V ošatce rostou koťata
ještě včera sněhem
byla země celá zavátá

Oko přimhouřit můžete
kdy této chvíle během
srdce otevři lásce kotěte

Sníh k oceánu popluje
koťata si rozeberou přátelé
ten kdo čistě miluje

pro něj je vše veselé


© 1999-2017 henryhill©copyright 20.2.2017

.

Nedělní odpoledne
všichni jsou zalezlý
„ ale to nech
buď jsou po návštěvách
nebo po hrobech …….

© 1999-2017 henryhill©copyright 19.2.2017

co s tím ?
trpělivě hraji si
se svými
černými stíny
v tomto stavu
se to nabízí
když v tom plavu

A život je vlastně
plný nástrah
kdy paralyzuje
nás strach
jako část mě
třeba jednou
to všechno spadne
půjde tmou
sám můj stín


© 1999-2017 henryhill©copyright 16.2.2017

Když už vstal jsem
tak jsem si napsal báseň
kdy jedna má sen ;-)

Dneska se každej poznává na fejsbuku
trpělivě čeká na zprávy od lásky
třeba pozve mě na louku
takový ona mívá otázky

Realita jak splašený kůň utíká
marně svého stavu hledá viníka

Je přihlášený a neodpovídá
jsem rozmrzelá a dokonale
nasranost se smutkem se střídá
už má chlapec na mále
no odpověděl......... a vida

Život se pomalu drobí
do mobilu pípnutí
ano jsme zajatci
téhle doby
která nás nutí
mít z toho ještě legraci ......



© 1999-2017 henryhill©copyright 16.2.2017

Je to dojemné

než země slunce obletí
budu pořád Tvojí obětí

čekat marně na jeho objetí
a ty ptáš se mě
„co je Ti ?“

proč ?
věřit stále Tvým lžím
bez citu už nevydržím

proto půjdu k němu radši
tudy k lásce je to kratší

hezkého Valentýna přeje Jindra Kopecký

V noci v metru
Máš priority neměné
já stírám z Tvého svetru
zbytky mého semene
asi Ti to vadí. Ne mě né


copyright 2013 henry hill

Genderově vyvážená básnička

K čemu jsou na světě peníze ?
Když jen pořád mění se.

A k čemu je na světě stará tetička ?
Když nepozná či jsi chlapec,
nebo holčička.
A nebo dokonce někdo úplně jiný…..


© 1999-2017 henryhill©copyright 11.2.2017

Rozrušování svojí jednoty

Asi mě zajímá,
jaký život žiji já.

Vlastně to není, tak zlé
bloudím na hranici samé.
Všech našich světů.
To je asi to co klame,
světlo když zhasne.
Nikdo se naštěstí neztratil,
všichni jste tu.

Tak, kdo mi bude vyprávět,
to co jsem zažil celkem ?
Měl jsem napsat líp závěť ?
Když teď v hrobě velkém.

Sám svoje rozhodnutí pročítám,
zmizet, …... už ale není kam.

Všechny jsem Vás miloval.

Vy to nepochopíte
a já vám to, ani
nedokáži vysvětlit.

© 1999-2017 henryhill©copyright 11.2.2017

Našel jsem báseň na zemi.

Říká kde kdo
„ dneska žij ! “
Mě je to však jedno.
Do zítra se to přece nezkazí.

Když ve víru deprese,
těsně u výlevky.
Čekám co mi
život přinese.
Proti tomuhle
to musí být už lehký.
Nebo budu sám nový.

Nová krev mi v žilách tepe,
Boha se ptám,
kde vzal Tebe ?
Že už tu nejsem sám.
Slunce a modré nebe.

© 1999-2017 henryhill©copyright 10.2.2017

Anti-konzumní láska

K Valentýnu dám Ti dar.
Letos na téma vúdú.
Tak celou noc poslepu,
slepovat Ti budu.
Moje srdce ze střepů,
abych Ti dál,
dál neunikal.

Místo na přípitek sektu.
Z mojí hlavy šťáva.
Věřím, že zcela jistě postačí,
připravena v odšťavňovači,
když tak prázdný
tu jak moje hlava
tak prázdný tu stává.
Až sám se leknu.

Když kostlivci rachotí,
u sousedů ve skříni.
A hází po sobě hezky nádobím.
Když, já si něco vždy nadrobím.
Říká manžel,
když třese se svou chotí.

© 1999-2017 henryhill©copyright 9.2.2017

Kdo je kdo ?

Mám divný pocit,
že kolem jsou všichni
větší blázni než já.

Asi jsem omylem procit,
tam, kde nikdo,
co je běžné nezná.

Nebo mě ta zelenina,
ze všeho rázem uzdravila.

Nebo jsem blázen,
tak trochu osvícený.
Který spadl na zem,
kde vlastně jiného, víc není.


© 1999-2017 henryhill©copyright 6.2.2017