„Očekáváte, že vám řeknu, co je to umění?
Kdybych to věděl, nechal bych si to pro sebe“.

Picasso


Pablo Picasso byl bez jakékoli nadsázky největší umělec XX. století a dost možná, že i dosavadních dějin umění. Změnil pohled na umění jako žádný jiný umělec před ním, ani po něm. Postavil na hlavu do té doby užívaná pravidla výtvarné tvorby, ukazoval řadě umělců nové cesty a podněcoval je k dalšímu rozvoji uměleckého výrazu. Žádný jiný člověk není spjat s pojmem moderní umění jako Pablo Picasso.

Kdyby šly všechny ty slzičky smutku vyměnit za všechny moje radosti. Jen jeden takový obchod, aby už ani jedna slaná slzička nestékala, aby ten smutek se opadal stejně jako listí stromů, jen to si přeji. Nic jiného

Ráno jsem šel do práce, v hlavě prázdno, jediné, co mě drželo nad hlavou byla představa toho odpoledne, které mi hrálo ve snech..
Šel jsem se proběhnout, vzal jsem si sebou jablko k snídani.. cestou z domu se Slunce probouzelo na horizontu, osvětlvalo střechy, odráželo se a házelo střípky paprsků do potůčku, krásně šumějícího pod mými kroky.
Celé dopoledne jsem se těšil na oběd, měl jsem trošku hlad. Ale nic hrozného. Konec směny se blížil a o půl čtvrté jsem zabouchl krám vyzvedl barevná vonavá překvápka a šel  domů se převléci..
Odpoledne to bylo příjemné, procházka po nebeských končinách, šumivých lesích a dalekých cestách..cítil jsem se, jako ve snu, všechno bylo lehčí..každé slovo a každá věta..bylo to tak snové. Ale ten neúprosný čas nám nedal víc, než pár chvilek..slunce kráčelo svižně k západu, my jsme pokračovali v té čarokrásné pusté krajině.. ten přijemný třas pochopení byl v každém z nás..až najednou slunce zapadlo, první lampy se rozesvítili a v řadě jako vojáci salutovali v naší cestě domů..Na konci jsem cítil, že jsem kus sebe nechal v těch kopcích a lesích, malinkatej kousek sebe, který jsem tam nechal ale nahradil jiný, důležitější kousek.
Možná jsem se cítil o něco chudší, ne však o moc, byl jsem bohatší o čas strávený s lidmi, se kterými čas plyne jinak..

Den končí a já vím, že ty slova nelze smíti, je třeba se jim pousmáti a sny své i tvé plniti..dobrou noc:)

Tato diskuze k tématu rakovina mě dostala ze všech  těch chytrých("tělo patří do hrobu zhuntovaný") velkým způsoběm...

"Moje maminka umřela na rakovinu, nikdy nekouřila ani ona, ani nikdo v rodině, alkohol pila jen z povinosti při slavnostních přípitcích. Jediné co konzumovala byla káva a to ne moc. Myslím, že příčina rakoviny bývá v psychice - stresy, nespokojenost, přetěžování organismu."

Každej okamžik na téhle zemi je myslím zázrak, zvlášt v našem případě. Všichni jsme zdraví, máme kolem sebe ty které máme rádi..i když si třeba říkáme jak je k nám svět nespravedlivej..a další věci. A ten čas není nekonečnej, jednou bude všemu konec..bohužel..bohudík. Máme jen jednu šanci, tak udělejme vše proto aby to nebyl "výstřel" na prázdno..

Temně se přiblížil,
v koutě se krčil,
zlá hodina se přiblížila
pryč z bezpečí stínu..

dlouhá léta jej škrtil
nevěřil,
světla zhasla
celou tu dlouhou dobu.

Léta v moři plynula
vše zůstalo
nicsmysl neměnilo
hloupé nadávky,
rafičky v kruhu mizející


Ve stínu hodin
nebýt pánem času svého,
otrokem strachu
stáváš se další hodinou
větším a větším
pěvněji spoutaným

Času nezbyvá příliš
už jen chvíli
potom třeba..
už vždy.

Paprsek Sluneční,
z nebe padá
oknem sem vchází
ty však nic..
sedíš.

Nač myslíš?
Nevíš?
Tak přece běž,
čekají na tebe.

Náručí otevřenou,
úsměvů plnou.

Není proč se obávat,
nějak to vždy bude.


Tyhle věty jsem nějakým prazvláštním způsobem vyprodukoval. Ani nevím jak k tomu došlo..ale ne aby někdo nabyl dojmu, že se stalo něco špatného.. Dneska byl moc krásný den. Ve společnosti lidí, kteří jsou jak to napsat, hrozně milí..škoda, že takové dny nemohou být i zítra a pozítří. Dobrou noc..

Zkazil..co to vlastně znamená..? Asi tápu v temnotě. myslím, že přemýšlení občas prospěje každýmu z nás..

Kdybych byl ovoce, byl bych...Avokádo nebo jahoda

Kdybych byl barva, byl bych... světle modrá

Kdybych byl zvíře, byla bych... Zaječí rytíř

Kdybych byl domácí spotřebič, byl bych... mixér

Kdybych byl kniha, byl bych... Nebe nezná vyvolených

Kdybych byl oblečení, byl bych...tričko s límcem a krátkýcm rukávem

Kdybych byl šperk, byl bych...prsten

Kdybych byl věc, byl bych... psací stroj

Kdybych byl auto, byl bych... Delage D8-120S

Kdybych byl element, byl bych...voda

Kdybych byl strom, byl bych... Dub

Kdybych byl drink, byl bych... Cuba Libre

Kdybych byl příchuť zmrzliny, byl bych... jahodová

Kdybych byl člověk, byl bych...cílevědomým a pracovitým

Kdybych byl planeta, byl bych... Země

Kdybych byl hmyz, byl bych... včela

Kdybych byl veřejný dopravní přostředek, byl bych... tryskové letadlo

Kdybych byl písnička, byl bych... kytarová vypalovačka

Kdybych byl film, byl bych... psychologický až mysteriozní

Kdybych byl roční období, byl bych... léto

Kdybych byl květina, byl bych... tulipán

Kdybych byl povolání, byl bych... závodní jezdec

Kdybych byl kreslený seriál, byl bych...králik Oswald Walta Disneye

Kdybych byl místo, byl bych...náš kopec v pivonicích, kde ve stínu starých stromů nalézáme klid.

Kdybych byl dárek, byl bych... obrázek

Kdybych byl vzpomínka, byl bych... ta, se kterou se pojí úsměvy- naše nezapomenutelné dětství

Kdybych byl město, byl bych... Bystřice nad Pernštejnem

Kdybych byl smysl, byl bych... zrak, sluch, hmat..moc těžké..

Kdybych byl hra, byl bych... kreativní

Kdybych byl sladkost, byl bych...mléčná čokoláda

Kdybych byl denní doba, byl bych... když se Slunce prbouzí

Kdybych byl část těla, byl bych... ruka

Kdybych byl země, byl bych... Skotsko

Kdybych byl chuť, byl bych... osvěžující, myslím tím třeba čerstvé ovoce..

Kdybych byl sport, byl bych...rallye

Kdybych byl vůně, byla
bych... jak popsat vůni, která vzniká po bouři, v kopcích vlivem ostrého větru, tahá za listy stromů a sestupuje níže do našich oken?

Kdybych byl znamení, byl bych... střelec

Kdybych byl objekt, byl bych... kniha

Kdybych byl budova, byl bych...Metropolitní muzeum moderního umění v NY

Kdybych byl měsíc, byl bych... srpen

Kdybych byl parfém, byl bych...Davidoff Echo

Kdybych byl gumové cukrátko, byl bych... - to fakt teda netuším.

Kdybych byl hračka, byl bych... autíčko na klíček

Kdybych byl látka, byl bych... bavlna??

Kdybych byl tvar, byl bych... šestiúhelník

Kdybych byl odpoveď, byl bych... s rádoby-vtipným nadhledem

Kdybych byl slovo, byl bych... jablíčko

Tento zpovědní materíál jsem si propůjčil od jedné slečny. děkuju..

Ještě se vrátím k minulému příspěvku, nakonec to dopadlo dobře, i když nevím, ale se studiem budu pokračovat:)I přes to, že jsme do školy moc nenahodil, o to víc jsem pracoval a čas jsem neztrácel. Ale o tom jindy. Minulá sobota byla velice pěkná. Se svým tanečním týmem jsme navštívli nezvyklou oslavu narozenin jedné kamarádky. Bylo to parádní, srandy kopec. V našem případě hodně vysoký. Ale ono to nejde takhle komentovat..mám z toho hrozně fajn pocit. Lepší je to doplnit fotografiemi........:)

Včera jsem se krásně pobavil se slečnami ze svého tanečního týmu a byl to moc krásný sobotní večer. Avšak o tom budu rozprávat příště. Zítra se ukáže..zítra bude asi podobně těžký den jako byl ten maturitní. Nepocituji strach, je mi zle. Tak jestli je na téhle zemičce někdo kdo ví, jaký to je bejt vylitej ze školy nebo není, tak mi zítra prosím drže palce, bude to no o přední zuby..

Dvid Fincher je jako režisér střela, zabiják a frajer..jeden z nejlepších režisérůa jejich filmy nejsou prostopážnou limonádou všemožných klišé. Klub rváčů dávali včera kolem půlnoci, tka jsem to zkoukl a dost mě to vzalo.Děj se vypráví retrospektivně od chvíle kdy shlédneme první záběr, kdy Brad Pitt drží bouchačku v ustech Edwarda Nortona a potom vypravěč(Norton) začíná od začátku popisovat svůj příběh..Je to člověk co trpí insomnií, takže němůže ani za boha usnout...takže začně chodit na terapie..a žije v tom svým koloběhu..práce, trapie, postel..práce...Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti. Každý si v tomhle poseltví najde něco svého, tam njede o ten klub kde se mlátí bez bot a kravat, ale jde o to položit si pár otázek: Proč je tak důležitý nocit spodní prádlo s nějakým blbým nápisem, proč jsme otroky věcí(respektive kuchyně Ikea v případě Nortona)..proč to nehodíme za hlavu všechno? A ten návod jak sestrojit bombu z mýdla, respektive tnt je dost brutální...stále na ten film myslím..a pointa? Ta je v každém z nás, mylsím že jsem to celé nepobral, ale líbilo se mi velice to pojetí naštvaných, kteří jsou proti systému a je to hodně hodně dobrá legrace...