Venku prší, mám pocit jakoby pršelo už sto let……….včera pršelo, předtím..a v pátek, to taky pršelo, pátek……….to byl den, no…sakra, jít se projít když mě bolí hlava, není mi dobře a venku je hnusně a každou chvíli prší, jj, přesně takovej nápad můžu mít jen já…

Myslela sem, že by mi to pomohlo pomoct, ftipný je, že bych neměla myslet, fakt jo.

Teď když na to myslím, vždyť tohle by mohlo napadnout jen úplnou trubku, takže?…jo správně, sem trubka, a v pátek sem byla úplná trubka.

Kombinace všeho, nevyspání, stres, prášky na bolest hlavy, prášky na spaní, chmm ftipný jak jím prášky na spaní, abych je následně vyměnila za brufen kvůli bolesti hlavy, ptž………….nesnáším když mi třeští hlava.

No, nesnáším tolik věcí………..vlastně nemám ráda braní prášků, jenže ………..nevím, myslela sem, že když nezabírá nic, myslím tím moje pozitivní myšlení…například, tak ….což takhle dát si brufen

…což takhle ve stavu těsně před spadnutím do postele si říct, že procházka mi udělá dobře?

..jj to si může říct jen naprostej magor, a já.

Anebo to s tím, mám pocit že prší už sto let…………..já už měla pocitů………………..

A?

Tenhleten je naprosto normální, takový to běžně používaný klišé, prostě to, co se tak nějak běžně říká, „mám pocit že ten film sem už viděla, mám pocit že je venku teplo, zima, a blablabla………….“

Ustálený větný spojení, jo, a pak………….pak jsou ještě jiný pocity, takový ty vnitřní nitky, který když se zpřeházej………..anebo propletou a chcete je rozmotat…jenže jak, když nevíte kde je konec a kde ten začátek…………jen víte, že něco…….

A nechte to jen tak být

A co vlastně?

Ach jo……….

Moje filozofický pojetí není nejlepší, moje myšlenky nejsou nejlepší, jenže jak mám nemyslet, když něčemu nerozumím?..například. no? Jak?

Pocity…………fajn věc…………….když je zpětná vazba

Když není, tak se pak pocity měněj na nemožný myšlenky o všem možným a někdy i nemožným, jen aby se nějaká vazba utvořila, bohužel ta potřebná zpětná..to většinou není.

Víkend, a vlastně až dodneška, sem nějak celej prospala, takovej divnej spánek, třeba tři hodiny……a pak dvě tři hoďky v bdělosti, jenže takový tý bdělosti jakože…….totální útlum, třeba koukala jsem na zprávy, v telce..a jakmile skončila nějaká, jednojaká reportáž……….nevěděla sem o čem byla, kdyby se mě někdo zeptal, nebo semnou chtěl mluvit o čemkoliv z toho co bylo v tý reportáži, mlčela bych, ptž….já nevím?!

Vůbec mluvit………….problém, ptž………….o čem? A pak taky proč?