Nejmenovanému

Tak daleko, království za dotek.

Slov netřeba, postačí polibek.

Všechny starosti hoď klidně za hlavu,

pojď se mnou udělat jen krůček dopředu. 

Tvé oči říkají, co ty tiše tajíš.

Vždycky mě zajímá čím se to soužíš.

Vezmi mě za ruku a půjdem spolu,

tam dále, do hlubin, tam k tobě dolů…

                                                              …na dno duše posmutnělé…

pa Der:)