23.7.2008

Vážení přátelé, dnešním tématem našeho odborného Cimrmanologického semináře bude téma Cimrman-Architekt. Tento obor byl pro Cimrmana velice pestrý. Nejen, že vymýšlel zcela nové architektonické styly, ale díky architektuře projezdil všechny kontinenty... kromě Antarktidy. Z jeho velkých děl pro začátek vzpomeňme jeho návrh Panamského průplavu. Nebo také návštěvu Číny, kde demonstroval návrhem, že pokud má být alespoň část země dobře ochráněna, Čínská zeď musí být opancířována. Tento návrh přijali Číňané s vyslovenou nevraživostí. Někteří ho dokonce chtěli odsoudit za pokus o ničení památek... trochu neobvyklé, pro tu dobu, že?  Vzpomeňme také jeho slavnou pomoc Eifellovy, kterému poradil, aby nestavěl Eifellovku takto (ukáže papír, na kterém je Eifelovka, ale z nožičkama kolmo k zemi), ale tak, jak je dnes... všichni víme, jak dnes vypadá, že? Že ne? No přece tak (ukáže rukama) a potom takhle (ukáže rukama). Novinkou v architektonice, kterou doporučil Cimrman, bylo použití pauzovacího papíru pro rýsování. Jeho hlavním přínosem do architektury mělo být založení Architektonické školy ve Vídni - v originále : Die Cimrmanisher architektschule Wien. Nakonec to ale nebylo takové, jak si to Cimrman představoval. Po tom, co každý žák prošel základní výukou, která se konala venku, měl také každý žák návrhnout budovu, která později bude sloužit jako škola. Cimrmana ale v té době postihla nepěkná malá drobnost. Asi 30m od něj vybuchla na kraji Vídně nálož... Tím Cimrman částečně na nějaký čas oslepnul. Asi týden po incidentu šel vybrat projekt, který se mu líbil. A tím právě započal počátek hroucení jeho architektské kariéry. My vám teď ukážeme ten projekt, který Cimrman vybral(asistent roztáhne projekt, na kterém je nákres budovy v podobě záchodu). Ne! To ne, to jsem navrhoval... to navrhoval jeden člověk, kterého nikdo neznáte, ale je myslým velice milí, až hezký. No a dokončil jsem to asi před dvěma týdny. Teď vám ukážeme ten pravý. (asistent roztáhne správny projekt.) Ano, tak vidíte, kde je těžiště? Taková ta tenká čára. No, tak to právě Cimrman neviděl. On sice viděl matné, rozmazané obrysy, ale toto ještě po tom výbuchu neviděl. Tento projekt se mu ale tak líbil, že si do deníku napsal nejkratší zápis, jaký do něj kdy udělal. Napsal, a teď nevím, jestli to... no, to je jedno, napsal: Gut! To je celé. Ani se to Cimrmanovi nepodobá, že? Kdoví, jestli to napsal Cimrman. No, ale mi víme na 99,...a teď radši přečtu jen malou část z těch tesetinných míst... my víme na 99,99999999%, že to napsal Cimrman. Máme k tomu dva důvody. Ten první je ten, že naprosto jistě víme, že zápis se týkal tohoto projektu, druhý důvod pak byl, že sice víme, že Cimrmanovo písmo se pokoušela napodobit spousta lidí, ale je nepravděpodobné, že by se o to pokoušel někdo z Cimrmanova okolí, jelikož by na to Cimrman rychle přišel. Vraťme se ale k projektu školy. Budova spadla asi deset minut poté, co byla dostavěna, což bylo celkem štěstí, jelikož prostor kolem staveniště byl ještě lidem uzavřený. Nikomu se nic nestalo, až na samotného Cimrmana. Nebojte se, nebylo to nic negativního, právě naopak. Ten šok z pádu té budovy způsobil, že najednou zase normálně viděl. Již na začátku jsem se zmínil o některých Cimrmanových pracích, šířeji o nich i dalších pohovoří již kolega...

Děkuji za pozornost.