Na vzpomínkách moři,
svojí lodě kapitánem.
V majáku oheň hoří,
vede Tě nocí, ránem.

Ač vede Tě maják,
občas najedeš do skal.
Jsou tvrdé, a jak
jak zkušenost cos získal.

Na vzpomínkách moři,
občas se s lodí převrátíš.
Utápíš se v hoři,
že už ten čas nevrátíš

Únorové vyznání lásky
(atyp 6*6 řádků veršovaných)


Jsi krásná,
jak svítání,
když čekám
až zahřeje mě
u Tebe, jinde ne
jsem láska Tvá.

Jsi kra ze sna
a jí radostné vítání
když se lekám
jak smrt jemně
ve vodě studené
umí být laskavá

Jsi tím snem
a já sám
jsem v nejistotě
city stojí křehce
vím, že zítra
když zazebou
jiné to může být.

Každým dnem
kterým Tě mám
mohu milovat proto Tě
Děkuji jak lehce
slunce z jitra
a že sním a s Tebou
tu můžu žít.