Dneska jsem měla v záměru překvapit svého kolegu. Dala jsem tedy dohromady zašifrovanou zprávu plnou informací, o které mě žádal. Jediné co jsem se dozvěděla bylo:,,Hm, hezký obrázek...a máš pro mě to info?´´ začínám pochybovat o mužské fantazii...byla to totiž hromada písmenek, seřazená podle určitého pravidla...nevadí třeba někdy příště.  ;)
Druhé překvapení mi daroval další kolega Petr, který se na mě celý den usmíval, aniž bych se o to (myslím) přičinila...milému okouzlijícímu úsměvu se nedalo odolat. Takže jsem se alspoň tvářila že mám o něco lepší náladu. Plus - okolí si zhluboka oddechlo :)
Do třetice mě absolutně dostal papírový parníček, který záhadně připlul na mou lavici během hodiny biologie s povzbudivým nápisem: ,,Nemrač se.´´ načež jsem došla k závěru, že kdyby nebyl na programu předmět který mě baví (i v praxi), zavedla bych na středu pštrosí svátek, nebo bych, místo strkaní hlavy do písku, vyfasovala papírový pytel na hlavu, kam bych si usměv nakreslila fixem...

mějte krásné dny pa Der;)