Kuře na paprice

Nesu něco do nosu
na červeném podnosu

na kusu plastu z Číny
nesu zbytek ze svačiny

ještě horší to být může
medituje tiše kuře

teď zahýbalo nohou…..
to přeci mrtvolky nemohou !

„ zakazuji ti to !!! “
to mi jsme myslící bytosti
myslíme :
na šukání, žrádlo a blbosti !!!


© 1999-2016 henryhill©copyright 2.2.2015

bez názvu 2015….

Jsme vlastně Bozi
schovaní v uzlíčku
s kostí a masa
něco Tě prosí
uvědom si svou výšku
to bude krása

jsme určitě Bozi
ukrytí ve schránce
která se rozpadne
bolesti se množí
dá kolik ran chce
chceš-li
to snad ne ?

© 1999-2016 henryhill©copyright 15.2.2015

Duše

Jsi jedna duše
tak krásná čistá průzračná
to zní jednoduše
vždyť jsme na cestě ke štěstí
jen kdyby černá mračna
nezakryla jas ten
však znovu budeš šťasten
až podaří se zpod mraku vylézti

© 1999-2016 henryhill©copyright 1.2.2015

Londýn 1.12.2013

(ne) všechny dveře vedou do ráje

úvod:
Bloudím přízemím nemocnice
nevím kam mám se dát
o pět minut později…………

Rukou Ti šmátrám pod košilí
divím se, že se nebráníš
už jsem vzrušen milá dívko
tak asi každou chvílí
zajedu ještě rád i níž

ležíš klidně ani nedutáš
to abych z Tebe nevyklouz jistě
dal jsem si láhev vodky na kuráž
však obavy nejsou na místě

divím se, že málo saješ
když Ti ho strkám do pusy
nevím na co si tu hraješ
to se přeci nesluší

jo asi mi to připadá i divný
a to jsme teprve někde v půli
namoč ho, aspoň na něj plivni
zoubkami hezky přejeď po bambuli

proč mám ale pocit, že nedýcháš
přitom tenhle večer měl být náš

z úst Ti teče moje sperma
vím, že mi budeš nadosmrti věrná
když zavírám dveře s nápisem márnice
s velikou chutí zas napít se ……..

© 1999-2016 henryhill©copyright 1.12.2013

Útěk

Na útěku před sám sebou
skáču vesele přes kaluže
pocity mě sice zebou
že horší už to být nemůže

trochu se ztrácím v realitě světů
pouze jeden krok od spasení
co vlastně sere mě tu ?
že měl jsem vše…. teď nic není


© 1999-2016 henryhill©copyright 18.9.2013

Vodka 40%

Rozjímám u láhve s lihovinou
že zcela jistě mojí vinou
jsi teď s jiným a já s jinou
tedy já jako s lahví
ve svém soukromém útěku
od realit domělích
Bůh asi tak, jak ví ?
že pro světa útěchu
padá domě líh
(po lahvích :-)

© 1999-2016 henryhill©copyright 18.9.2013

O jídle

Sebral jsem venku
dva psí výkaly
že Ti to nebude chutnat
všichni mi říkaly

nakonec Ti to šmakuje
jen to chtělo víc skořice
vypadá to že dnes
vše mě daří se
víš kolik jich
ještě tam venku je ?


© 1999-2016 henryhill©copyright 12.9.2013

29.8.2016 ráno 1:00 hod
a 30.8.2016 po 12 hodině

Propad II.

Něco se dá napsat přece
když zakletý solu-medrolem
v bažině maniodeprese
zkouším vylézt horem dolem

níž se noří moje bídné tělo
jako kdybych nikdy nebyl potřeba
je přesně tam, kde být nechtělo
hloub a hloub do té sračky zabředá

čím víc se mrskám
tím hloub klesám
třeba mi dojde
že zabíjím se sám

jde to ztuha
ale stejně jako obvykle
jak bez ducha
vsakuji se do židle


je to jenom sebedestrukce vlastně
co nutí mě nevylézt z bytu ?
na všechny se usmívat šťastně
tak raději pořád ta troska spí tu

© 1999-2016 henryhill©copyright 30.8.2016

Propad

Něco se dá napsat přece
když zakletý solu-medrolem
v bažině maniodeprese
zkouším vylézt horem dolem

hloub zapadá moje bídné tělo
jako bych nikdy nebyl potřeba
je přesně tam, kde být nechtělo
jak těžko se z toho ráno otřepá

čím víc se mrskám tím hloub klesám
nakonec mi dojde, že zabíjím se sám

ať mě někdo prosím dorazí
nechci zas žrát nějakou chemii
řeknu Vám milí drazí
zázrak je, že zatím žiji :-)

© 1999-2016 henryhill©copyright 29.8.2016