Každého v životě
provází přátelé.
Prý dokážou potěšit
po noci probdělé.

Pak jsou tu lidé,
co samotu milují,
a od svého světa
až moc si slibují.

A do další skupiny
patřím i já.
K lidem, co hledají,
však práci jim dá,
najít si přítele,
co nastraží uši.
Trávit s ním každý den,
svěřit mu duši.

Kéž bych tak mohla
s trápením ven.
Kéž by tu někdo byl
nocí i dnem.

Někdo, kdo pomůže
spadnu-li na dno.
Hledám ho,snažím se,
nejde to snadno.

Pak nechat se obejmout,
nebo jen pohladit,
být věrným spojencem
a nikdy nezradit.