Sluníčko...

Kapitola druhá

„Sasuke?!" Řekla překvapeně.

„Hmmm, Sakura…ta slabá a neschopná a ubulené holka.“ Řekl Sasuke.

„Sasuke, nic o mě nevíš, tak laskavě sklapni.“ „Ale na druhou stranu si strašně sexy.“ řekl provokativně.

„Drž zobák Uchiho!!“

„Ty už mě nemiluješ?"Zeptal se překvapeně.

„Děláš si prdel? Jseš mi naprosto…“ Sakura nestačila dokončit svojí větu, když ji těsně nad hlavou prosvištěl kunai. Sklonila hlavu tak, že byla jen milimetr daleko od Sasukeho rtů. Sasuke toho chtěl využit a políbit ji, ale Sakura se okamžitě narovnala. Otočila hlavu směrem odkud kunai vylétl a uviděla dívku, která měla na sobě košili rozepnutou tak, aby šel vidět ten nejhlubší výstřih, měla také snad nejkratší kraťasy a na nose brýle. Sakuru vraždila pohledem.

„Okamžitě slez z mého Sasukeho!“ Sakura se hrdelně zasmála a odsekla: „Ty mi nemáš co poroučet. Dej si bacha na jazyk nebo tě zabiju, že ani nestačíš mrknout okem.“

„Pch ty si myslíš, že se tě bojím, Sasánek je jenom můj!"

„Já ti toho idiota neberu, jen se mi naskytla příležitost mu aspoň trochu namlátit." Uzemnila ji Sakura.

„Nech mého Sasánka na pokoji, nebo si to s tebou vyřídím!!"

„Hej já sem tu taky!!“ Ozval se Sasuke. „Karin, dej mi pokoj. Já si dokážu poradit sám. A ty Sakurko, jestli mě chceš vážně mučit, tak jedině v posteli.“ řekl slizce.

„Ale podívejme se, ryba promluvila." Rýpla si do něj Sakura.

„Nech mýho Sasíka být!" řekla Karin.

„Teda to je fakt doják, mám vás obou po krk, můžeš už ty slepice vypálit, mám s tvým Sasíkem nevyřízený účty."

„Karin vypal, já o tebe nemám fakt zájem a laskavě mi neříkej Sasí, Sasánku, Sasoušku a tak podobně."

„Ale Sasí…“ Karin začala fňukat a běžela pryč, aby se v klidu vybrečela.

Sasuke se začal na Sakuru dívat tak nějak jinak a Sakura se začínala cítit nejistě.

„Nedívej se tak na mě!! Z tvýho pohledu je mi na blití.“ „Ale no tak Sakurko, přece by sis nenechala ujít jedinečnou příležitost…“ Sakura ihned věděla o co mu jde.

„Zklamu tě, do postele s tebou fakt nejdu."

„Kdo říká, že se mnou musíš jít dobrovolně."

„Sasuke, jestli sis toho nevšiml, tak se momentálně nemůžeš naprosto pohnout, tak si nech ty řeči!"

„Sakuro, ty si fakt myslíš, že jsi tak silná, a že mě zadržíš? Já tady rozhodně nezůstanu.“

„Jak myslíš, jen jedno mi řekni, když sem tak slabá, tak proč tu ještě jsi, ubožáku."

„Protože jsem si to s tebou úžasně užíval, ale jestli chceš vážně bojovat, tak jedině v posteli." Sakura to nemohla vydržet a vrazila mu facku, až mu zanechala otisk na tváři.

“Nemluv se mnou jako s ku**ou!“ Ale jak mu Sakura vrazila tu facku, neuvědomila si, že pustila jednu jeho ruku. Sasuke toho ihned využil a Sakura ani nestačila mrknout a měl volnou i druhou ruku. Rychle se otočil a teď byla Sakura pod ním. A udělal něco, po čem už tak dlouho toužil. Sehnul se k ní a hrubě a vášnivě jí políbil. Překvapením bylo, že mu Sakura vrazila druhou facku a to ještě větší.

„Sasuke nech toho, ty nemožnej idiote, já o tebe nestojím." Zařvala na něj Sakura, odstrčila ho a rozběhla se pryč. Sasuke, ale nehodlal přestat v tom, co právě začal. Brzo Sakuru dohnal, o to horší to pro ni bylo, když jí udeřil do zátylku tak, že omdlela. Když otevřela své smaragdové oči, ležela na měkké posteli, ruce měla přivázané chakrou k posteli. Očima hledala po místnosti a na kraji postele uviděla jejího věznitele.

„Co chceš dělat Sasuke?!" Zeptala se, jako by to tušila.

„Co bys asi řekla? Chci se s tebou pomilovat.“ Řekl. Sakura se nestačila ani nadechnout a cítila jeho horké rty na svých. Chtěl ochutnat i její jazyk, ale to už mu nedovolila a kousla ho do spodního rtu. Sasuke sykl bolestí.

„Sakurko, takhle by to nešlo, jestli nebudeš hodná holčička, tak to s tebou skoncuju dost rychle."

„Mám jednu otázku, co si myslel tím, že to se mnou skoncuješ dost rychle, jako že mě zabiješ nebo znásilníš, předpokládám, že mě znásilníš tak jako tak.“

„No vidíš, jak si chytrá, máš pravdu, znásilním tě tak jako tak, ale jestli budeš zlobivá, tak tě to bude bolet........dost bolet."

„Sasuke zapomněl si na jednu dost důležitou věc, já se tě nebojím a rozhodně se s tebou dobrovolně nevyspím." „Sakurko, ty si taky na něco zapomněla, momentálně si s tebou můžu dělat, co chci a taky že budu."

„Sasánku, já nejsem tvoje hračka, aby sis se mnou dělat, co chceš!"

„Ty jsi tak roztomilá, když si bezmocná, ale momentálně si MOJE hračka." Sasuke z ní strhl triko a začal jí laskat rty. Sakura slastí přivřela oči, nevěděla, co to s ní je, tohle nechtěla, ale se Sasukeho polibky jako by ztrácela svojí vůli, sama sebe nachytala, že po něm touží, ale tuhle myšlenku chtěla, co nejrychleji dostat z hlavy. Sasuke, ale nepřestával. Nechtěla ani vědět, co se bude dít dál. Hrozně moc se jí to líbilo, ale nechtěla si to přiznat, tolik toužila po jeho polibcích a dotecích.

„Ty uchyláku si mi tak odpornej, že se na tebe nemůžu ani podívat!" Vpálila mu, ač nerada.

„Nemusíš se na mě dívat, že jsi to ty, tak ti to umožním." Sasuke ji z vlasů sundal čelenku se znakem listové a uvázal ji Sakuře přes oči. Dál už věnoval pozornost jenom jejímu tělu. Sakura ho neviděla, ale cítila jeho dobyvačný jazyk na svém těle.

„Sasuke, prosím rozvaž mi ruce." Zaprosila v blaženém vzdychnutí.

„Sakuro, řekni mi, kde mám brát tu jistotu, že mi neutečeš nebo se mě nepokusíš zabít."

„Sasuke slibuju, že ti neuteču ani ti nic neudělám.“ Sakura se ani nestačila nadechnout a měla volné ruce. Sakura se chvěla pod náporem nových pocitů, které jí přinášeli Sasukeho polibky a doteky. Nemohla uvěřit tomu, že dokáže být tak jemný.  Pomilovali se spolu.

Nakonec ji objal a usnul. Zatímco Sakura přemýšlela nad svou zradou, zradila všechno, v co věřila, a nejhorší na tom bylo, že zradila svou vesnici, Konohu. I přes hrozné myšlenky usnula.