruhu proudí voda, která vám něžně šplouchá v rozkroku. Je to šíleně vzrušující," popisuje čtyřiadvacetiletá barmanka Martina, která má tuto polohu ze všech nejraději.
Extra vodní rodeo: Až se budete blížit k slastnému vrcholu, prohněte záda a zakloňte se. Navedete tak partnerovo kopí přímo k srdci své lastury – G-bodu.

Vířivá vášeň
Jak na to: Posaďte přítele na lavičku ve vířivce a dřepněte si na jeho ztopořený penis. Potom pumpujte nahoru dolů nebo dopředu dozadu. "Ve vířivce se miluju nejraději. Teplé bubliny masírují celé tělo, jako by mě hladilo hned několik chlapů najednou. Navíc je to pohodlné a zvuky klokotající vody mě dostávají do extáze. Ideální doplněk je sklenička vychlazeného šampaňského," svěřuje se šestadvacetiletá redaktorka Helena.
Proč si to užijete: Protože ve vířivce se nejde cítit jinak než skvěle. A když vás při tom oblažuje váš drahý? Opravdové smyslové nebe!
Extra vodní rodeo: Využijte toho, že máte volné ruce, a pohrávejte si s bradavkami svého drahého. Někdo má rád něžné laskání, ale spousta chlapů ocení pevný stisk.

Plážový volejbal
Jak na to: Milování v příboji může být vrcholně vzrušující (ale také nemusí): "Na dovolené jsem se seznámila s nádherným Italem. Celou noc jsme protančili na diskotéce a pak následovala romantická koupel v moři. Když jsme vylézali z vody, začali jsme se milovat. Mokrá kůže přilákala hejna komárů a písek jsem měla nejen mezi zuby," směje se pětadvacetiletá účetní Ivana. Naštěstí existuje skvělé antipískové opatření. Lehněte si na břicho zády k vlnám, pod pánev si podsuňte nafukovací míč. Partner se k vám potom zezadu připojí.
Proč si to užijete: V téhle úžasně tulivé poloze si partnerův úd důvěrně popovídá přímo s vaším G-bodem.
Extra vodní rodeo: Při přílivu ukotvěte ruce do písku. Voda s vámi nebude tak cloumat a zrnka písku klouzající mezi prsty zjitří vaše smysly.

Mořský koník
Jak na to: Váš milovaný si lehne na záda čelem k vodě a nechá si natažené nohy omývat vlnami. Vy si nad něj obkročmo dřepněte, ale otočte se k němu zády, abyste také viděla na hladinu. "Milování u moře na mě působí jako meditace. Ta vůně, hladivý větřík a výhled do modré dálky se mnou dělají divy," líčí osmadvacetiletá kosmetička Pavlína.
Proč si to užijete: V této poloze obejmete partnerův penis od samého kořene až po špičku. Jeho navíc vzruší luxusní výhled na váš zadek, vás zase pohled na nekonečný horizont naplní pocitem, že právě prožíváte nejromantičtější milování na světě.
Extra vodní rodeo: Jste šéfkou situace, tak toho využijte a zvolte si rytmus, po jakém toužíte. Občas se předkloňte nebo zakloňte, abyste změnila úhel pronikání.

Žhavé plavidlo
Jak na to: Lehněte si na nafukovací matračku a vystrčte na přítele zadek. On do vás potom vestoje zezadu vstoupí. A bude to hooodně hluboko!
Proč si to užijete: "V sexu mám rád všechno pod kontrolou a tahle poloha je pro to jako dělaná. Můžu partnerce roztahovat nohy nebo je zvedat do výšky a tak ji pomilovat z různých úhlů," konstatuje dvaatřicetiletý stavař Filip. Vás zase rozpálí pocit, že netušíte, co milenec v příští vteřině udělá. Na vratké matračce mu budete vydána na milost a nemilost, takže ležte a užívejte si chlípné role sexuální otrokyně.
Extra vodní rodeo: Až uslyšíte, že supí k orgasmu, vybídněte ho, ať se předkloní a přitiskne se k vašim rozpáleným zádům. Až vám zasténá do ucha, nejspíš také explodujete.

Modrá laguna
Jak na to: Napusťte do vany pár centimetrů vody, ulehněte a nechte na sebe jemně crčet sprchu. Potom se položte na bok, roztáhněte nohy do širokého V a nechte svého drahého, ať do vás obkročmo vstoupí.
Proč si to užijete: Hluboké pronikání za zvuku kapající vody vás v myšlenkách přenese pod tropický vodopád. Pocit exotiky zařídí, že svým řevem probudíte sousedy. "V téhle poloze dosáhnu orgasmu vždycky. Když se přitom ještě dráždím proudem vlažné vody, je to dvojnásobná rozkoš," tvrdí dvaadvacetiletá masérka Karolína.
Extra vodní rodeo: Začněte partnerovi něžně masírovat vnitřní stranu stehna. A až uvidíte, že balancuje na samém pokraji orgasmu, jemně ho zatahejte za varlata. Vystřelíte ho na vrchol blaha.

Svůdná ponorka
Jak na to: Tahle poloha je poněkud náročná, ale vložené úsilí se vám vrátí v podobě slastného orgasmu. Váš drahý si sedne na druhý nebo třetí schod do bazénu (nebo na lavičku ve vířivce) tak, aby mu voda sahala do pasu. Dřepněte si nad něj a nechte ho do sebe vklouznout. Pak zvedněte nohy a opřete chodidla o horní schod. Zakloňte se, abyste ležela partnerovi na kolenou a voda vám šplouchala kolem uší. Oběma rukama se přidržujte jeho lýtek. Měl by vás popadnout za stehna a přitahovat k sobě.
Proč si to užijete: Dostane vás slastný pocit beztíže na vodní hladině. A samozřejmě také vědomí, že vězíte partnerovi pevně v rukou a on si s vámi může dělat, co chce.
Extra vodní rodeo: Zavřete oči, aby vás nic nerušilo. Čím víc smyslů vypnete, tím víc se vám zbystří ty ostatní.

Magická hlubina
Jak na to: Doplavte společně na místo, kde vám voda sahá po ramena. Potom drahému vyskočte do náručí. Určitě mu nebudete muset říkat, co má dál dělat. Stačí, když si odhrnete plavkové kalhotky stranou a necháte ho do sebe vniknout. Voda vám oběma prokáže velkou službu: Váš partner si bude připadat silný jako lev a vy zase úžasně lehká. "Milování ve vodě zbožňuju. Když mě Tomáš pevně obejme a pohrává si s mým poměrmě objemným zadkem, jako kdyby zvedal dvě broskve, cítím se strašně sexy. Kloužu pánví nahoru a dolů, dopředu a dozadu, jak se mi zrovna chce. Voda mě nadnáší. Navíc se přitom ani nezpotíme," pochvaluje si vodní gymnastiku třicetiletá právnička Lenka.
Proč si to užijete: Tato poloha je tak diskrétní, že ji nemusíte odkládat až na večer, kdy se pláž vylidní. Zatočí se vám hlava už jen z pocitu, že do vás partner proniká před zraky nic netušících lidí. Pro spoustu párů je sex ve vodě taky jediná příležitost, jak si užít vysoce výhodné milování vestoje, které je vzrušující hlavně pro ženu.
Extra vodní rodeo: Koleny mu masírujte půlky. Chlapi milují laskání na zadku. Opravdu! Určitě také využijte možnosti líbat se a objímat, aniž byste se zalehli.


Pravidla vodního milování
Tohle potřebujete vědět pro bezpečný sex ve vodním světě.
Kondom a voda:
* Ve vodě se latexová ochrana natahuje na penis obtížněji než na suchu. Jestliže dovnitř pronikne voda, kondom nebude sedět pevně a může sklouznout. Proto ho pokud možno navlékejte ještě mimo vodní plochu.
* Když se milujete doma ve vaně, nepoužívejte žádné kosmetické přípravky (šampon, pěnu do koupele, sprchový gel). Můžou totiž narušit latex, ze kterého se kondomy vyrábějí. Zatím nikdo nezjišťoval, jak moc s prezervativem zatočí chemikálie, které se přidávají do bazénů a vířivek. Přesto zapomeňte na hrátky naostro a svému milovanému ho určitě nasaďte.
* Jestliže se do podvodního milování pustíte se stálým partnerem a nemusíte se tím pádem obávat pohlavních nemocí, můžete použít jinou, voděodolnější antikoncepci.

Zvolte správný lubrikant:
Voda smyje přirozenou vlhkost vašich sliznic, takže vás pronikání může bolet nebo pálit. Řešení je jednoduché: Použijte spoustu silikonového lubrikantu, který se ve vodě nerozpouští a zůstane na svém místě. napsal/a: Andysekk 03:52 | Link komentáře (0)


< Novější články