Sluníčko...

Kapitola dvanáctá

Mezitím v Konoze

Naruto čekal na svého nejlepšího přítele před kanceláří Hokage. Našli ho před dvěma měsíci, musel zůstat nějakou dobu ve vězení. Byl to takový trest za to, že zradil Konohu, ale ty dva měsíce utekli jako voda. Svou nejlepší kamarádku nenašel, to ho nejvíc trápilo. Už to byli dva měsíce, co jí nikdo neviděl. Když totiž šel Kiba s Akamarem druhý den našli pěknou stopu, ale pak začalo pršet a stopa byla pryč. I Tsunade ztratila naději, že jí někdy najdou, proto také vyhlásila, že Sakuru někdo unesl, a že se v tom dál nebudou rejpat a tím její hledání před týdnem skončilo. Naruto však doufal, každý den stál chvíli u brány a pozoroval cestu, jestli se třeba nevrátí, ale už i on ztrácel naději.

Sasuke mezitím přemýšlel, jak nejlépe se Sakuře pomstít, protože stále věřil, že toto, to jeho uvěznění je její práce a nechtěl si připustit, že by Sakura opravdu zdrhla a ještě s nějakým mužem.  Vyšel z kanceláře a tam viděl šťastného kamaráda, který na něj netrpělivě čekal.

„Ahoj, Sasuke, tak už tě pustili?“ „Hmm…“ odpověděl. „Sasuke, mám ti říct od Kakashiho, že zítra v 9 ráno máme trénink.“ „Hmm…“ „Řekneš mi něco jinýho, než hmm?“ „Hmmm…“ řekl, ale rozesmál se. Tak tohle Naruta překvapilo a taky se rozesmál. „Hej, Naruto?“ řekl mezi tím, co se objali. „Ano, Sasuke.“ „Kde je Sakura?“ „Proč se ptáš?“ „Já jen, že bych jí chtěl za milé přivítání, náležitě poděkovat,“ řekl nabroušeně.

„Sasuke, tobě to nikdo neřekl?“ „A co mi měl, kdo říct?“ „Takže asi ne. No víš, Sasuke, Sakuru někdo unesl už před tím, než si se vrátil.“ Naruto zesmutněl. „A už jí nikdo ani nehledá, Sasuke. Před týdnem ji vyhlásila Tsunade za nezvěstnou, a že ninjové mají i jinou práci než nesmyslně hledat jiného ninju. Celkem mě to tehdy naštvalo a tady do dnešního dne jsem se s Tsunade nebavil, ale když mi řekla, že už tě propustijou, tak jsem se s ní musel usmířit, ale pořád se na ni zlobím.“ Sasuke otevřel ústa. Takže Tsunade mi nelhala, Sakura opravdu odešla na víc s nějakým cizím mužem. „Naruto, počkej tady ještě na mě chvilku. Musím si ještě něco zařídit.“ „Jasně brácho.“ usmál se na něj Naru a čekal.

Sasuke zaklepal u Tsunade. Ozvalo se nevrlé „dále“ a on vešel. „Tsunade, promiňte, že vás ruším, ale mohl bych mít prosbu.“ „Jakou Sasuke?“ „Prosím, pusťte mě hledat Sakuru.“ „Sasuke, promiň, mrzí mě to, ale ne. Nemůžu tě poslat na nesmyslnou misi.“ „To chcete, abych zase utekl.“ „Sasuke, zapomeň na ni. Sám si říkal, že… Já na ní kašlu, najdu si raději někoho jiného. Nebudu ztrácet čas hledáním nějaké holky.“ Tohle mu udělala naschvál. „Tak dobře,“ v duši se nevzdával, ale pokusil se z Tsunade dostat nějaký informace, „Tak mi prosím, alespoň řekněte, něco o muži, se kterým Sakura …utekla…“ „Sasuke,“ Hokage k němu přišla blíž a řekla mu. „Běž za Hinatou a řekni, že tě posílám a že ti má říct všechno, ale prosím tě, nevyděs jí. Je to Narutova holka. Takže jestli se jí něco stane, on bude ten, kdo tě zabije.“ „Hai, a děkuju.“

Sasuke se vrátil k Narutovi a zeptal se ho, jestli neví, kde je teď Hinata. „A proč to chceš vědět?“ „Ale, Tsunade po mě chtěla, abych jí jen něco vyřídil. Nic víc.“ „Bude asi doma, já jí zavolám a sejdeme se v Ichira ramen. Musíme nějak oslavit tvůj příchod.“ „Dobře za hodinu, tam budu.“

Když se potkali v Ichira ramen, Sasuke poprosil Hinatu, aby s ním šla na chvíli ven. Ona prvně nesouhlasila, ale když jí řekl, že ho posílá Tsunade, povolila. Zeptal se jí na to okolo Sakury. Ona mu všechno vyklopila. „A Hinato, myslíš, že šla s tím mužem dobrovolně, nebo jí donutil?“ „Sasuke, to opravdu nevím. Jenom ti říkám, co jsem viděla.“ „Hmm, ale i tak ti děkuju.“ řekl Sasuke a zmizel. Poslal zprávu do Zvučné, kde mezitím převzal vládu Kabuto a požádal ho o službičku. Ano, požádal ho, aby zjistil jméno toho muže a potom zjistil, kde je Sakura.

Kabuto z toho byl zprvu v šoku, od kdy se Sasuke zajímá o nějaké holky, ale udělal to pro něj.