O autorovi


Jméno: JjSlunicko
Region: Znojmo
O mně:
Můj profil

Kategorie
Poslední příspěvky
Šablona vytvořena
Free Blogger templates

Sluníčko...

....další pokračování povídek, již brzy ;-)
05.Leden 2012
Pod rouškou temnoty 1

Pod rouškou temnoty

Na každém kroku čeká naše hrdiny nebezpečí, láska a odpuštění…nechte se strhnout příběhem do jiné doby…

 

Kapitola první

Začalo to před mnoha a mnoha lety. Byla jsem ještě malá a vyrůstala jsem ve vesnici jménem Konoha se svými rodiči a svou malinkou sestrou. Mým velkým snem bylo stát se ještě lepší ninjou než moji rodiče a chodit se Sasukem Uchihou, mou jedinou láskou. Byli jsme velcí přátelé a on ani netušil, že jsem do něho po uši zamilovaná. Trávili jsme spolu a s Narutem hodně času. Dělali jsme vylomeniny a prováděli jsme lumpárny. Když si na to teď vzpomenu, lehce se pousměju.

Flashback

„Naruto, teď je řada na tobě. Zazvoň.“ „Ale Sasuke, to nemůžeme.“ řekne Naruto.

„Srabe,“ řeknu a šíleně se usměju. Přišla jsem ke dveřím blíž a stoupla si na špičky. Natáhla jsem se a zazvonila. Pak jsem rychlostí blesku vzala nohy na ramena. Sasuke s Narutem na mě nevěřícně prvně koukali, ale pak se rozeběhli za mnou.

„Sakuro, kde se to v tobě vzalo?“ zeptal se mě Sasuke.

„Si myslíte, že jenom vy můžete dělat lumpárny?“ řekla jsem a se zlostným úsměvem jsem je chytla za ruce a vedla je pryč. Už jsme jenom zaslechli, jak se stará paní rozčiluje, že jí někdo zlobí a my se smíchem jsme utekli pryč.

End Flashback

 

Byli to krásné časy až do doby, kdy Sasukeho starší bratr vyvraždil celou jeho rodinu. Přežil jenom Sasuke. Všechno se změnilo. Sasuke s námi přestal mluvit a komunikovat. Oddálil se od nás, ale moje láska k němu se nezměnila. Dostali jsme se do Akademie pro ninji a nebavili se spolu. Když jsme vyrůstali, přestalo mě bavit se kamarádit s Narutem, ten mě však stále otravoval a Sasuke nás zase všechny ignoroval a čas si tiše plynul.

Po zdárném výcviku nás čekal čas, udělat další krok a tím bylo dostat se do týmu a začít pracovat pro Hokage. Nečekala jsem, že to bude jednoduché, ale zas tak složité. Den, kdy nás měli rozdělovat do týmu, se blížil. Mé očekávání předčilo vše. Dostala jsem se do týmu 7 a složení tohoto týmu: stále otravný Naruto Uzumaki, moje jediná láska Sasuke Uchiha a nakonec náš sensei, který nás měl učit, jmenoval se Kakashi.

Takhle jsem se dostala do týmu 7. A co se s námi stalo? Vyrostli jsme. Sasuke opustil Konohu za účelem pomstít svůj klan, nabrat sílu a Naruto odešel, aby dokázal ovládnout svou lišku, o které zjistil, že jí má. A co se stalo se mnou? Zůstala jsem sama a učila se u té nejlepší učitelky u naší Hokage Tsunade. Byla ze mě jedna z nejlepších kunoiči a tak se dostáváme k mému pravému vyprávění.

 

Šla jsem jako každý večer domů po službě v nemocnici. Dala si osvobozující sprchu a lehla si do postele, abych si mohla po té dřině odpočinout. Nečekala jsem, že dnešní služba mi dá tak zabrat. Byla jsem asi 5 hodin na operaci a několik hodin jsem léčila svou čakrou nemocné. Usnula jsem po pár minutách, popravdě únava dělá své.

Byla skoro půlnoc, když jsem zaslechla nějaké zvuky. Od té doby, co mě všichni opustili, mám hodně lehké spaní. Otevřela jsem oči a podívala se směrem, od kterého vycházeli rušivé zvuky, a uviděla jsem siluetu v okně. Protřela jsem si oči, nemohla jsem totiž uvěřit tomu, co vidím. V mém okně stál Sasuke, byl starší. Jeho postava byla mužnější, jeho rysy tváře zhrubli. Nemohla jsem ho zprvu poznat.

posted by JjSlunicko @ 22:03  
Komentáře (0):
Přidej komentář
« Domů