Poem

Z menu, tvých divných úsměvů

Mi říkáš, já musím, já už jdu,

Jsi krásná, když zadržuješ pláč,

Jsi krásná, když se tak červenáš,

Písnička mnou složená má víc slok. V literárním kroužku mě s ní poslali k šípku, což je tam vrchol sprostoty. Navíc se mi nepodařilo dodát 600 stránek milostnýho románu, co jsme dostali zadanej minulje týden. Ve zkratce se mi nepodařilo nastínit ani zápletku, za to ale vím, jak bych se loučil se svou láskou...

Láska je ceněná víc než zlato a míň než komentáře na libku. Život nás nutí zamýšlet se nad jeho smyslem teprve v momentě, kdy je nám k blití a když už nad propastí je jen propast. Sny se shání těžko a ničí nám je náš bídnej způsob života. Pochybuju o svý schponosti k někomu něco cítit. Pochybuju o svý schopnosti někoho milovat. Miluju psychotropní látky. Jako každej nevyvinutej jedinec, kterýho společnost nebere ani jako svou součást. Každej omluvně ohrne nos a říká divný věci, kterým sice nevěří. Ach. Kolik každej den říkáme slov a kolika z nich fakt věříme? Jak těžký je najít přátelství v něčem jiným, než v sáčku mariánky nebo šídlu napojeným na průhlednej píst.....

Buší mi srdce, když vidím západ slunce. A to je zoufale málo. Nad hrobem svýho dědy vedu monolog o svý ztracenosti a cejtím se víc svěžejc, když se mu svěřím, že bych si lehl vedle něho. V momentech bídy přijde ještě větší bída anebo spasení si stěžuju, že je to pořád nějak málo. Čtu jen proto, abych měl důvod se s někým bavit. Koukám jen na filmovýma festivalama schválený filmy. Ty se v telce dávaj kolem půlnoci, což já někde kouřím trávu anebo zažívám haluze. Chápu, jak jsou neskutečně zlý drogy a nechápu, proč je teď nemám.... Nechápu, proč jeden blbec dokáže vyprodat celej 80 ti tisícovej fotbalovej stadion a lidi mu tleskaj když podá malýmu klukovi balon....

Nesnáším bulvár, protože se při jeho čtení užírám závistí, Nesnáším Agátu a ty další velký český celebrity, co si každá buduje svý ego na něčem, co my prej nepochopíme a ani vlastně nevím, jestli si nějaký ego buduje. Marně na sobě hledám dobrý vlastnosti a chuť do čehokoli.... Dokážu v momentě zpochybnit a zase obhájit svou myšlenku a umáím koktat líp, než ten "komik" na Nově, co od jistý doby není k vidění ani na Primě.... Brečel bych nad tím, jaký pocity má někdo, kdo došel až sem a chtěl bych se za Tebe upřímně sobě omluvit.... Jste nuly....