 Nevzpomínám si…Kapitola čtvrtá Směna byla sice dlouhá, ale nebyla náročná, když jsem se vrátila, můj byt zel prázdnotou. Uvolnila jsem se a pustila si televizi v obýváku a po náročném dni jsem usnula. Probudilo mě až to, že mě někdo vzal do náručí a odnášel do ložnice a zašeptal: „To by mě zajímalo, jak si to se mnou chceš vyřídit?“ V té chvíli jsem procitla úplně a neznámému jsem vrazila pěstí do obličeje. Překvapilo ho to. „A co nějak tahle stačí?“ zeptala jsem se a on překvapením několikrát zamrkal… „Vypadni Uchiho, nikdo tady na tebe není zvědavej. Sice jsem ti pomohla, ale to neznamená, že tě nemůžu nahlásit, že jsem tě viděla.“ „To bys neudělala, třešinko.“ řekl a ušklíbl se.
„A jakou máš jistotu, že jsem to užneudělala?“ „Máš pravdu, nemám žádnou jistotu. Až na to, že vím, že mě pořád miluješ.“
Tak tím mě naštval, sice měl pravdu, ale řekl to tak arogantně, že jsem mu řekla:„Miluju dávno někoho jiného, ale myslím, že ty ho určitě znáš. Má modré oči jako obloha a jeho vlasy září jako samo slunce a dokonce tě stále považuje zapřítele. Tys byl vždycky jen pan nedosažitelný a to mě zřejmě nejvíc lákalo. Jenže když jsi odešel můj Naruto se o mě pěkně staral a já se do něj zamilovala.“ „Lžeš?“řekl a přitlačil mě ke zdi silou. „Nelžu,“zašeptala jsem a přímo mu pohlédla do očí. Vím, že měl pravdu, milovala jsem stále jen jeho, ale rozhodně jsem se nechtěla nechat tak ponižovat. „Jense stačí na tebe podívat a vím, že mi lžeš. Stále mě miluješ a hned ti todokážu.“ Chytil mě hrubě za tvář a políbil mě. Nejprve jsem jeho polibky opětovala, ale pak jsem ho od sebe odstrčila, protože jsem si uvědomila, co se mnou dělá. Má ruka mu okamžitě přistála na jeho dokonalé tváři. On se však jen mému chování ušklíbl. „Tak fajn, něco sis zase dokázal. Tak vypadni.“ poodstoupil o několik kroků a zašeptal.
„Já se vrátím, třešinko.“ usmál se a zmizel. End Flashback
A to byl zlomový den, rozhodla jsem se, že už více nechci být součástí této vesnice. Součástí své bolesti. Snad mám nárok na trochu klidného a šťastného života. Dal mi prostý důvod, který jsem tak dlouho hledala. Věděla jsem, že tohle bude mít následky, jestli mě najdou.Ještě ten večer jsem si zabalila nejpotřebnější věci. Oblékla jsem si černé věci, abych splynula s okolnítmou. Vzala jsem si batoh a zmizela jsem rychleji, než jsem sama očekávala.Čekala jsem problémy u brány, ale oni jako vždy spali. Proklouzla jsem okolonich tiše a už jsem běžela vstříc neznámu.
Kamse Sakuře až podaří dostat a jaké další dobrodružství na ní čeká…dozvíte se v dalším díle. :-P :-D |
ještě mi chybí pár kapitol a mám to hotový...tak to sem postupně budu dávat...tak hezké počteníčko