O autorovi


Jméno: JjSlunicko
Region: Znojmo
O mně:
Můj profil

Kategorie
Poslední příspěvky
Šablona vytvořena
Free Blogger templates

Sluníčko...

....další pokračování povídek, již brzy ;-)
02.Únor 2012
Pod rouškou temnoty 11

Pod rouškou temnoty

Kapitola jedenáctá

„Tak souboj už zřejmě nedokončíme,“ zašeptala jsem. Podívala jsem se do jeho očí, to však byla chyba. Uviděla jsem sharingan a pak jen hustou tmu.

 

Sasukeho mysl

Nějaký idiot mi pokazil plány. Bodl tu dívku a ještě drze řekl: „Dostal jsem tě, mrcho.“ Já jsem chtěl zemřít a ona pak najednou ucouvne a ten blbec jí sejme. Proč pak to asi udělala?!? Vzal jsem svou katanu a usekl mu bez milosti hlavu.

Pak upadla na kolena a promluvila: „Tak souboj už zřejmě nedokončíme.“ Takhle jsem to rozhodně nechtěl nechat. Aktivoval jsem sharingan a použil ho na ní. Začal jsem vyťukávat pečetě a přemístil jsem nás do našeho utajeného sídla, do sídla Uchiha.  Celou tu dobu jsem ji nesl v náručí, ale začínala být těžká. Donesl jsem ji do svého pokoje a položil jí na postel. Rychle jsem skočil pro obvazy a svlékl ji. Ten ninja jí nedokázal ani pořádně zranit. Naštěstí minul všechny důležité orgány. Obvázal jsem ji ránu a převlékl ji do Uchiha oblečení, které jsem našel. Už měla jen na tváři masku, zvědavost mi nedala a já se pomalu přibližoval k její tváři. Vím, že to není slušné a začervenal jsem se. Co když je to nějaká ošklivka, pomyslel jsem si.

Nemohl jsem to ale vydržet, tak jsem jí sundal masku a upadl jsem na zadek. Pod tou maskou se skrývala tvář, mě velmi známá.

„Sakuro,“ zašeptal jsem. Trochu se pohnula, ale její oči zůstali stále zavřené. Masku jsem ji vrátil zpátky. Zablokoval jsem jí čakru, aby mi nikam neutekla. Sedl jsem si do rohu a snažil se odpočívat, pak jsem si uvědomil, že by mohli potřebovat moji pomoc v Konoze. Vstal jsem a vyběhl ze sídla směrem k Listové.

Moji přátelé z Konohy mě napadli, nečekal jsem to. Ale oni zase na oplátku nečekali, že se postavím do jejich řad a budu bránit před Orochimarem vesnici. Nechápal jsem to ani já, ale cítil jsem, že dělám správnou věc. Pochopili, že jsem na jejich straně. Po několika hodinách zuřivého boje jsme vyhráli. Vesnice byla hodně zničená, ale nebylo to nejhorší. Se svou poslední silou jsem se přemístil k Sakuře a položil jsem se vedle ní na postel. Byl jsem raněný, ale podle mého to nebylo nic vážného.

 

Mezitím v Konoze

„Lady Tsunade, viděla jste Uchihu, jak bojoval po našem boku?“ zeptal se Shikamaru.

„Ano, celkem mě to překvapuje, že nám pomohl.“

„Máte pravdu, nikdo to od něj neočekával.“ Když to Shikamaru dořekl, přiběhl Naruto.

„Tsunade-bachan, neviděla jste Sakuru? Nemůžu jí nikde najít.“

„Naruto, o čem to mluvíš? Sakura je přece na misi daleko odsud.“ řekl Shikamaru.

„Ne, není. Tsunade moc dobře ví, o kom mluvím. Řeknu to teda jinak. Kde je ANBU Yumi, vím, že to je Sakura. Omylem jsem ji odhalil.“ Shikamaru se na ní nevěřícně podíval.

„Tsunade?!? Dlužíte mi vysvětlení.“ Hokage tiše přemýšlela o vysvětlení, které jim má dát.

„Máte pravdu. Yumi je Sakura. Ale moji ninjové mi řekli, že ji naposled viděli, když bojovala s Uchihou. Pak se Uchiha objevil tady a ji jsem nikde neviděla. To znamená, že zemřela při souboji.“

posted by JjSlunicko @ 18:26  
Komentáře (0):
Přidej komentář
« Domů