07.Červenec 2009

Bahenní válka | denik duo-vac

  První ránu mi někdo vyslal na záda. Přesně v momentě, kdy jsem se otáčel na brunetku s mikroskopicky malýma plavkama. Otočil jsem se a uviděl směs písku a bahna, smíchaná s vodou, jak neodvratně letí na mý čelo. Znáte ty zpomalený záběry z americkejch komedií, jak na zločince padá třeba cihla a vy si říkáte: "proč ten blbec neuhne?".... Já už si od tý doby takvou otázku nepoložím. Hrouda popsané míchanice přistála na mým čele a rozprskla se do očí. Musel jsem hned do vody....

  Bruneta měla jiný věci na práci. Její přítel ji způsobně obskakoval a ani na minutu se od ní nehnul. Nevypadal jako něco nepřekonatelnýho, jenže na brunetu jsem prostě neměl. A tak jsem nabral ze dna plnou dlaň a vyslal ji směrem k pachatelovi. Hrouda udělal ladný pohyb ve vzduchu a rozprskla se o písčitý břeh. Vyvolalo to smích mejch kámošů. "Ty bys netrefil ani stodolu". Och, jak moc zasáhli mé vrhačské city. Uměrně s tím klesla chuť po pomstě, nebýt další munice, která rozvířila hladina blízko mě.

  Bruneta se teď zakoukala mým směrem a já měl pár chvil pocit, že by se chytla na mé špeky pokryté tělo... Rychle jsem zalovil pod hladinou a ztrestal nepřátele sprškou kobercovýho náletu z hladiny. Jejich generál to schytal nejvíc a protože to byl generál, ostatní se ho rozhodli bránit. V příštím momentu jsem se proměnil v živý terč, mou jedinou obranou byla voda, kde jsem se skryl před každou střelou teď už nepřátel.....

  Jenže bejt pod hladinou nešlo pořád a tak jsem při každým pokusu o nadechnutí schytal. Už se zdálo, že jsem naprosto poražen, jenže to by nesměl na generála, kterej taky pořád čuměl směrem, kde se zrovna pohybovala ta bruneta někdo trefit. A schytal ji fakt solidně-rozprskla se mu o záda a "střepiny" zahnízdily i v, na vlasy bohaté, hlavě. Vyvolalo to minimálně zmatek a další nezájem o mou osobu. "Už na něj serem, na sraba, ve vodě bych to taky dokázal".... Mlčel jsem i přestože by mý argumenty ty jeho ponížily a setřely a jeho huba by se proměnil v čárovej kod plnej vzteku na můj i na svůj blbej mozek.... Jenže by to tak maximálně vedlo k mýmu dalšímu "masakru".....

  Když jsem vylízal z vody, nezapomněl jsem brunetě a jejímu týpkovi poděkovat a hodit jim kamarádskej úsměv, jakej používám jen při vyjimečných příležitostech....

komentáře (0):

Přidej komentář

<< Domů