duo-vac

  Sice nevím co tady dělám, ale snažím se tomu nějak přizpůsobit. Jence se baví s Katkou o křížení kanárů. Katka to zkouší poslouchat, páč se jí Jence líbí. Zelený listí jemně probrnkává vítr. Jence se vítězně usmívá a Katka je rudá. Strop nad náma se co nevidět zřítí a všechno musí mít řád. Otevřeným oknem vysypává Jence odpadky. Časen si přijde stěžovat domovník. Katka má narudlý oči a zmalovaný rty. Jence zas začne kecat o kanárech.

  Škvírou ve dveřích proběhne Jenceho ještěrka. Je prej jedovatá. No, zkoušet to asi nebudu. Jence si jí ale všimne a začne jí nahánět. Jenže ještěrka je ještěrka. Už jste to někdy zkusili chytit? Jence řval s každým neúspěšným pokusem víc a víc. Katka mu hned začala lízt do prdele v tom smyslu, že se počala plazit po podlaze. Jence se tím uklidnil. Začal jí ale popohánět. A poněvadž Katka to má v hlavě s rozumem rozházený tak to dělala jinak, než by si Jence přál. Začne zase řvát a Katka bulí pod postelí. Přitom ale pořád hledá tu blbou ještěrku.

  Ještěrka má u Jenceho zkurvenej život. Vystresovaná z toho řevu se choulí pod skříní plnou trenek. Měla smůlu a narazila na "dobrou duši". Jence jí našel polomrtvou na kameni. První dny to bylo v klidu. Dával jí žrát nový věci, který ještěrka v přírodě asi nikdy neokusí a Jence jí ukládal do postýlky pro panenky. Jenže ho omrzela. A tak po pár dnech, kdy ještěrka nedostala žrát, vydala se pro potravu do různých zákoutí Jenceho bytu. A jelikož je Jence ve válce s úklidem, hlad pár dní neměla. Cssss.... konec.