minulej tejden jsem si udělala neplánovanej vejlet do brněský Ikea a při týhle příležitosti jsem zjistila úžasnou věc o svým jménu:) a sice tuhle: dětem nedělá naprosto žádnej problém, mi říkat mým jménem, protože totiž ony to jméno znají a nepřijde jim zvláštní:))
Znají ho proto, protože se tak jmenuje každej druhej čoklík:))))
a jak jsem to zjistila? :) no nudila jsem se v tý ikeácký restauraci u stolu s kokotem, a jak jsem tak koukala, čím bych si to zpříjemnila, zahlédla jsem dětský koutek:) což samo o sobě ještě nic neznamenalo, ale oni tam maj dětičky takovou televizi, v který jim promítaj pohádky:)) nečekanééé:)) no tehdy zrovna dávali tučňáka:)) tak jsem si tam šla taky sednout:)) a koukala jsem na svýho oblíbenýho ptáčka 
a protože děti jsou naprosto úžasně, kouzelně, bezelstně opravdově zvědavé, tak se mě zeptaly jak se jmenuju:) no a slovo dalo slovo:))
a ten novej pes se může jmenovat stejně jako ty:-)
...
..hmm, koukám, že tady ses trošku už odvázala
ale nijak zvlášť
a to si myslíš, že mě vadí?
právě proto, že sem věděla, že mě nakonec budeš prosit TY a šlo ti to
děfka?
Užila sem si tě
a stálo mi to za to
BTW: já vůbec to co sem udělala obhajovat nechci, vysvětlovat taky není co, stalo se. Psi se rodí a umírají a někteří při tom umírání ani netrpí, jako třeba zavření v přepravce v nákladovým prostoru, sami v posledních minutách života..opuštění jen se svým strachem.
Někteří psi mají to štěstí, že je to přes injekci hned, tak buď ráda a mysli pozitivně
Zbytek zítra