Procházka po louce

Velkou botou šlápnou na kupu hřebíků,
housenka v trávě se až polekala.
Krovkami krčící banda střevlíků,
takovou sešlost jsem nečekala.

Jako mužík zasvědcený po trnitém lůžku chodím,
s příchozím ránem představení začíná.
Chodidla v trávě rosou pak hojím,
v noci cvičím, když se nikdo nedívá.

Pod rouškou noci tajemství skrývám,
bludičky rády mi posvítí.
v zajetí myšlenek opojných bývám,
sluníčko voní mi po kvítí.

Paprsky jemné boty mé budí,
ty půjdou opět vdál.
Úměvy broučků energii dají,
tkaničky z trávy udělám.

Ať půjdu cestou z asfaltu, či lesní,
veselé kouzlo nadále budu mít.
O tom se vám v nejmenším nesní,
co se opět v noci na louce bude dít.
...Půjdete na procházku?...

páčko Der:)