Někdy nemůžu spát, jako třeba teď a někdy zapnu net, třeba dneska jo, většinou ale ne, nepomohlo by mi to, takže k čemu to dělat?..

Koukám na telku, a někdy ani to ne, místo aby mě to uspávalo, probouzí mě to, pokud mám štěstí (což při skladbě programu nebývá často..pro tento případ platěj výhody dývek, prostý způsob jak shlédnout něco kvalitního) místo aby mě telka uspala, vtáhne mě do děje, pokud mám teda to štěstí, ale většinou je to tak, že si lehnu, všechno vypnu a chci spát a říkám si, když teď vstanu a půjdu pro ovladač……….probere mě to, nebo když teď vstanu, tak v telce už nic nedávaj, takže………myslím na to, co bych si pustila, v duchu projíždím seznam vybraných eventuálních titulů a pak si řeknu, ale tak néé, prostě usnu

Taky si můžu vzít prášek na spaní, žejo, můžu. Já vím. A taky si tímhle tempem můžu vypěstovat solidní závislost na práškách na spaní. Můžu? No stopro že jo. Jenže to nechci a tak se zarputile snažím usnout a myšlenky se točí a točí a spánek?………….ten ne a ne přijít.

Občas když takhle ležím a naivně čekám, že každou chvilkou usnu, mě napadnou nějaký věci, myšlenky, docela dobrý třeba a říkám si, ráno si to zapíšu třeba, nebo to nějak rozeberu nebo s tím nějak něco udělám a ráno pak nikdy není čas a když pak čas je, nechce se mi myslet. Divný? Ale jo, proč ne, klidně to může bejt divný, prostě někdy se mi nechce myslet.