no tak vánoce jsou šťastně za mnou, nějak jsem je přežila a teď už jen zvládnout chaotický přípravy na oslavy konce  roku a pak už snad konečně bude klid a mír i pro mě....

Nesnáším posílání vánočních esemesek a odrhovaček typu "šťastné a veselé"  podobný bláboly 100x omýlaný, je to neosobní a studený, letos jsem se k tomuhle taky zbaběle přiklonila, proč? njn..proč.. Naivně jsem myslela že už budu lidem kterým bych přát chtěla, přát osobně............nestalo se tak, a i když bych stejně všem přát osobně nemohla, tak bych jim určitě zavolala, jen být v poho..jenže moje předsevzetí vzalo za svý s příchodem první vánoční esemky kterou na můj mobil poslala první dobrá duše a ten den zrovna né poslední.....a moje dobrá myšlenka, že lidem kterým chci popřát hezký svátky prostě zavolám, vzala za svý....a proč? prostě strach, strach z toho, že bych to emočně nezvládla a brečela jim do mobilu a to jsem tedy opravdu nechtěla, poslední co bych si přála je někomu vzlykat na Štědrej den a mezi vzlyky přát radostný svátky, tak jsem zvolila metodu poslání sms.

Znáte takový ty smsky jakože "Letí Ježíšek s nadílkou, vrtí při tom prdýlkou?" no, určitě to každej zná, ale pro mě vánoce znamenaj něco symbolickýho, svátky který by člověk měl být v kruhu nejbližších, s rodinou, přáteli a možná právě proto, že jsem je nemohla trávit v kruhu rodiny, mě přišlo fakt dost pitomý abych byla ta která rozesílá esemky typu " Když šuká sob soba mají radost oba, když se sejdou tři sobi, tak se radost násobí....." a použila jsem básničku kterou jsem trochu upravila, hlavně jsem ji psala já, posílání 100x poslaných odrhovaček není můj styl, mám ráda originalitu, podle mého příjemná slůvka která pohladí, protože obejmout a přát osobně jsem nemohla...Doufám a věřím, že těm kterým má vánoční esemeska přišla, že potěšila, pokud ne, tak smůla, nenadělám nic.

..a tak letošní vánoce mám za sebou a jsem ráda.