Výdej energie – což je spotřeba energie v organismu, která závisí na věku, pohlaví, velikosti a tělesné kondici člověka a jeho tělesné aktivitě, by měl odpovídat i jejímu příjmu. Energie se získává z energeticky bohaté potravy. Strava obsahující více energie, než tělo spotřebuje, vede k obezitě. Na druhé straně snížení energie ve stravě vede ke ztrátě tělesné hmotnosti.

Pokud si dopřejeme párek nebo koblihu, měli bychom pak pro vyrovnání příjmu a výdeje energie skoro půl hodiny plavat, nebo čtvrt hodiny běhat, abychom přebytečnou energii spálili.

Kdo příliš nemiluje pohyb či nemá tolik času uzeniny „vyběhávat“, musí se více orientovat na svůj jídelníček. Ten ale nesmíme ve snaze počítání kalorií nebo joulů ošidit v neprospěch vlastního zdraví a kondice.

Důležité látky

Mezi nejvýznamnější potraviny, které dodávají tělu potřebné látky a pohodu, patří především zelenina, ovoce, obiloviny a olejniny, které obsahují látky významné pro zdraví člověka. Mezi tyto látky se řadí alkaloidy, přírodní dusíkaté látky, které se v přírodě vyskytují v rostlinách v nepatrných dávkách, jinak by naopak tělu neprospěly. Nacházejí se třeba v bramborách, rajčatech či máku.

Enzymy, podobně jako vitamíny a hormony řadíme mezi biokatalyzátory a většinou jsou živočišného původu. Mezi ty rostlinné látky patří třeba bromelin z ananasovníku. Lidským hormonům v rostlinách odpovídají rostlinné fytoestrogeny – třeba v šalvěji a fytogonadotropiny, i když toho po chemické stránce nemají moc společného. Glukokininy zase mají podobný účinek jako hormon inzulín a mají proto vliv na snižování krevního cukru, jsou obsaženy ve fazolových luskách a v listech borůvky. 

Fytoncidy mají antibiotický či antibakteriální účinek, typicky fytoncidními rostlinami jsou česnek, cibule a křen.
Glykosidy, esterové deriváty cukru se nacházejí v léčivkách jako medvědice, náprstník, konvalinka, v zelenině a ovoci poměrně vzácně.
Hořčiny – látky hořké chuti ovlivňují příznivě trávení a jsou obsaženy v některých bylinách jako je pampeliška nebo pelyněk, ale i v artyčoku, pepři zázvoru.
Flavonoidy – rostlinná barviva vytvářejí většinu barev ovoce a zeleniny. Tyto látky, nazývané někdy také bioflavonoidy, působí jako důležité antioxidanty a jejich účinnost zvyšuje vitamin C.

Antioxydanty jsou sloučeniny, které pomáhají neutralizovat škody způsobené organismu volnými radikály a poskytují ochranu proti nemocem, jako jsou infekce a některé druhy rakoviny. Mezi antioxidanty patří například vitaminy C a E, beta-karoten a minerály selen a zinek. Rovněž látky obsažené v bobulovém ovoci, zeleném čaji a jiných rostlinných potravinách jsou dobrými antioxydanty.

Důležité jsou i esenciální mastné kyseliny nutné k růstu a jiným procesům v organismu, které však tělo nedokáže samo vytvářet, proto je musí dostat v potravě. Omega-6 mastné kyseliny jsou obsaženy například v ořechových jádrech, semenech, fazolích či avokádu. Jsou nezbytné pro zdravý krevní oběh a kůži i jiné tělesné funkce.

Omega-3 mastné kyseliny se vyskytují nejvíce v tučných rybách, především v mořských, jsou však i v jádrech vlašských ořechů, lněném semínku, fazolích, obilných zrnech a některých rostlinných olejích. Pro organismus jsou rovněž velmi důležité.

Vitamíny

Mezi další důležité látky v potravě patří samozřejmě již zmíněné vitamíny – především C, vitamíny skupiny B, vitamín D, E a K a kyseliny, třeba kyselina listová – potřebná pro krvetvorbu – obsažená v jablkách, brokolici, zelí, čočce či hlávkovém salátě. Potřebný je i biotin, označovaný jako vitamín H, který udržuje svěží pokožku a podporuje činnost centrální nervové soustavy – je v ovesných vločkách, obilí, sóje, hrachu a rajčatech.

Zapomínat nesmíme ani na minerály, které se vyskytují prakticky ve všech rostlinách – potřebujeme zejména vápník, železo, draslík, sodík, mangan, selen a zinek, ale i měď či fosfor, kobalt, jód a chróm.