Léto v tanečních Kapitola osmá Po snídani jsme se měli rozdělit do družstev, což se nám nakonec podařilo. Naštěstí jsem byla ve skupině s Lil, ostatní byli v těch lepších skupinách, ale Romana jsem nikde neviděla. Copak se mu asi stalo, že tu není. Když jsem tak na něj myslela, přiběhl celý udýchaný do tělocvičny. „Promiňte, musel jsem pomoct údržbáři.“ řekl a vydýchával a za ním přiběhl Petr se stejnou výmluvou. „Mě spíš přijde, pánové, že jste se někde flákali. Za trest půjdete do nejhorší skupiny.“ „Achjo,“ řekl smutně Petr, když však uviděl složení naší skupiny, tak ho to, jako i Romana potěšilo. „Pane Petře, buďte rád, že nedostanete nějaký jiný trest. Tohle vám nikomu, kdo jste tady, trpět nebudeme. To bude platit pro všechny, za pozdní příchod budete mít tresty!!!“ řekl výhružně instruktor a pokračoval ve výkladu, všichni ho ignorovali, teda až na mě. Já jsem opravdu nevěděla, jak to tady chodí. „Ty ho posloucháš?“ ozvalo se mi u ucha. „Hmm.“ „Každej rok mele o tom stejným. Nemá cenu ho poslouchat. Raději mi prozraď, proč ty jsi v poslední skupině. Typoval bych tě při nejmenším na 2.“ „No, s tancem nemám moc zkušeností a tak mi řekli, že bude nejlepší, že pojedu pěkně od začátku.“ „Trochu škoda, krásko. Po pár dnech budu ve 2 nebo v první skupině.“ Tak to mě celkem naštvalo. Ještě se bude chlubit, že je lepší než já. Já mu ještě ukážu. Pak jsem si uvědomila, že to nemá cenu. „Řekla bych, že i mě je to líto, ale není. Chci se něco nového naučit. Nejsem tu proto, abych se flákala.“ Zase jsem ta zlá, ani jsem si to neuvědomila, ale najednou mi ho bylo líto. „Hmm, si myslíš, že se tady flákám, to se ještě uvidí.“ Celý náš rozhovor sledovaly dvě oči, Krisiny oči. Očividně žárlila, hodně žárlila. A to jsem myslela, že to tady bude pohodička. Romana jsem trochu odstrčila a on se na mě zmateně podíval. „Promiň, ale tvoje přítelkyně mi to dá sežrat, jestli budeme pokračovat v rozhovoru.“ „Moje přítelkyně, a která? Že o tom nevím, že s někým chodím.“ zase zašeptal a podíval se na toho, kdo nás pozoroval. „A, ty myslíš Kris. S tou už je dávno konec. Dala mi kopačky.“ řekl a smutně se podíval do dáli, jako bych mu otevřela starou ránu. Chtěla jsem ho obejmout a pohladit po tváři a tím ho utěšit, ale nemohla jsem. Bylo by to příliš. Už tak jsem neměla s klukama zkušenosti, ono nebyl na ně čas. Buď jsem trénovala, učila se nebo chodila do školy. Podívala jsem se mu do očí a usmála se na něj. Usmál se na oplátku na mě taky a tím mě ujistil, že je v pohodě. Dnešní den proběhl až na pár provokací v klidu a my jsme začali trénovat. Na naši skupinu nějak netlačili. Takže nás začali učit základní kroky. Hrála jsem si na nemehlo a docela mi to šlo. A největší legraci z toho měla Kris. Mě byla ale ukradená. Hned v zápětí se však na její tváři objevila nesmírná žárlivost, protože ke mně přišel Roman a hodně mi pomáhal. Po obědě jsme měli volno a já se vytratila nenápadně z areálu. Nasedla jsem na autobus a odjela do studia. Před ním mě čekal vrátník a předal mi klíče. Jak rychle se objevil, tak rychle zmizel. Vzala jsem klíče a vstoupila jsem do studia, bylo nádherné, dalo by se říct, že lepší než mám doma. Začala jsem trénovat a skončila až v 5. Sbalila jsem se a utíkala na autobus zpátky. Sotva jsem přišla udýchaně do pokoje, hned jsem viděla nenávistné pohledy Kris. A pak mi došlo, co si myslela. Ano, myslela si, že jsem s někým někde…však vy víte. J Vešla jsem do sprchy a spláchla ze sebe ten pot. Převlékla se a mazala na večeři. |
